Dnes jsem majlem od někoho - nevím koho - dostal jednu starší fotku (30 let) s tím, jestli prý nevím, kde to je.
Tak asi Mimoňák to nebyl, jinak by se neptal... :))

Poslední část kroniky STS už toho mnoho nenabízí, neboť je zde dost textů od návštěvníků, ať už psané anglicky, tak rusky.
Kronikáři už to moc nešlo.
Tak se podívejte, jak se s tím popral.

A je tu pokračování kroniky STS, z některých stránek zmizely fotografie - asi se někomu moc hodily (nebo nehodily?), několik stránek je čistých, tudíž stránek je méně, než avizovaných 160.
Vzhledem k době se zde objevuje také pár ruských textů.
Podívejte se tedy na druhou část, možná najdete někoho známého...

Mezi již neexistujícími podniky v Mimoni má své přední místo i Strojní a traktorová stanice Mimoň. Ta vznikla na základě zářijového rozhodnutí UV KSČ. V březnu 1949 převzal stát od hospodářského družstva mimo jiné i jeho strojní vybavení a tím se položil základ pro vznik strojní a traktorové stanice v Mimoni. Už v dubnu 1949 se tato nově vzniklá strojní a traktorová stanice podílela na rozorávání mezí při vzniku JZD v sousedních Bohaticích.
A protože se mi dostala do rukou kronika tohoto podniku, ve kterém jsem také cca rok a půl pracoval při zajišťování oprav taktorů ŠT 180, tak jsem trochu poupravil fotky - některé nejsou moc kvalitní - a můžete se tedy podívat, jak šel čas v bývalé STS.
Celkem je to cca 160 stran, budou na pokračování...

Dlouho jsem sem nepřidal něco o historii města.
Dnes se tedy podíváme na pár zajímavých výročí, které s sebou nesou roky končící na 23.

1813 - 210 let
Zemřel hrabě Ludvík Jan Nepomuk Hartig, klarinetista a hudební skladatel pocházející z rodu Hartigů, pánů na Mimoni a Stráži pod Ralskem.

Dnes je tomu už 54 let, kdy do Československa vtrhly hordy armád Varšavské smlouvy. Co se dělo 21. srpna 1968 v Mimoni se dozvíte v následujícím článku.
Myslím, že je třeba si tuto událost připomenout.
A potom pár fotografií od mého kamaráda Radima, kdy mimoňáci v lednu 1990 protestovali proti přítomnosti Rusů.

21. srpna - Začátek okupace sovětskou armádou:
Násilný a neohlášený vstup vojsk Varšavské smlouvy na naše území všeobecně překvapil širokou veřejnost včetně politické špičky na všech úrovních (mimo několik zasvěcených). Na blízkém vojenském letišti v Hradčanech nepřetržitě od rána přistávala sovětská letadla, která se ihned rozmísťovala po celém zdejším VVP.

Tak jsem trochu poklízel v PC a vyskočila na mne tato fotka.
Je trochu starší, její umístění bych si tipnul.
Ale kdo je na ní, to už ne.
Poznáte někdo to místo a někoho, kdo je na fotce?

Nedávno vyšla v nakladatelství Baron tato krásná knížka. Na jejím vzniku se podíleli paní Lenka Špačková, Emílie Ráčková a pan Jiří Šťastný.
Je to moc povedená knížka a vřele Vám doporučuji si ji pořídit.

Tahle fotka je asi ještě starší.
Určitě to ale poznáte, je to jednoduchá hádanka :)
Odpověď na minulou : Hostinec U skalních sklepů - (Příkop 57/II) - dnes "zahrada" + nádoby na tříděný odpad...

Trochu jsem rovnal soubory v PC a při té příležistosti jsem našel jednu fotku.
Uhodnete co na ní je a ve kterém místě?
p.s. zítra dodám další - změna: v pondělí :)

Letos je to již dlouhých sedmdesát let, co ve vojenském prostoru tragicky zahynul gen. Sochor. Můj velmi dobrý kamarád Pavel R. z Jablonného v Podještědí v té době sloužil jako osobní řidič velitele vojenského prostoru Mimoň. Jeho vyprávění o celé té hektické době, kdy komunisté likvidovali válečné hrdiny je opravdu zajímavé.
Pro ty z Vás, kdo nevíte, tak gen. Sochor zahynul 16. srpna 1950 nedaleko od Mimoně na cestě vedoucí do Hamru na Jezeře na místě, kde se dodnes říká "U Sochora".
Na tom místě je dnes postaven pomník k uctění jeho památky.

