MIMOŇSKÉ DISKUZNÍ FÓRUM

Krátké zprávy
BŘEZNOVÝ ZPRAVODAJ
27.03.17 20:32 Pep@k
OBJEVY NA RALSKU PŘEPÍŠÍ DĚJINY
04.12.16 11:56 Pep@k
LISTOPADOVÝ ZPRAVODAJ
23.11.16 07:12 Pep@k
Obce Stráž p. Ralskem
oficiální stránky

Stráž p. Ralskem
neoficiální stránky

Město Ralsko

Noviny p. Ralskem

Vyhledávání
TOPlist
 
 Kronika Mimoně - díl dvacátý pátý
Publikováno:  20. března 2017

historieObsáhlá kapitola kroniky našeho města, zpracované kamarádem Osvaldem Honsem, se věnuje řece Ploučnici.

Brody, mosty, viadukty, lávky, náspy, tunely, hatě, propusti(regulace Ploučnice).
Brody :
Nejstarší formou překonávání vodních toků na katastrálním území Mimoně byly brody. V nejširším místě vodního toku byl průtok nejslabší a proto i v tomto místě bylo upraveno koryto tak, aby v místě brodu bylo pevné, nejčastěji kamenité s nejnižší hloubkou, třeba i uměle vyvýšené v určité šíři. Tyto brody byly na území Mimoně zaznamenány tři. V místě dnešního Písečného mostu u Božího Hrobu, v místě dnešního Zámeckého mostu hned za soutokem Ploučnice a Panenského potoka a v místě dnešního Poštovního mostu.

Po vybudování Písečného mostu byly nájezdy z obou stran vyvýšeny a břehy zajištěny dřevěnými kůly, které splňovaly své poslání na některých místech až do počátku 21. století.
U Poštovního a Zámeckého mostu byl na přítokové severní straně zachováván charakter někdejších brodů ještě i na počátku padesátých let 20. století, kdy k břehům vedla z obou stran svažující cesta, kudy se dalo tok Ploučnice přebrodit. Po regulaci toku Ploučnice v osmdesátých letech však byly břehy obou uvedených mostů upraveny tak, že se sice přebrodit daly, ale na vlastní tok již nevede přístupová cesta.

Mosty :
Kdy se začaly na katastru Mimoně stavět mosty, není přesně dohledáno. Na počátku 17. století jsou však nepřímo zaznamenány zprávy, které dokumentují existenci těchto mostů. Nehovoří se však, o jaké mosty se jedná. Je pravděpodobné, že se jednalo o dřevěné mosty, které se teprve později přestavovaly na kamenné.

Písečný most
(nebo také most Na Pískách) byl pravděpodobně prvním mostem v Mimoni, který překlenul tok Panenského potoka v místě bývalého brodu na již ve starověku známé obchodní cestě (později uváděna jako Záhošťská cesta), která je zmiňována řeckým zeměpiscem, astronomem a matematikem Klaudiosem Ptolemaiem již v r. 140 n.l. Dle něj se zde mělo nacházet místo pro odpočinek obchodníků cestujících po této cestě od severu k jihu, které se mělo nacházet poblíž svatého místa nedaleko soutoku dvou toků. Že toto místo bylo velmi důležité, dokazuje i kupní smlouva na zdejší prastaré celní právo, které udělil císař Karel IV. Janu a Václavovi z Vartenberka (24.6.1371). Pozdější mýtná stanice u Písečného mostu se nacházela až do jejího zrušení v místě dnešního domu čp. 64/IV.

obr228

Nejvěrohodnější obrázek kamenného Písečného mostu po celoměstském požáru Mimoně roku 1806, jak jej autenticky zachytil tehdejší akademický malíř a místní rodák Josef Schmidt

Písečný most mohl stát již v roce 1401, kdy se zde postavil v místě dnešního areálu Božího hrobu kostel Svatého kříže. Tento most měl být dřevěný na dřevěných pilotech a jen málo nad hladinou toku Panenského potoka, takže byl často ohrožován místními povodněmi. Jak je již výše zmiňováno, jednalo se o most na důležité cestě, která byla ve své době velmi silně v provozu ( i dnes tudy vede hlavní tah na Jablonné a Liberec jakož i vesnice Pertoltice, Velký Grunov a Brniště). Proto zde nechalo město r. 1697 tento dřevěný most rozebrat a nahradit jej kamenným. Düring ve své kronice z let 1806 až 1863 uvádí „před Pertoltický štít jej přestavěl na kamenný most se dvěma oblouky“. Autor však pravděpodobně zaměnil oblouky za pilíře, protože průtokové oblouky byly tři.

obr229

Kamenný Písečný most kolem roku 1905 s chodníkem pouze na západní straně mostu. Mimoň v té době měla již elektrifikaci. V pozadí vpravo je vidět holý Hrnčířský vrch (Töpfenberg). Zřetelná je i cesta k Božímu Hrobu. Vlevo na počátku mostu stojí socha sv. Jana Nepomuckého a vlevo od ní kovářství Pfau (čp. 68/IV).

