Letos je to již dlouhých sedmdesát let, co ve vojenském prostoru tragicky zahynul gen. Sochor. Můj velmi dobrý kamarád Pavel R. z Jablonného v Podještědí v té době sloužil jako osobní řidič velitele vojenského prostoru Mimoň. Jeho vyprávění o celé té hektické době, kdy komunisté likvidovali válečné hrdiny je opravdu zajímavé.
Pro ty z Vás, kdo nevíte, tak gen. Sochor zahynul 16. srpna 1950 nedaleko od Mimoně na cestě vedoucí do Hamru na Jezeře na místě, kde se dodnes říká "U Sochora".
Na tom místě je dnes postaven pomník k uctění jeho památky.

Dalším z význačných mimoňských rodáků je Carl Kostka, který se proslavil jako starosta města Liberec, kteroužto funkci vykonával celých devět let.
9. srpna 2008 mu byla slavnostně odhalena pamětní deska v Mírové ulici čp. 123.

Narodil se 5. května 1870 v Mimoni v rodině školního inspektora. V Liberci působil jako sekretář Obchodní a živnostenské komory. V roce 1929 byl tehdy už jako poslanec parlamentu za německou demokratickou svobodnou stranu zvolen libereckým starostou a ve stejném roce se stal také senátorem.

Mezi významné osobnosti našeho města patří nepochybně i pan učitel Josef Šťastný od jehož narození uplynulo letos v červenci 100 let.
Pan učitel Josef Šťastný se narodil 8.července 1918 v Řimovicích u Golčova Jeníkova. Vždy měl rád děti a proto nikoho nepřekvapilo, že se vydal na učitelskou dráhu. Vystudoval státní koedukační učitelský ústav v Čáslavě, odkud po kratší nezaměstnanosti přijal v letech 1937-38 místo učitele v Jankovcích u Humenného . V té době dosáhl věku, kdy byli mladí muži povoláni na vojenskou služ-bu. Mladý Josef Šťastný byl odveden v Košicích a vzhledem k daným politickým poměrům však narukoval do Uherského Hradiště, kde však dlouho nepobyl, protože 15.března 1939 byla zrušena Československá republika. Byla válka a proto se pán Šťastný vrátil do rodného kraje. Postupně učil ve Velikém Brazdínu, Čelákovicích, Kostelci nad Labem a poté v Klánovicích, odkud byl nasazen německou okupační moci na práci v ČKD Praha. Za války poznal i slečnu Marii Zurynkovou z Brázdimi, kterou pojal za manželku 17. února 1945. Svého muže v Mimoni zpočátku pouze navště-vovala, trvale se v Mimoni usadila až v březnu 1946. Jejich syn Jiří se narodil 20.2.1948.

Letos je tomu přesně 260 let, kdy se narodil jeden z majitelů mimoňského panství František de Paula Hartig, který byl zřejmě nejslavnější postavou rodu Hartigů. Byl to diplomat, politik, spisovatel, vědec, mj. prezident České královské společnosti nauk.
Rod hrabat Hartigů pochází z Hornice u Žitavy v Lužici a svůj šlechtický diplom vlastní od března roku 1524.
Od roku 1725 je Mimoň v rukou hrabat Hartigů, kdy se oženil hrabě Ludvík Hartig, pán Stráže pod Ralskem s Marií Terezií, dcerou Jána Marka Putze z Adlersthurnu, španělského původu, neteř Ignáce Dominika Putze, majitele Mimoně.

Jednou z velmi zajímavých postav narozených v Mimoni je jistá Stefanie Beata Rabatsch, o které můžeme hovořit jako o ženě, která mohla výrazně změnit dějiny světa.
Díky spolupráci s kamarádem Karlem V. a Osvaldem Honsem a samozřejmě také panem Googlem se pojďme podívat, jak to všechno třeba mohlo být, kdyby....

Dnes je tomu 150 let, kdy se narodil významný mimoňský kronikář Josef Tille a zároveň 60 let od jeho úmrtí.
Narodil se 29. června 1866 v Mimoni a náležel mezi nejstarší rod v Mimoni. Již v ranném dětství se věnoval rodinnému a domovskému bádání. Po dlouhá léta působil jako kostelní sluha v našem farním kostele a na tomto místě měl příležitost studovat farní kroniky. Získal také přístup do panského a obecního archivu. Tímto si otevřel všechny cesty, které mohly vest k zahájení jeho práce k dobrému konečnému cíli. Nyní mohl Josef Tille začít rozvíjet svojí zřejmou jedinečnou práci, které věnoval mnoho námahy a obětí. Počátkem roku 1908 přesídlil se svojí rodinou do Plané, kde nastoupil jako sekretář. Roku 1924 se vrátil opět do svého rodného města, kde nastoupil i firmy Groh & Schinke jako účetní. Později opět opustil svojí domovinu, když se přestěhoval se svojí rodinou do Ottenreuthu, kde jeho syn, který se stal duchovním, nastoupil jako farář. Zde dlel až do svého vyhoštění v r. 1946. Zemřel 19. 4. 1951 v Lichtenbergu im Odenwald.