Véčko je exkluzivní časopis, který mluví vesele i vážně o Libereckém kraji, a je pro každého, kdo chce být v obraze. Vydavatel je Kalendář Liberecka, spol. s r.o. v Liberci.
Periodicita je čtvrtletní.
Tip na něj mi dal kamarád Osvald Hons.
Je to zajímavé počtení a pokud byste měli zájem o jeho odebírání, tak vše se dozvíte zde!
Podívejme se na letošní jarní číslo, kde je krásné povídání s Osvaldem s názvem "Jsem Sudeťák".
Kamaráda zpovídala paní Jana Patková.

Dalším z význačných mimoňských rodáků je Carl Kostka, který se proslavil jako starosta města Liberec, kteroužto funkci vykonával celých devět let.
9. srpna 2008 mu byla slavnostně odhalena pamětní deska v Mírové ulici čp. 123.

Narodil se 5. května 1870 v Mimoni v rodině školního inspektora. V Liberci působil jako sekretář Obchodní a živnostenské komory. V roce 1929 byl tehdy už jako poslanec parlamentu za německou demokratickou svobodnou stranu zvolen libereckým starostou a ve stejném roce se stal také senátorem.

Můj kamarád Osvald Hons mi poslal zajímavou věc, týkající se slavení Velikonočních svátků v Mimoni. A k tomu odpověď na jeho vzpomíny od Jindry Macouna.

S úsměvem trochu historie o velikonočních zvycích v Mimoni.
Za mého dětství byla Mimoň s téměř devadesátiprocentním obyvatelstvem, které se hlásilo k německé národnosti. Vzpomínám na válečné období, kdy se zde mluvilo výhradně německy a i tradice byly poněkud jiné.

Čirou náhodou jsem narazil na novinový výstřižek z Rudého práva tuším ze 4. července 1949, kde je řeč o Mimoni.
Podívejte se sami.

Jelikož ve dnech 24. - 26.12.2019 bude k vidění v mimoňském kostele betlém - viz zde, neuškodí, když si připomeneme, jak to vlastně s betlémy na mimoňsku bylo, za což moc děkuji mému kamarádovi Osvaldovi Honsovi.
Na tomto místě bych se zmínil o tom, že nedávno zemřel poslední betlémář v Mimoni pan Regnerml.

V letošním roce je i několik zajímavých výročí, která asi nikde nebudou publikována.
Podívejme se na ně.
Tak především to je letos 330 let, kdy byl v Březinově ulici založen umělý pahorek, znázorňující Olivetskou horu - Olivetská hora je vrch ve východním Jeruzalémě. Je pojmenován podle olivovníků, které na něm dříve hojně rostly. Na jeho západním svahu se nachází největší židovský hřbitov na světě. Na úpatí vrchu se nachází Getsemanská zahrada, kam podle evangelií chodíval Ježíš Kristus a kde byl zajat večer před svým ukřižováním...

V letošním roce to je již 340 let, kdy byl postaven špitál - dnes IC a muzeum.

Již před rokem 1400 byl v Mimoni špitál u kostela Nejsvětější Trojice nedaleko místa, kde je dnes kino. Záměrně používáme název špitál, protože moderní název nemocnice by zkresloval pohled na účel i vybavení tohoto zařízení. Tento špitál již vůbec nevyhovoval a proto se Jan Putz z Adlersthurnu, když roku 1650 koupil panství Mimoň a Děčín, rozhodl postavit Špitál nový. Ale časté cesty do ciziny, těžká nemoc a konečně 1660 smrt zdržely provedení tohoto úmyslu.

Je tomu už padesát let, kdy v mimoňském kině proběhl mítink několika set komunistů, souhlasících se vstupem sovětských vojsk do ČSSR.
Stalo se to 11. ledna 1969.
Když na mne toto datum vyskočilo, musel jsem se podívat do kroniky města.
Ta o tom samozřejmě ve stylu poplatném době píše.

Kolikpak je ještě pamětníků a účastníků tohoto festivalu v Mimoni ?

Nevšiml jsem si, že by toto výročí bylo někdy někde zmíněno.
Vranovská álej letos slaví 120 let od svého vzniku.
Podívejme se ve stručnosti, jak k tomu došlo, neboť podklady k této události nejsou ani v Tilleho kronice.