Jak je již uvedeno výše, byl původní přechod přes tok Panenského potoka brod, při stavbě mostu bylo nutno vyvýšit břehy toku, které byly jištěny dřevěnými kůly zaražené do dna. Tento břeh byl takto jištěn pravděpodobně na přítokové straně až k první zátočině a na odtokové straně až k soutoku s Ploučnicí. Při stavbě kamenného mostu byly břehy v rozsahu osídlení vyvýšeny a zpevněny kamennou opěrnou zdí při čemž původní dřevěné kůly byly ponechány na svém místě. Horní část opěrné zdi byla v místě pozdější zástavby osázena opěrným zábradlím, které bylo posazené mezi kamenné sloupky.
Na východní straně mostu byla zprvu na výjezdové straně (u domu čp. 72/IV) zřízena dřevěná lávka (tvořily jí tři silné minimálně 6m dlouhé klády), u které se však shromaždovaly různé nánosy, proto byla později odstraněna.
Jiný Düringový záznam uvádí :
„Roku 1749 na tomto mostě byla postavena socha sv. Jana z Nepomuku, jejiímž zřizovatelem byl tehdejší představitel města Franz Kirschner. Při velké povodni však byly most i tato socha velmi těžce poškozeny a trvalo téměř rok, nežli byly opět opraveny.

obr230

Přestavěný Písečný most po svém dokončení v roce 1936 ještě se svým provizorním dřevěným mostem.

Povodně byly vždy velkým nebezpečím pro tento most, jak dokazují záznamy z února 1775, kdy byla část mostu dokonce stržena, stejně jako v letech 1786, 1789 a dalších. Vzhledem k tomu, že kamenná ochranná mostní zeď při velkých záplavách zapříčinila při velkých záplavách překážku, která zvedala hladinu rozlivu, nechalo město roku 1899 tuto odstranit a nahradilo jí kovovým zábradlím po obou stranách mostu. Současně bylo provedeno předláždění příjezdových cest z obou stran. Pískovcové kvádry ochranné zdi byly použity na zpevnění nábřežní opěrné zdi a stará dlažba mostu na vydláždění odvodních kanálů v okolí mostu.

Tento kamenný most neměl zpočátku žádný chodník. První byl dřevěný a byl zřízen na straně, kde stála socha sv. Jana z Nepomuka (západní strana mostu), roku 1925 jej nahradil betonový, který byl zřízen po obou stranách mostu..
Kamenný Písečný most vydržel ve své podobě až do roku 1935, kdy již nestačil stále se rozvíjejícímu silničními provozu a proto město na své náklady tento most přestavět a rozšířil. V roce 1935 byla zahájena na západní straně stavba provizorního dřevěného mostu, jehož nosnost byla stanovena jako na všechny dřevěné mosty ve městě na 3 tuny. Následně byl původní most rozebrán a kamenné kvádry použity na zpevnění a navýšení opěrných nábřežních zdí, které se zvýšily o 30 cm, což odpovídalo současně zvýšení výšky mostu nad vodní hladinou. Nový železobetonový most měl pouze jeden nosný středový pilíř, takže se zvětšila i průtoková hladina mostu oproti předcházejícímu kamennému se třemi oblouky a dvěma kamennými pilíři. Současně byl nutno navýšit i příjezdovou výška silnic na obou stranách. Se stavbou tohoto mostu souviselo i vyřešení přemostění vodovodního řádu v těle mostu.

obr231

Písečný most v roce 2009 od západu s jedním středovým nosným pilířem.

