Tenhle výlet jsem plánoval moc dlouho. Kolem těch hradů jezdím pěknou řádku let, leč nikdy jsem tam - kromě jednoho - nebyl. A tak jsme jednoho sobotního prosluněného dne vyrazili. Ujeli jsme celkem 70 km a navštívili 4 památky.
Tou první byla kaple sv. Prokopa na Klokočce. O tý jsme nevěděli vůbec, je uprostřed lesů, kde je nádherné ticho a stojí na silných vodních pramenech. Hned nedaleko stojí památník obětem válek, v současnosti se opravuje a k dokončení chybí už jen pamětní desky.

Pod tímto názvem se skrývá jedno malé muzeum v nedalekých Zákupech. Je to muzeum věnované výrobě masopustních masek a jeho zakladateli panu Eduardu Heldovi. Muzeum je na náměstí přímo v prvním patře dnešní výrobny masek.
Jeho otevírací doba je mi trochu nejasná, moc jsem se od slečny v pokladně nedozvěděl, leč pochopil jsem, že je otevřeno o víkendech a to v 11 hod. a ve 13 hod. Jinak snad i po domluvě.

Každý rok v únoru se jezdíme ohřát do termálů. Jelikož však letos v naší oblíbené Dunajské Strede opravují tzv. rotundu, což jest bazén s horkou vodou, padla volba po čtyřech letech na Velký Meděr. Stejně jako u Podhájské, kam jezdí davy lidí, jsem měl i tentokrát obavy z tlačenice, ale nakonec to dopadlo dobře.
Čtvrteční časné ráno přineslo sněžení, ale jelo se překvapivě velmi dobře, včetně dálnice a po 450 km a necelých šesti hodinách jsme dorazili do prosluněného Meděru. Ubytování tentokrát ne v hotelu Garni v termálech - objekt má rezervována jakási cestovka a možnost ubytovat se je pouze když něco zruší - ale ve velmi kvalitním penzionu Betty.

Dnešní tip na výlet je relaxační. Předvánoční ruch a shon je fakt nejlepší strávit na zámku.
Přes Mnichovo Hradiště a Turnov jsme tam za chvilku. Ano, je to Hrubá Skála a nabídka zněla "Adventní pobyt na zámku Hrubá Skála". Dvě osoby s plnou penzí (slavnostní večeří), dále pak zdobení obřího vánočního stromu, ukázky pečení cukroví, ukázky pletení vánočky, ukázky pletení adventních věnců, výroba tradičních českých slaměných ozdob, při tom všem během celého dne a večera výborný ovocný punč, svařené víno a vánoční cukroví, pečené selátko, od 18:00 živý adventní koncert v exteriéru zámku Hrubá Skála a při odjezdu malý vánoční dárek na rozloučenou - to vše za 2300 Kč - od pátku do neděle.
Takovou předvánoční pohodu jsem ještě nezažil.

Dnes se podíváme do nedalekého Harrachova. Jeho návštěva před začátkem lyžovací sezóny má několi velkých plusů.
Je tu málo lidí, ubytování včetně stravování je úžasně levné - např. za osobu a polopenzi v luxusním penzionu dáte pouze 350 Kč - no a když je sníh, tak je tu nádherně. Jediným mínusem je to, že vše ještě není otevřeno, připravuje se na zimní nápor.
Harrachov je cca 75 km od Mimoně. Z Jablonce to je až do Harrachova hodně pomalé, jede se pořád přes vesnice, leč pohodově.

V Bozkově je moc a moc hezky. Leží nedaleko od Semil cca 55 km od Mimoně. Je tu na co koukat a vřele doporučuji na výlet. Ať už na slavnou bozkovskou pouť, anebo jen tak se podívat na neméně slavné jeskyně a hlavně pak na super vyhlídku do kraje, která je k mání z věže místního kostela. Pro turisty je všude kolem spousta krásných výletů. A možnost levného a velmi pěkného ubytování tu také je - na místním hřišti.

Šest let jsme nebyli na monstrózní akci jménem Zahrada Čech v nedalekých Litoměřicích. Přiznám se bez mučení, že po nedávné návštěvě této akce zřejmě opět budeme dlouho absentovat.
Z původní "Zahrady" zbyl jen jeden či dva pavilony, kde se vystavuje sem tam nějaká zelenina a ovoce a kytka, aby se neřeklo.
Celý areál v době konání však funguje jako jedno obrovské tržiště.
Bez vietnamců, ti jsou venku před areálem.