V letošním roce si připomínáme řadu výročí a významných událostí. Podívejme se na několik z nich. Některé jsou všeobecně známé, některé ale ne a proto stojí zato si je připomenout.
Některé z osobností jsou popsány v rubrice historie, ale o některých jsem našel na webu minimum informací.

Dnes si připomeneme 100 let od úmrtí významného občana našeho města, kterým byl Dr. Karl Eppinger.
Kdo to byl a proč byl významným občanem ?
Narodil se v roce 6. ledna 1854 v Braunau. Vystudoval gymnázium v Broumově a posléze v Praze 16.10.1877 získal doktorát.
V roce 1881 začal provozovat právnickou činnost v Mimoni v domě 139/III na dnešním náměstí 1. máje.
V roce 1895 byl zvolen v Mimoni a Zwickau do Českého sněmu.

Z českých nejvýznačnějších rodáků města Mimoně byl snad František Xaverius Jediná, narozený v Mimoni 2. prosince 1779 jako syn jakéhosi pražského vojáka. Studoval v Praze. Působil jako kněz nejprve v diecési Královéhradecké a to od 28. srpna 1802 v Chrasti, pak byl l rok kaplanem v Bělé, v Německém Brodě a u sv. Havla v Praze. Nejdéle byl farářem v obci Svatém Poli u Dobříše a to od roku 1807 až do roku 1834. Stal se nakonec proboštem na Svaté Hoře u Příbrami. Patří do okruhu českých národních buditelů. Byl znamenitým kazatelem a kázával na velikých slavnostech po celém širokém okolí. Vydával české knihy svých kázání tiskem vlastním nákladem a věnoval je dobříšskému knížeti Rudolfu z Colloredo Mansfeldu, pánů na Opočně a Doupově u Karlových Var. Je to snad jediný buditel města Mimoně.

V loňském roce byla odhalena pamětní deska rodákovi z Mimoně, opernímu pěvci Rudolfu Watzke. Kod to vlastně byl ?
Rudolf Watzke byla osobnost, která bezesporu patřila mezi význačné osobnosti kulturního světa, který byl vskutku dítětem štěstěny. Jeho dětství a původ vůbec nenaznačoval, že bude tím, čím se proslavil. Jeho otec Josef Watzke byl totiž malířem pokojů a lakýrníkem, který se přiženil do Mimoně z Jablonného (tehdejšího Německého, nyní v Podještědí) za jistou Johanou Teifelovou z Mimoně.
Mladý Rudolf Watzke se narodil 5.dubna 1892 v Mimoni v čp. 13/I v dnešní Pražské ulici. Po absolvování národní a měšťanské školy se vyučil řemeslu svého otce, které také provozoval. Prodělal první světovou válku a poté pokračoval ve svém řemesle. Při práci si rád zpíval a nic nenasvědčovalo tomu, že stane na prknech, která znamenají svět. Dnes již je známo, že o jeho objev se zasloužil hudební vedoucí kostelního chóru Emil Kühnel, který jej doporučil k dalšímu pěveckému školení u význačné chorvatské pěvkyni Drage Kreißl – Hauptfeldové v Liberci. Zde byla odstartována jeho význačná pěvecká kariéra. Mladý Rudolf Watzke velmi rychle pochopil své poslání, které se rozhodl podstoupit. Byl velmi pilný student, který měl za sebou válečné zkušenosti a 2,5 roku ruského zajetí v 1. světové válce.

K článku o historii sousedních Hradčan nepochybně patří se zmínit o jedné velmi kontroverzní postavě, která se tu za války vyskytla.
Jedná se o plukovníka Hanse - Ulricha Rudela a je to dost zajímavé čtení.
Oberst Hans-Ulrich Rudel, nejkontroverznější postava německé éry letiště. Narodil se 2. července 1916 v Konradswaldau ve Slezku. 4.prosince 1936 vstoupil do Luftwaffe a v červnu 1938 nastoupil jako pilot Oberfähnrich u I/St.G č. 168. Poté vystřídal několik jednotek, ale ani u jedné nebyl příliš oblíben pro svou striktní nechuť k alkoholu, pití mléka a stranění se žen. Vyhrává ale mistrovství wehrmachtu v lyžování. Šanci bojově létat dostal až u I/St.G2 a náležitě ji využil.