Socha sv. Jana z Nepomuka zůstala na svém místě, pouze bylo nutno jí navýšit o požadovanou výšku 30 cm, aby se zachovala estetická rovnováha mostu se sochou. Na rozhraní 80. a 90. ti let 20. století pro zhoršující se stav tohoto železobetonového mostu bylo nutno přemístit sochu sv. Jana z Nepomuka z pravé strany mostu na pevnější levý břeh mimo most vedle domu čp. 119/IV. V roce 2004 (nebo 2005 ?) pak byla tato socha v důsledku přestavby celého mostu uskladněna do areálu Božího Hrobu, kde se nachází dodnes i v roce 2010, protože se pro ni nenašlo dosud vhodné umístění v bezprostřední blízkosti mostu v důsledku náročnosti komunikačního provozu, nemůže být již umístěna).
Nový Písečný most (nebo také most Na Pískách) byl stavěn opět jako železobetonový a jeho stavba byla programována na období 1.6. až 30.11.2004. Aby nebyla omezena přeprava středně těžkého provozu, byl nejdříve postaven provizorní ocelový most, který byl po dokončení vlastního mostu opět odstraněn. Před dokončení přestavby tohoto mostu byla zahájena (v březnu 2005) regulace Panenského potoka v úseku od první zátočiny na západ od mostu až po soutok s Ploučnicí. Dále se mělo pokračovat proti toku Panenského potoka až k mostu v Pertolticích, pravděpodobně z úsporných důvodů se však pokračovalo od zátočiny u Ofsety. Břehy byly nově zpevněny ochranou kamennou zdí a koryto prohloubeno.

Kolaudace mostu se posunula až do 28.7.2005. První povodňové zatěžkávací zkoušce byl vystaven následující rok (2006). Při velké povodní III. stupně v srpnu 2010 se však ukázalo, že přes zvětšení průtočnosti mostu a provedená regulace Panenského potoka nebylo možno udržet tok Panenského potoka ve svém korytě a došlo k rozlivu do okolí mostu. Zároveň byla před mostem poškozena na pravém břehu opěrná hráz, kde došlo v jednom místě k podemletí a následnému sesuvu (hrozí rozšíření sesuvu).

obr232

obr233

Velká zatěžkávací zkouška Písečného mostu při stoleté vodě 8.8.2010. Snímky ukazují již pokles hladiny o ~ 30 cm. Na dolním snímku jsou zachyceny dřeva mezi mostní konstrukci a isolovaným tepelným potrubím horkovodu na sídliště Letná a řádem vodovodu.

Poštovní most
má stejný význam jako Písečný most, protože pokračoval na výše uvedené Záhošťské cestě. O jeho existenci se hovoří v souvislosti s vpádem polských husarů v listopadu 1620 po bitvě na Bílé Hoře, kteří zde hledali odbojného zdejšího majitele panství, luteránsky smýšlejícího pána Jana Müllera z Mülhausenu, který se zúčastnil se svým komorníkem Kieseweterem (mimoňský rodák) pražské defenestrace na Pražském hradě r. 1619. Při tomto hledání uvedeného pána nenašli, tak zde na tomto mostě zavraždili zdejšího evangelického pastora Haselbacha. Zcela určitě se tehdy jednalo o dřevěný most, který byl nízký a často byl poškozen povodněmi, které v Mimoni nebyly zvláštností.

obr234

Poštovní most od jihu původního toku z konce 19. století (kolorované foto)

Tento most se v té době uváděl jako Galgenbrücke neboli Šibeniční (či Popravčí ?), protože spojoval Mimoň se vsí Galgendorf (Šibeniční ves, která však byla vždy uváděna pouze pod německým názvem).
Rozvíjející se doprava vyžadovala jeho rozšíření a zvýšení jeho nosnosti, proto městské zastupitelstvo v roce 1839 rozhodlo o vypsání konkursního řízení na stavbu nového kamenného mostu. Stavba byla zahájena r. 1840 zednickým mistrem z Mimoně Josefem Hassem. Stavbu vedl c.k. komisař Velečka z Nového Boru (tehdy se uvádělo pouze z Boru).

obr235

Kresba Poštovního mostu (od SV) zachycuje vpravo (severní strana) pradávný příchod k brodu od západu. Most měl mimo hlavní tok ještě dva oblouky, kterým protékala při povodních voda. Ten větší je na obrázku vidět, den menší, který byl velmi nízký, na obrázku z období kolem r.1870 zachycen není. Na jižní straně mostu je vidět sochu sv. Jana Nepomuckého (zcela vlevo) a na severní straně kříž. Oba objekty stojí na západním pilíři proti sobě.