Máme hrozně rádi Český Ráj a jelikož to není z Mimoně daleko, tak se tam rádi vracíme. Stranou velkého ruchu naprosto neopodstatněně zůstávají Besedické a hlavně pak Klokočské skály. Tam je opravdu nádherně.
Ubytování vřele doporučuji ve vesničce Koberovy nad Malou Skálou a to v pezionu Hamštejn, který je postaven ve výši cca 550 m.n.m. nad vesnicí a z jeho oken a letní terasy je překrásný výhled do kraje na Turnov, Bezděz, Ralsko a další kopce. Prostě paráda. Specialitou široko daleko vyhlášenou je nejen výhled, ale hlavně výtečná kuchyně s obrovskými porcemi, jak pro dřevorubce.
Umístění penzionu je takříkajíc strategické, protože v jeho dosahu je vše.

Dneska tu je spíš tip na pěknou dovolenou. Když jsem řekl, že jedu na dovolenou do Maďarska a na Balaton, tak skoro každej ohrnul nos a hned mi začal zasvěceně vysvětlovat, že to je špinavý, mělký zkrátka na houby a proč nejedu do Chorvatska k moři atd atd.
Inu každej má svůj názor a já se musím jen usmívat a myslet si svoje.
V Maďarsku jsme byli asi před sedmi lety, v Siofóku a proto jsme po pečlivé volbě vybrali u cestovky jménem Holiday-home hotel Yacht Club v Siofóku. Malej luxusní hotýlek, s klimatizací, krytým 25 m bazénem, vířivkama a co hlavní - se soukromou pláží na břehu Balatonu. Vstup na ní pomocí karty a světe div se - po schůdkách se huplo do teplé vody, kde jí bylo hnedle 2,5 m. Žádný po kolena. Zkrátka a dobře, super. A k tomu výtečné služby, všichni uctiví, usměvaví, prostě pohoda a hlavně - klídek, žádnej řev a křik. Ten se odehrává na hlavní městské pláži na kterou jsme po ránu vyhlíželi od snídaně a z balkonu pokoje.

Návštěvu zámeckého parku v Průhonicích jest třeba si načasovat. Resp. trefit se do toho správného období. A tím je rozhodně polovina května, kdy v tomto rozsáhlém parku kvetou rhododendrony.
Letos se nám povedlo se trefit tak napůl. Strana parku, kde svítí sluníčko již byla odkvetlá, ale druhá co je ve stínu kvetla na plný pecky.
A byl to nádhernej pohled.

Budete-li se toulat kolem Blanska a Boskovic není na škodu se zastavit v Moravském krasu a navštívit jednu z atrakcí, které jsou nám nabízeny. Tou atrakci je bezesporu návštěva propasti Macocha, jízda lanovkou, návštěva Punkevních jeskyní a jízda vláčkem k hotelu Skalní Mlýn. Tohle vše lze stihnout za cca 4 hodiny pohodlné procházky a projížďky.

Dnešní výlet je cca 100 km vzdálen přes Mnichovo Hradiště, Jičín, Lázně Bělohrad a Jaroměř a dostaneme se tam pohodouvou jízdou za necelé dvě hodinky.
Cestou do pevnosti Josefova - součástí města Jaroměř - lze navštívit mimo jiné také unikátní stavbu přehrady Les Království, Braunův Betlém a špitál v Kuksu.
Zkrátka a dobře je to za málo peněz moc hezký výlet. Vstupné se platí jen v Josefově a Kuksu.

Odpočinek v lázních je famůzní záležitost. Jeden tip Vám nabízím v lázních nedaleko od Mimoně - cca 55 km. Jsou to malé lázně, Lázně Libverda.
Přes Chrastavu, Novou Ves, Oldřichov v Hájích a Raspenavu jsme tam za necelou hodinku.
My jsme vyrazili na tzv. víkendový pobyt. Ten se sestával z ubytování v Novém Domě, polopenze a dvou procedur. Celkem to stálo pro dva lidi 2500 kaček a to je opravdu moc a moc príma cena.
Okolí lázní je přímo nádherné a nabízí hodně možností k relaxaci.

