V letošním roce si připomínáme řadu výročí a významných událostí. Podívejme se na několik z nich. Některé jsou všeobecně známé, některé ale ne a proto stojí zato si je připomenout.
Některé z osobností jsou popsány v rubrice historie, ale o některých jsem našel na webu minimum informací.

V letošním roce naši hasičí oslaví kulaté jubileum. Je to již 145 let, kdy v Mimoni vznikl hasičský sbor. Vše o jejich činnosti si můžete prohlídnout na jejich webových stránkách Takže k jejich výročí vše nejlepší a podívejme se nato, jak to všechno začalo.
V roce 1868 vstoupilo 40 mužů tělovýchovného spolku do nově se tvořícího Sboru dobrovolných hasičů. Zároveň postavili dřevěný domek na Mlýnské stezce (dnes v Lukách). Roku 1872 byla slavnost vysvěcení spolkového praporu. Další slavnost tohoto druhu se konal 30.8.1879, když dostal požární sbor nový slavnostní prapor. Roku 1868 koupila obec Mimoň pro nový Spolek požárníků 2 ruční stříkačky od známé firmy Händel z Drážďan a postavila pro ně vedle hostince U Jelena novou kůlnu. Roku 1890 byla zakoupena další Ländlovka. Konečně roku 1903 dostal Spolek parní stříkačku, kterou vyrobila firma W. Knaus ve Vídni. Došla 18. listopadu a 28. listopadu byla slavnostně vyzkoušena. Pro ní byla postavena kůlna vedle městského úřadu (naproti dnešního kina). Podle nového statutu dostával Spolek ročně od města podporu 500 K (rakouských).

Toto není o tom, jak to vypadá dnes v Mimoni. Můj kamarád pan Oswald Hons mi ve volném čase připravil a poslal soupis a popis v nadpise uvedených zařízení tak, jak je to popsáno v Tilleho kronice a dále pak přehled z let 1924 a 1931.
Je to zajímavé počtení o tom, kde co fungovalo a také kolik těchto zařízení ve městě bylo.
Podívejme se na to podívat.

V srpnu 1931 zasedala stavební komise ve věci zřízení kostela na Křížovém vrchu. 19. srpna 1931 byl odstaven Velký kamenný kříž na vrchu (do císařského altánu), který byl 17. října téhož roku přenesen na svoje nové stanoviště. Tento kříž stál původně v místě dnešního oltáře evangelického kostela. 20. srpna zahájil stavitel O. Schicketanz podle plánů stavitele Watschkeho z Podmokel výstavbu kostela.

Dnes je tomu 40 let, co v Mimoni zemřel hudebník a skladatel Josef Stanislav.
Narodil se 22. ledna 1897 v Hamburku. Maturoval na reálce v Praze na Smetance (1915). Od nejútlejšího dětství se věnoval hudbě. Ve 20. letech hojně koncertoval a skládal. Konal celovečerní koncerty jako virtuozní sólový pianista i doprovázeč předních pěvců. Jeho sonáta pro violu a klavír byla provedena na Večeru skladatelů školy Vít. Nováka a první koncert z jeho skladeb se konal 17. 10. 1930.

Dnes si připomeneme 100 let od úmrtí významného občana našeho města, kterým byl Dr. Karl Eppinger.
Kdo to byl a proč byl významným občanem ?
Narodil se v roce 6. ledna 1854 v Braunau. Vystudoval gymnázium v Broumově a posléze v Praze 16.10.1877 získal doktorát.
V roce 1881 začal provozovat právnickou činnost v Mimoni v domě 139/III na dnešním náměstí 1. máje.
V roce 1895 byl zvolen v Mimoni a Zwickau do Českého sněmu.