Nový most byl široký, měl po obou stranách na 40 cm širokou a okolo 125 cm vysokou kamennou ochrannou zeď, která navazovala na chodníky po obou stranách mostu. Tyto chodníky sloužily až do roku 1975, kdy sice zůstaly na svém místě, pro pěší však byla postavena na severní straně mostu za ochrannou zdí závěsná samostatná pěší lávka, jež se opírala o mostní pilíře. Na sklonku 20.století (roku 1996) byla tato lávka nahrazena samostatným ocelovým pěším mostem. Se stavbou závěsné pěší lávky bylo současně odstraněno schodiště, které navazovalo na cestu do zámeckého parku.

obr236

Poštovní schody a jeho schodiště, které navazovalo na cestu z Husovy ulice do parku.

Současný Poštovní most byl rekonstruován v letech 1995 až 1996 a kolaudována 29.11.1996). Rekonstrukce byla dlouho plánována, ale dopravní nehoda na tomto mostě 21.dubna 1995 si vynutila urychlení jeho rekonstrukci. Most musel být z velké části rozebrán, každý kámen byl dokumentován a znovu uložen (pokud jej nebylo nutné zcela vyměnit).
Při této stavbě byly na mostě zrušeny chodníky. Ochranná zeď, která byla původně z pískovce stejně jako celý most, však byla nahrazena jiným stavebním materiálem, který se však ukázal již krátce po předání do užívání jako nevyhovující. V současné době je již v katastrofálním stavu. Původní přetrvala staletí, tato cihlová ani 15 let.

V rámci regulace Ploučnice, která byla započata v roce 1984, byla provedena v celém úseku Ploučnice, tekoucí přes město, úprava obou břehů. Při této úpravě byla zasypána celá k řece svažující, dříve osídlená levobřežní část břehu podél jižní strany Poštovního mostu, která byla odstraněna na rozhraní 70. a 80. ti let 20. století v rámci tehdy plánované změny stavební zástavby Poštovní ulice od mostu až k dnešnímu Tyršovu náměstí. Při již zmiňované regulaci Ploučnice přes město byla tato nad městem napřímena až k Novinám, čili meandry Ploučnice v úseku až do Srního Potoka a dále na Noviny zmizely (místo nich byly postaveny sádkové rybníky).

Zcela zmizel také náhon na Horní mlýn v Mimoni a přívodní kanál napájecí původní rybník a následné místní koupaliště). Přes město bylo koryto toku Ploučnice prohloubeno a podstatně rozšířeno, na dolním toku za Poštovním mostem byl tok Ploučnice zcela změněn v novém korytě, které probíhalo přibližně středem údolní nivy Ploučnice až téměř ke katastrální hranici města. Touto regulací se tok Ploučnice podstatnou měrou vzdálilo od jatek, kde původní koryto Ploučnice i umělého kanálu bylo zasypáno a zdejší splav a jez odstraněny. Průtoky pod železničním mostem na jihovýchodní straně města byl zachován. Umělý kanál od jatek byl sice, jak je výše uvedeno zasypán v části okolo jatek, ale v okolí železničního mostu ponechán, takže tento při povodni může sloužit při rozlivu Ploučnice za městem jako vodu odvádějící pod železničním mostem nad tímto kanálem na jihovýchodě města. Náhon na Dolní mlýn a jeho odhon byly zrušeny a zasypány již na rozhraní padesátých a šedesátých let, takže původní přirozený ostrov prakticky zanikl.

obr237

Poštovní most od jihozápadu zachycuje přístup k toku od JV, které pravděpodobně bylo současně brodem. Na snímku je na východním pilíři zachycen vodoměr (prvně r. 1885).

Břehy mezi mostem Poštovním a Zámeckým byly nově upraveny. Pravý břeh byl zesílen vysokou ochranou kamennou opěrnou zdí a opatřena ochranným kovovým zábradlím, které pokračovalo i za Poštovním mostem po celé délce Nábřežní ulice. Levý břeh v tomto úseku byl upraven svahovitě a celý vydlážděn děrovanými betonovými tvárnicemi. Tato regulace však měla nečekaný negativní vliv na snížení spodních průsakových vod, což se projevilo snížením hladiny zámeckého rybníka a snížením hladiny vod u všech studní ve městě. (Toto zjištění bylo zaznamenáno dokonce i na východní až severovýchodní straně města poblíž Vranova, která je dosti vzdálena od toku Ploučnice. U studní, které byly vyraženy ve skalním pískovcovém masivu, se tento pokles hladiny vody neprojevil. Tento poznatek umožňuje monitorování původního podloží katastrálního území města, kde průsakové vody zasahují až za silnici z Mimoně do Vranova).

obr238

Dopravní nehoda na Poštovním mostě 21.4.1995 urychlila rekonstrukci mostu. Rozsah poškození mostu si vyžádal podstatné omezení obousměrného silničního provozu.

