MIMOŇSKÉ DISKUZNÍ FÓRUM

Krátké zprávy
KVĚTNOVÝ ZPRAVODAJ
24.05.18 08:14 Pep@k
Obce Stráž p. Ralskem
oficiální stránky

Stráž p. Ralskem
neoficiální stránky

Město Ralsko

Noviny p. Ralskem

Vyhledávání
TOPlist
 
 Kronika Mimoně - díl osmý
Publikováno:  9. listopadu 2016

historieV osmém pokračování kroniky kamaráda Osvalda Honse budeme pokračovat v přehledu počasí až do roku 1935.

1800/01 - zima mírná, mrazy uhodily teprve v lednu (6.ledna bylo naměřeno po přepočtu –26°C). 29.ledna se přihnal orkán jež způsobil mnoho škod, strhával střechy a způsobil polomy v lesích. Jaro bylo ranné. 25. a 27. května se přihnaly bouřky s krupobitím, které napáchaly velké škody na polích okolo Mimoně, Pertoltic, Novin, Grunova, Stráže, Brniště a Svébořic.

1801/02 - zima byla velmi mokrá a ještě 16.května sněžilo. Vedra zužovala naše město a okolí od června do září, teploměr ukazoval v srpnu +29°R (°36,2°C). Na podzim však nadělaly starosti přemnožené myši. Následná nesmírná drahota dovolovala jíst v následujícím roce (1802) masitá jídla i o sobotě, která byla v té době postním dnem.

1802/03 – blahodárné byly velké mrazy v této zimě, protože vyhubily přemnožené myši. Celou zimu a počátek jara byla obloha průzračně čistá, bezmračná. Následovala náhlá silná bouře, která způsobila katastrofu pro mlýn v Grunově, kde zcela shořela stáj. Zásah blesku byl zaznamenán i 31. května v Utěchovicích, kde zabil mladou 18. letou dívku a zapálil plně naloženou stodolu, která lehla popelem. Zajímavé však bylo, že přes bohatou úrodu, zůstaly ceny obilí na stejné úrovni jak v předcházejících neúrodných letech a byly bez pohybu již 6 let. Cena 1 korce pšenice byla 11,5 fl., žita 8 fl. Mírný pokles byl zaznamenán v říjnu na 10 fl za pšenici a 6 fl. za žito. V září pršelo téměř denně (vyjma 14.,15.,20.,25.,26. a 27.), stejně tak v říjnu (vyjma 6., 16., 17., 19., 21. a 22.), což znesnadňovalo polní práce. V prosinci pak napadlo velké množství sněhu, které způsobilo mnoho vývratů ovocných a lesních stromů.

1804 – Náhlá obleva přišla již 2.ledna, která jako většinou způsobila povodně. Od 31.března (Bílá sobota) až do 6.dubna denně nepřetržitě pršelo. Ve dnech 11.-15. června nepřetržitě silně pršelo, což zvedlo hladiny toků a opět zapříčinilo povodeň, toky se v 8 hodin ráno vylily prudce z břehů. Tato povodeň strhala všechny mosty a odnesla všechna sena z okolních luk. Silné lijáky měly vliv i na následnou neúrodu. O následném zdražení se dověděl císař František II., který toho času pobýval se svojí manželkou v Praze. Přikázal na pomoc hladovějícím vydat ze skladů mouku a na náklady císařského dvora dal péci velké vojenské chleby, které nechal prodávat za 12. krejcarů/kus. Cena 1 korce zrna na setbu se platilo až 15 fl. Mnoho obilí se přivezlo z různých okolních zemí, které tato katastrofa nepostihla. Tento dovoz zastavil neustálý nárůst cen obilí a donutil snížení na 16 – 18 fl. za korec.

