Zahradní - nevím zdali to je ulice, nebo jenom název sídliště. Nikde cedule nevisí a v mapě města nic "Zahradního" není vyznačeno - pokud nemám nějakou starou mapu.
Prostě stručně řečeno "Zahradní" a je to.
Cesta do Zahradní začíná tam, kde končí ulice U Hřebčína a vine se mezi sídlištěm aby vyústila na křižovatce s Nádražní ulicí.

Z náměstí ČSLA se lze přes Poštovní most - který po rekonstrukci začal docela dost pelichat - leč byl v roce 2013 opraven - dostat do ulice Husovy.
Tahle ulice je kapitolou sama pro sebe. Někdy koncem 70. let tuhle ulici naši soudruzi zpoloviny zbořili. Já se pamatuju na restauračku Lidový dům, kam jsem občas zaskočil na jedno.
Dnes je místo zastavěno dvěma obchoďáky a to - nejprve Edekou, poté Plusem a nakonec je z toho Tesco a hnedle vedle jest druhej - Penny.

Velmi hezkým "odpoledním" - ale i celodenním výletem jest výlet do malé vesničky v Lužických horách jménem Jiřetín pod Jedlovou. Malinká vesnička, která má necelých šest stovek obyvatel, je v dosahu jízdy autem po cca 30 km směrem na Nový Bor a Varnsdorf. A je toho tu ke koukání opravdu dost.
Na náměstí lze v pohodě zaparkovat a vřele doporučuji perfektní informační centrum, kde lze získat opravdu všechny informace o přilehlém okolí.

Sokolská ulice je opět v končinách města, kde panuje klid a mír. Není tu až takovej dopravní ruch, ulice je vlastně slepá a dá se říci, že pokračuje dál chodníkem a schody dolů na rok Panské a náměstí 1. máje.

Kostel Sv. Petra a Pavla je nesporně dominantou našeho města. Nebudu ho zde popisovat, neboť má svoje webové stránky, kde se o něm vše podstatné dozvíte.
Myslím si ale, že do ulic města patří i přístupové cesty ke kostelu, kterých je docela dost a tak se na ně podívejme, stejně tak jako na Mimoň z ptačí perspektivy.

Velmi hezkým tipem na rodinný výlet jsou Drábské světničky, kopec Mužský a hnedle vedle přilehlá zřícenina hradu Valečov.
Není to zase tak daleko, ale k vidění je toho docela spousta.
Jednoznačnou výhodou tohodle tipu na výlet je to, že to je směrem na Mnichovo Hradiště, což jest 26 km a pak ještě asi 5, neboli suma sumárum kolem třiceti kiláků a to není zas tak moc.

Poštovní ulice je jednou z nejkratších ve městě. Jak sám název napovídá, je hnedle vedle pošty. Je spojnicí mezi Mírovou ulicí a Malou ulicí.
Ještě donedávna byl do ulice zákaz vjezdu z obou stran, ale to se změnilo.

Další příspěvek od Mimoňákpů ve světě včera v noci přilétl z daleké Ameriky.
Je od Davida Novotného a já ho zdravím za všechny Mimoňáky a děkuji za příspěvek.

Panská ulice je jedna z velmi frekventovaných ulic, přestože je docela krátká. A to od křižovatky U jelena na náměstí 1. máje. Tudíž je to docela šrumec, zvláště když prodejna nábytuku nakládá, či vykládá nábytek. Tím vznikají zajímavé dopravní situace.

Českolipská ulice je jak jinak, než na příjezdu od České Lípy. Není zase tak dlouhá, zato je v ní docelo dost fofr.
Začíná cca u železničního viaduktu a končí na kruhové křižovatce u hospody U jelena.

Klášterské pivobraní mě tak nějak uteklo, ale pivní slavnosti ve Svijanech jsem si nenechal ujít, přestože mi tahleta značka moc nesedí. V sobotu jsme proto vyrazili do nedalekých Svijan, abysme popili a hlavně pobavili. A musím říct, že za sedumdesát kaček se bylo na co dívat a poslouchat.

Slovany jsou odlehlou částí Mimoně. Nedá se říci, že by to byla ulice města, ale k městu samozřejmě patří. Lze se tam dostat dvojím způsobem, a to buď cestou, která pokračuje na konci Nádražní ulice kolem uhelných skladů přes přejezd. Cesta je ale dost rozbitá. Druhá přístupová a frekventovanější silnice vede od závor u viaduktu a je dobře udržovaná.

Dalším z mimoňských náměstí je Náměstí Čsl. armády. I toto náměstí doznalo značné újmy na zdraví. Vzniklo vlastně tím, že po válečném bombardování zmizela z prostředku řada domů, jímž vévodil hotel Krone.
A tím vlastně vzniklo na uprázdněném prostranství náměstí.

Pod tímto honosným názvem se skrývá zajímavej projekt. Je to skleník botanické zahrady v Praze Tróji. Praha je v dosahu autmo jak víte po cca 100 km jízdy většinou po dálnici. A dostat se na "místo činu" není taky náročné, alébrž je všechno velmi dobře značeno. Parkovat doporučuji až nahoře v Bohnicích na parkovišti za 40 kaček, odkud je to k tomu pavilonu cca 10 minut pohodlné chůze.

Horská stezka je jedna z nejkurióznějších uliček, které se ve městě vyskytují. Spíš to je taková pěšina a myslím, že je jenom dobře, že sem asi moc turistů nezabloudí. Ale přesto, kdyby zabloudili, tak se jim naskytne na jednu stranu krásný pohled na kostel sv. Petra a Pavla a na druhou stranu na famózní bordel za domy stojící v Okrouhlické ulici.

Jednou z nejklidnějších ulicí a na krásném místě ve městě jest ulice Raisova. Je to taková ulice "napůl", neboť domy stojí pouze po levé straně, naproti totiž je hřiště základní školy "Mírovky".
Docela zvláštní ulice s hezkým výhledem na Ralsko.

Dalším z tipů na výlet - tentokrát opravdu velice výjimečný a velice kvalitní - je výlet k sousedům na Slovensko. Dá se absolvovat jako víkendový výlet - v pátek brzo ráno vyrazit a v neděli odpoledne návrat. Ale ideální je na dovolenou v jakémkoliv počasí.
To místo se jmenuje Veľký Meder a dříve se tomu říkalo Čalovo a co je hlavní - jsou tu termální lázně, neboli jak říkají místní "Termalfürdö".

Ulice Nábřežní je jak jinak, než na nábřeží Ploučnice. Je to ulice slepá, neboť se do ní vjede z Okrouhlické a končí jenom úzkým chodníkem u Poštovního mostu. Tam projede leda tak kolo.

Mírová ulice neboli Mírovka je v dnešní době hlavní "třídou" města, ve které je řada obchodů a služeb.
Je zde prakticky skoro všechno, včetně značného dopravního ruchu a chaosu, který mnohdy zapříčiní ucpání ulice. Je to totiž jednosměrka s možností parkování po levé straně a proto při zastavení zásobovacího automobili dojde k tomu, že zde vznikne dopravní špunt.

Jedna z nejužších uliček ve městě začíná v Mírové ulici a míří mezi zahradami směrem vzhůru na Sokolku. Je v ní třeba více obezřetnosti, alébrž je zde kostkový smekavý povrch, ale na druhou stranu jest zde veprostřed uličky masivní zábradlí.