První zaznamenána regulace Ploučnice byla v roce 1914, kdy bylo koryto Ploučnice prohloubeno u Poštovního mostu, aby se zlepšil průtok vody. Pro zajímavost je možno uvést, že náklady tehdy činily 216 Korun.
Součásti původně Šibeničního mostu byla i socha sv. Jana Nepomuckého, která však zpočátku nestála přímo na mostě, ale u jižní paty mostu na západním břehu. Tato socha měla být zhotovena v roce 1782. Roku 1840, kdy byla zahájena přestavba tohoto mostu, byla dočasně přenesena na Kostelní vrch vlevo na Kostelní ulici tak, aby viděl na řeku, přibližně v místě naproti sochy sv. Kateřiny. Na dnešní místo na pravý mostní pilíř v řece byl přenesen roku 1851. Jako ochránce mostu byl sice při bombardování Mimoně 8.května 1945 zasažen střepinou bomby, most však zasažen nebyl. V roce 2001 byla socha sv. Jana Nepomuckého nově opravena a následně vysvěcena.

obr239

Most pro pěší přes Ploučnici, který vede souběžně po severní straně Poštovního mostu

Na tentýž mostní pilíř, avšak na severní straně mostu oproti soše sv. Jana Nepomuckého byl v roce 1859 vztyčen dřevěný kříž, který však podlehl silné vichřici roku 1888 a ještě téhož roku nahrazen kovovým s ukřižovaným Kristem. Tento kříž však byl na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století odstraněn. Nově byl podobný kříž na tomto mostě instalován roku 2001na pilíři u levého břehu na jižní straně mostu (pohledem na sever, aby nestál zády k pěším na pěší lávce Poštovního mostu.
Vodoměr hladiny Ploučnice byl instalován na Poštovním mostě prvně roku 1885 za účelem sledování pohybu hladiny Ploučnice. Písemné záznamy sledování hladiny vody však dosud nebyly dohledány.

Zámecký most
stojí v bezprostřední blízkosti za soutokem Panenského potoka a Ploučnice. Kdy byl přesně zdejší brod přemostěn, není dochováno. První záznam souvisí s výše uvedeným Poštovným mostem (Galgenbrücke-Šibeniční most) v roce 1620 (na den sv. Martina 11.XI.), kdy polskými husary hledaný majitel zdejšího panství Jan Müller z Mülhausenu se dle dobových záznamů měl právě pod tímto mostem, který se dobově tehdy uváděl jako Badenbrücke neboli Lázeňský most, ukrýval. Název Lázeňský most se uváděl dle zde stojících městských lázní, jejichž provozovací právo obdrželo město již roku 1512 od tehdejšího majitele Jana z Vartenberka. Zda již tehdy zde stál most, známo není.

obr240

Idylický pohled od břehu u zámku na Zámecký most přibližně z počátku 20. století.

Městské lázně stály přibližně v místě, kde v letech 2002-2003 bylo zřízeno kanalizační přečerpávací zařízení. V těchto místech ještě na počátku 21. století zde stály dva domy. Dům čp. 2/IV, ve kterém se v letech v letech 1730-1835 uvádí lázeňský rod Gärtnerů a spolu s ním od roku 1763 i lékařský rod Lorinserů. Při prvním číslování domů roku 1770 se uváděl jako čp. 185, což svědčí o velmi staré stavbě. Na části tohoto objektu byl v roce 1815 postaven dům čp. 1/IV, podél jehož zahrady vedla svažující cesta k řece, jež skončila u hladiny Ploučnice. Podél severní strany mostu se ještě v osmdesátých letech 20. století dala Ploučnice v návaznosti na tuto cestu pohodlně přebrodit. V místě svažující cesty začínal současně Zámecký most. Je velmi pravděpodobné, že na tomto místě byl původně brod, který byl nahrazen prvním nízkým dřevěným mostem.