Hezký výlet na jedno sobotní, či nedělní odpoledne není vůbec náročný a co je hlavní, taky vůbec není daleko. Tachometr ukázal celkem 45 km.
O tom, že Boží hrob není jenom v Mimoni, o tom se ví. Jak ale vypadá jiný si můžeme prohlédnout např. v sousedních Velenicích, kam se dostaneme pohodlně přes Zákupy.
Tady cca 500 na odbočce na Brniště najdeme po pravé straně ve skále vytesanou skalní kapli Božího hrobu.

Přiznám se bez mučení, že jsem v životě na Řípu nebyl. Jelikož ale úvodní nadpis článku - mimochodem tohle heslo visí na turistické chatě nahoře na kopci - hovoří jasně, tak jsme se rozhodli, že tam vyrazíme.
Není to zase až tak daleko cca 50 km pohodlné a příjemné jízdy. Jeli jsme přes Dubou a Štětí a protože po cestě stál veslařský kanál Račice jukli jsme i tam, abychom si udělali představu o tom, kde se bude při plánované olympiádě veslovat. :))

Skoro na den přesně po jednom roce jsme se vypravili prohřát svoje staré kosti opět do Dunajské Stredy, čili Dunaszerdahely. A to nejen proto, že se nám tam loni moc a moc líbilo - lze shlédnout tadyhle, ale taky proto, že tam vyrostlo další koupací zařízení.
Tentokrát jsme vyrazili již ve 4 hodiny ráno, takže jsme se vyhnuli rannímu náporu lidí do embéčkárny v Boleslavi a těsně jsme se vyhnuli i dalšímu náporu v Kolíně. D jednička byla po ránu poloprázná, kvalita povrchu nedoznala změny. Díky "Schengenu" jsme poprvé vyzkoušeli průjezd hranice na Slovensko no a tady mi vyrazil dech famůzní průjezd Bratislavou zbrusunovými dálničními tunely.

Dobrým tipem na sobotní, či nedělní výlet je návštěva Výstaviště v Lysé nad Labem. Tenhle výstavní areál není sice velikej jako v Praze v Holešovicích, ale má něco do sebe. Hrozně rádi sem jezdíme na výstavy všeho druhu. Hlavně pak na výstavy, kde se prezentují regiony a nabízejí výlety pro turisty. Jednou z takových výstav byla nedávno výstava Stavitel - bylo k vidění spousty materiálů pro stavebníka a současně s ní i výstavy Regiony ČR.

Dneska si uděláme výlet do Kravař. V Čechách, ty druhé jsou nahoře na Moravě. V těch našich Kravařích, které jsou z Mimoně cca 27 km, jedeme-li přes Srní, se nalézá pobočka českolipského muzea - Vísecká rychta.
Přiznám se, že o rychtě víme dost dlouhou dobu. Stejně dlouhou dobu tak nějak odolávala naší návštěvě. Bůhví proč.
No a protože jsme si na webu našli, že na rychtě se koná masopust, taxme tam nakonec vyrazili. A neprohloupili jsme.

Není vyloučeno, že se vydáte vykoupat se na některý z mnou tu zveřejněných výletů. Ať už třeba do vyhlášeného Veľkého Meďeru, či do méně "proslulé" Dunajské Stredy. Jisto jest jedno, že cestou byste neměli opomenout věhlasnou záležitost - a to vesničku Slovenský Grob, proslulé to středisko konzumace pečených hus.
A musím zde prohlásit, že se vyplatí si pár kilometrů zajet od hlavní trasy, protože zážitek z návštěvy je nezapomenutelný.

Dlouze jsme váhali, než jsme se nakonec vydali do opěvovaných a vychvalovaných termálů se slanou vodou do slovenské Podhájske.
Musím přiznat, že to předčilo naše očekávání. Něco takového jsem v životě - ač jsem toho již sjezdil dost - opravdu neviděl. A říkám odpovědně - jednou a dost.
Přirovnání v titulku naprosto sedí - továrna na koupání.
Do Podhájske to je cca 460 km docela klidné pohodové jízdy. Jeli jsme přes Hodonín, Skalicu, Trnavu a Šalu - asi nejkratší cestou. Samotná Podhájska je taková větší vesnice, docela roztahaná.