Červen je v novodobé historii našeho města velmi chmurným měsícem. Tehdy se vedení města vyznamenalo. Hned zkraje měsíce byl zbořen zámek a dnes je tomu již 25 let, kdy Mimoň přišla o svojí historickou radnici.
Co o ní víme ?
O nejistotě, kde vlastně stála první mimoňská radnice, nám dnes svědčí zápis v jedné pamětní kostelní knize: „Odedávna zde byly u radnice dvě hospody. V domě Petra Qssendorfa měl Jiří Zipke hospodu U bílé labutě a v domě Jiřího Engla držel Petr Würfel hospodu U černého medvěda. Potom byla vystavěna radnice nejspíš vedle Petra Würfela, předtím ale byla na místě, kde roku 1672 dal postavit dům pro svoji rodinu hejtman Matyáš Liebstein, a krátce předtím na jiném místě, kde bydlel Krištof Schubert".

26. června 1866 dopoledne se strhla v Kuřívodech jedna z prvních větších bitev v prusko-rakouské válce. Při tomto střetnutí na sebe narazilo pět praporů, pět
eskadron a dvě děla předvoje od Mimoně postupující Labské armády Prusů, které velel generál
Herwarth z Bittenfgeldu (předvoji velel generál Schoeller) proti dvěma rotám 38. pěšího pluku Haugwitze
a půl eskadry Mikuláškových husarů (předvoj Leiningenovy brigády od 1. Armádního sboru pod velením hraběte Clam-Gallasem), který po velmi tuhém odporu musel dobývané město opustit.

Tentokrát nebudeme přímo putovat krajinou, ale můžeme si v teple domova v předvánoční době připomenout i trochu historie, týkající se naší železniční tratě – severočeské transverzálky, která Mimoní prochází směrem od České Lípy na Liberec. Podíváme se ale na poněkud smutnou historii a vrátíme se na Štědrý den r. 1945. Využijeme přitom železniční literatury a starých časopisů Železničáře.
Tato železniční trať, zejména v úseku od Liberce do Křižan, je velmi krásná, romantická, noří se do ještědských lesů a pětkrát se ztratí a zase vynoří z tunelů, klene se několikrát nad hlubokým údolím kamennými viadukty. Krátce po válce, na Štědrý den roku 1945, se mezi stanicemi Křižany a Rynoltice, událo železniční neštěstí.

Rád bych touto cestou upozornil na internetové stránky, které se věnují zaniklým obcích bývalého výcvikového prostoru Ralsko.
Stránky vycházejí z diplomové práce Josefa Kykala ml. a jsou doopravdy moc zajímavé.

Poslední část zahrnuje fotografie regulačních prací prováděných v blízkosti Zámeckého mostu, prohlubování koryta Ploučnice, ukládání kanalizačního řadu a závěr pak tvoří pár fotek z proběhlé rekonstrukce a slavnostního otevření mostu 6. srpna 2010.

Jak ukazují staré obrázky z období přelomu 19. a 20. století, jakož i třicátých let 20. století, měl tento most po obou stranách vozovky pískovcovou zídku, která byla obdobná jako na mostě Poštovním.
Tato ochranná mostová zídka na jižní straně mostu navazovala na východní straně na obvodovou zeď zámeckého parku a na západní straně na vstupní kamennou bránu do areálu zámku a následně na severní zámeckou zeď. Vozovka byla prašná. Na severní straně mostu vedla ochranná mostová zeď až k objektu lázeňského domu, na východní straně až do úrovně počátku cesty. Stopy této zídky na východní straně jsou ještě dnes viditelné. Obvodová zeď zámeckého parku v této části se dochovala dodnes.

Zítra bude slavnostně otevřen nově zrekonstruovaný Zámecký most. Je moc dobře, že další kout našeho města je zase o něco hezčí. Rekonostrukce mostu začala již v roce 2008, kdy byly vyvrtány sondy. Vlastní rekonstrukce proběhla v období od srpna 2009 do konce června 2010 a vyžádala si náklady ve výši cca 13,5 mil. Kč, z toho cca 12,5 mil. Kč tvořily dotace EU. Dílo je hotovo a tak nezbývá než poděkovat všem zúčastněným, kteří se podíleli na jeho zhotovení.
Podívejme se však na zajímavou a bohatou historii mostu, kterou si zde s laskavým svolením pana Osvalda Honse můžete přečíst.