V bezprostřední blízkosti tohoto mostu byl soutok několika toků. Od západu přitéká Panenský potok a o severoseverovýchodu Ploučnice. Mezi těmito toky přitékaly od severu umělým korytem vody z Horního mlýna a od východu potok, který sbíral vody z močálů Daňčí obory a odváděl vodu z původního panského rybníka (dnešní koupaliště). Proto také tento most má čtyři oblouky.

Nejstarší přímé dochované záznamy o tomto mostě pochází ze Zapisování o Mimoni a okolí od Johanna Antona Döringa (1806-1863), který uvádí mimo dalších zápisů o zdejších mostech následující : … roku 1805 vrchnosti postavený kamenný most, který se od r.1620 uvádí jako Lázeňský, spolu s Mlýnským mostem jsou bez zvláštního významu, nepočítáme-li jejich věcný význam dopravní přes někdy nebezpečné zvednutí hladin obou toků. Tento záznam nepřímo dokazuje, že zde byl původně brod. Současně vyjadřuje, že přejmenování tohoto mostu na Zámecký pochází právě z roku 1805.

obr241

Zámecký most roku 2009 před zahájením jeho rekonstrukce neukazuje zcela jeho katastrofický stav. Jeho vozovka byla nebezpečná i pro pěší. Jeho předcházející opravy by jistě nevydržely povodeň, která přišla 8.8.2010, dva dny po jeho otevření.

Dle jiných pramenů se uvádí, že Zámecký most r. 1805 měl být silně poškozen, a že jej vrchnost měla nechat opět jako kamenný postavit (Tille – Die Geschichte der Stadt Niemes -vydáno 1905). Předpoklad, že jako kamenný stál již dříve, dokladuje i plán města z roku 1770, kde je zachycen tento most v barvách, které odpovídají kamenným objektům.
Při velké povodni 9. března 1881 se část mostu zřítila (není však uvedeno která část). Na náklady města byl zřízen nový splav (není uvedeno který, s největší pravděpodobností se však jedná o splav za Zámeckým mostem na hlavním toku Ploučnice, který zvedal hladinu vtoku do náhonu na Dolní mlýn).

Za Lázeňským mostem vytvořila kdysi dávno příroda přirozený ostrov, který byl s největší pravděpodobností již na sklonku 16. století využit pro stavbu tzv. Dolního mlýna. Roku 1620 se uvádí, že jej nový majitel, výrobce papíru Ossendorf, převzal jako papírový. Jako zajímavost lze uvést, že ve výše uvedeném nešťastném roce 1620 na tomto ostrově byla vinopalna, kterou polští husaři celou vyplenili. Zvednutím jezu muselo zcela jistě dojít ke zvýšenému náporu vody na tento most. Odtok vody z pravého obtoku tohoto ostrova byl poblíž níže postaveného Poštovního mostu (původně Galgenbrücke - Šibeniční).

obr242

Skutečný stav mostu dokumentuje situaci po jeho demontáži v záři 2009.

obr243

Velká zatěžkávací povodňová zkouška 8.8.2010. Most vydržel.

Kdy byl Zámecký most zařazen pod dohled památkového úřadu, není přesně zaznamenáno. Správa města po roce 1945 tomuto mostu nevěnovala náležitou pozornost, což zapříčinilo pozdější silné poškození mostu v první polovině sedmdesátých let. Při následné opravě byl v prvním pilíři (od západu) náhodně nalezen oválný předmět délky přibližně 13 cm. Tento měl alabastrově bílý vnitřek, ve kterém byla před stromy postava Ježíše. Celý byl obepnut mosaznou sponou. Tento předmět byl označen jako ochrance mostu. Nyní by se měl nacházet ve Vlastivědném muzeu v České Lípě. (Nález učinila paní Šťastná při vycházce s dětmi školní družiny, kdy zahlédla náhodně při bagrování od zámku prvního pilíře předmět, který zjevně nenáležel mezi stavební materiál mostu. Díky ochotě bagristy byl tento předmět zachráněn, protože by zcela jistě byl jinak nenávratně zničen.)

obr244

Soutok Ploučnice a Panenského potoka před zahájením regulace Ploučnice směrem na sever v roce 1984

Jak ukazují staré obrázky z období přelomu 19. a 20. století, jakož i třicátých let 20. století, měl tento most po obou stranách vozovky pískovcovou zídku, která byla obdobná jako na mostě Poštovním. Tato ochranná mostová zídka na jižní straně mostu navazovala na východní straně na obvodovou zeď zámeckého parku a na západní straně na vstupní kamennou bránu do areálu zámku a následně na severní zámeckou zeď. Vozovka byla prašná. Na severní straně mostu vedla ochranná mostová zeď až k počátku mostu u čp. 1/IV na západní straně, na východní straně až do úrovně počátku cesty. Obvodová zeď zámeckého parku v této části se dochovala dodnes.

obr245

Břehy Ploučnice od Zámeckého mostu až po dřívější OPMP byly upravovány v roce 1967. V té době byly zrušeny náhon a odhon Dolního mlýna. V roce 1983 byly zahájeny práce na regulaci Ploučnice až po hranice bývalého VVP v délce 2,5 km.

Vzhledem k tomu, že nebyly jednotlivé opravy tohoto mostu od roku 1945 zdokumentovány, je možno na základě vzpomínek starousedlíků konstatovat, že kovové ochranné zábradlí bylo zhotoveno až v první polovině sedmdesátých let 20. století. Současně tudy vedl provizorní vodovodní řád. Jaká byla kvalita opravy mostu, ve výše uvedeném období svědčí skutečnost, že za dvacet let později došlo opět k poškození mostu, jehož stav vyžadoval zásadní rekonstrukci, která proběhla v letech 2009 až 2010. Tato rekonstrukce byla velmi důležitá, protože povodeň III. stupně na počátku srpna 2010 by zcela určitě zcela strhla tento most. Tato povodeň prověřila kvalitu stavební rekonstrukce Zámeckého mostu, kterou prováděla akciová společnost SaM silnice a mosty Děčín.

obr246

Soutok Ploučnice a Panenského potoka (vlevo od západu) po dokončení v r. 2006.

Na začátku nového tisíciletí byla u Zámeckého mostu prováděna komplexní úprava kanalizačního uzlu u soutoku Zámeckého mostu, kdy pode dnem koryta Ploučnice, bezprostředně mezi soutokem Ploučnice s Panenským potokem a Zámeckým mostem, byl uložen kanalizační řád, který ústí do přečerpávající kanalizační jímky v místě, kde stály v 16. století první městské lázně. Jedná se o řád přivádějící odpadní vody ze severovýchodní oblasti první městské části Mimoně. Kanalizační řád přiváděný od severu je veden potrubím nad hladinou Panenského potoka.

obr247

Vzácný nález při opravě západního pilíře Zámeckého mostu na rozhraní sedmdesátých a osmdesátých let 20. stol. Nález tvoří asi 13 cm dlouhý amulet oválného tvaru, který byl pravděpodobně vložen do pilíře mostu jako jeho ochránce při jeho přestavbě roku 1805. Tato plastika je uzavřena skleněným víkem a je vytvořena z alabastrové hmoty (nebylo dohledáno z jaké). Že se jedná o plastiku dokumentuje stín, který vznikl při osvětlení předmětu. Plastika představuje biblický výjev známý z mimoňských pašijových her jako Nechte maličkých přijít ke mně.

Zpracoval : Osvald Hons ©

Počet komentářů: 3  Komentáře ... (poslední: 21. března 2017 10:28)
Autor: Osvald Hons
Přečteno: 352x 
Zpět na předešlou stránku

© Pep@k 2005

 
Reklama

Zajímavé odkazy
www.alkehol.cz
Alkehol
oblíbená kapela


www.skrleta.com

JIZERSKÉ HORY

PROJÍŽĎKY NA KONÍCH

Očkování proti chřipce

Punta Cana
Webhosting

Práce v Německu
Jizerské hory

Florianopolis

Dresden

Skrblík

hosting



i-noviny
Většina řidičů překračuje povolenou rychlost
FOTO: Českolipská neckyáda Farní charity byla zábavná i mokrá
Letošní Lípu Musicu zahájí experiment
Kraj a nemocnice podepíší Memorandum o založení superaliance


Projektant s.r.o., Česká Lípa, výstavba rodinných domů na klíč, domy na klíč INTEDOOR spol. s r.o., Cvikov, přední český výrobce koupelnového nábytku, Kúpeľňový nábytok Kamenný obchod s.r.o., Nový Bor, internetový obchod s elektronikou a bílou technikou, levná elektronika Autolepky.cz, Česká Lípa, autosamolepky a komunitní tuning web. Rodinné domy Click4Sky