V sobotu 29. května se uskutečnila již druhá letošní vycházka, kterou pořádalo Společenství historie Mimoně, Ralska a okolí. Tentokrát jsme se nepotýkali s nepřízní počasí a tak zhruba třicítka zúčastněných si vycházku opravdu užila.
O velmi zajímavý výklad všech zajímavostí se tradičně postaral náš člen pan Osvald Hons. Za nádherného slunného počasí naše cesta vedla kolem koupaliště, rybníků až k bývalým slunečním lázním Adolfa Lepina na Srním potoce.

I přes obrovskou nepřízeň počasí se v sobotu 10. dubna sešlo na náměstí 1. Máje přes čtyřicet účastníků plánované procházky "malým Jeruzalémem". Účastníci byli překvapivě nejen mimoňští, ale i z České Lípy a také i 14 hostů z nedaleké Žitavy. Ti se však vzhledem k velkému dešti nakonec soustředili pouze na návštěvu Božího Hrobu, kam s nimi zašel pan Kurt Pobuda.

Včera se sešli na řádné valné hromadě členové Občanského sdružení Společenství historie Mimoně, Ralska a okolí, aby zhodnotili svou činnost za uplynulý rok a projednali návrh akcí na ten letošní.
Zprávu o činnosti za rok 2009 přednesla šéfová sdružení Lenka Špačková, která v úvodu uvítala přítomné hosty v čele s panem starostou. Nejlépe byla zhodnocena návštěvu rodáků v srpnu loňského roku, ale i další akce, kterou sdružení buď samo pořádalo, nebo se na nich podílelo. Jediná kritika padla na velmi slabou účast na některých akcích.

Dovolují si tímto upozornit jménem Společenství historie Mimoně, Ralska a okolí, že na Bílou sobotu t.j. 11.dubna 2009 bude na programu České televize v 10,40 vysílání pořadu Hledání ztraceného času, který uvádí pan Karel Čáslavský. V tomto programu tentokrát bude věnován velikonocím, kde bude zahrnuta i smyčka v délce přibližně 3,30 minut o Pašijových hrách v Mimoni.

Již po páté se konal v sobotu 11. října "Posvícenský výstup na Ralsko" - akce, kterou organizuje Společenství historie Mimoně, Ralska a okolí.
Přestože byla akce avízovaná měsíc dopředu sešlo se - jak je v Mimoni již tradicí - celých tiřnáct účastníků + jeden pes.
Velmi pikantní na účasti pak je skutečnost, že skoro čtvrtinu zúčastněných tvořili turisté až z dalekých Pardubic. Nevídané, leč pravdivé. Zdá se, že mimoňáci dali opět přednost lenošení u výtečné programové skladby našich TV stanic.

Nedávno jsem tu napsal o našem opraveném nádraží. V souvislosti s nádražím vyšel i článek v MFDnes v němž bylo několik nesrovnalostí.
Uvedeme ne na správnou míru.
V článku „Mimoň má nové opravené nádraží“ se uvádí, že bylo uvedeno do své původní podoby
z počátku minulého století.

Osvětlení ulic v Mimoni bylo zavedeno poměrně pozdě, teprve v druhé polovině 19. století. Byly to petrolejové lampy a rozsvěcovaly se jen za bezměsíčních večerů počínaje měsícem září a dubnem konče. Lampy se rozsvěcovaly po setmění a náplň petroleje vydržela do deseti, zřídka do jedenácti hodin. Záznam z roku 1870 uvádí že výdaje na osvětlení ulic obnášely 200 zlatých ročně. Město se však rozšiřovalo, bylo třeba zřídit další lampy a tak v roce 1897 stouply náklady již na 950 zlatých. V roce 1890 začíná město projektovat připojení Mimoně na elektrickou síť, aby bylo možno osvětlovat nejen ulice, ale i domácnosti a modernizovat v podnicích výrobu pomocí elektrických motorů.