1805 - v dubnu se prodával korec pšenice za 22 fl., ozimé žito za 20, setbové zrno 25, vikev 18, hrách 24, ječmen 16, oves 9 a brambory 8 fl.. V květnu panovalo nepříznivé počasí a ihned stoupaly ceny. Mnozí chudí zajížděli pro chleba do Saska, kam bylo přivezeno obilí z Ruska a ceny byly nižší jak u nás. V květnu podarovalo mimoňské panstvo místní chudé v Mimoni a ve Stráži. Hraběnka Eleonora z Hartigu nechala rozdat mezi chudé 1000 fl. v Mimoni a stejný obnos ve Stráži. V Českém Dubu rozdala chudým 500 fl.. V přepočtu to znamená, že na chudou rodinu připadlo 2,5 až 8 fl. podle velikosti rodiny. Je nutno uvést, že 1 máz16 pšeničné mouky přišel na 28 kr (krejcarů), 1 žejdlík17 hrachu 10 kr., prosa 12 kr., 1 pfund18 chleba 15 kr. Chudí slévali 3 žejdlíky obyčejného mléka s 5 až 6 žejdlíky vody, toto svařili dohromady, přidali něco chleba a toto jedli19. Rodina o 4 osobách si mohla dopřát týdně jen 1 fl., tedy 4 pfundy chleba. Kdo měl peněz trochu více, mohl si dopřát i maso, které se prodávalo po 12 kr. za 1 pfund.
V Mimoni se prodával 2. a 3. června 1 korec žita za 35 fl. (42 korun); protože tato cena byla neúměrně vysoká bylo rozšiřováno, že v Jablonném se prodává mnohem levněji což přinutilo místní prodejce, aby cenu za obilí snížili až na 26 fl. Následující den 4. června hrozila v Jablonném a v Liberci revolta na týdenním trhu, což přinutilo prodejce ke snížení cen i zde. Cena jednoho korce žita byla 6. června v Lípě po zásahu místního starosty ve výši 26 fl.. Na Boží tělo (13.června) byl ve všech kostelech vyhlášen c.k. patent, podle kterého se zakazovalo pod pokutou 12 fl. ukrývat jakékoliv obilí. V tomto patentu se pod § 17 uvádělo, že trest pro Židy byl ještě tvrdší, protože bylo možno jim odebrat právo obchodování s obilím. Patent byl vyhlašován z kazatelen kostelů a zakazoval pod pokutou 12 fl. obilí ukrývat. Podle § 17 tohoto patentu se za trest odebírá židům právo obchodování s obilím20 .
Ceny se neustále měnily, lichva jen kvetla. 4.července se platilo v Mimoni za korec žita 34 fl., 8.7. v Jablonném 39 fl., v Lípě 41 fl., 12.7. v Mimoni 42, 13.7. v Osečné 44 a 15.7. v Liberci dokonce 52 fl. (61,20 K). V tomto čase je zaznamenáno, že jistá žena obchodníka s obilím v Mimoni věnovala chudým veku chleba a ti se měli jít pomodlit za jejího muže obchodníka, aby vydělal další zlatky. Jiná žena zase šla přímo ke kaplanovi Antonínovi a žádala o svatou mši pro jejího muže s tím, aby takovéto výdělečné roky trvaly ještě alespoň po další dvě léta. Kaplan jí však za tuto nestoudnost vyhodil i s nabízenými 30 krejcary za mši svatou.
Housky se dříve prodávaly jeden za 1 kr., a byly větší než ty, které se prodávaly v této době za 6 kr. a dosahovaly délky sotva jednoho prstu. 1 veka chleba o dvou pfundech stála 1fl. Koncem července byla z císařských skladů přivezena mouka, která se prodávala za 10 kr. za pfund, čili za 1 korec 16 fl. a 20 kr.; tato dodávka byla rozdělena následovně : každá dospělá osoba dostala 7,5 pfundu žitné a 1,5 pfundu ovesné mouky, na malé dítě připadla poloviční dávka. Kdo však byl zcela bez peněz a nemohl si koupit ani za tuto tehdy výhodnou cenu, nezbývalo nic jiného, než hladovět dále, protože žebrotou také nic nedostal. Za tohoto stavu bylo zahájeno kosení předčasně (3. srpna), i když zrno stále ještě nesypalo, stébla nebyla ještě zcela vyzrálá. Zrno se drhlo a uměle sušilo. Po žních šla cena obilí na 17 fl. a následně až na 10 fl. papírových bankcetlí. Opět zavládl normální život. Všechna řemesla se opět volně rozběhla. Bohaté žně byly zvláště na horách. Nová zima však zaklepala již 20. října na náhle zamrzlá okna.

1806 – na počátku června bylo počasí velmi nevlídné a studené, od 6. června však nastal prudký obrat, kdy začal foukat velmi teplý vítr od jihu, který vydržel bohužel až do 12.6. Po tomto datumu se naopak obrátil o 180° a začal naopak foukat velmi studeně od severu až do 19.6. Následovaly časté bouře až do konce měsíce, kdy se přidalo navíc krupobití, které se obzvláště projevovalo na východ od města v oblasti kolem Hvězdova, kde způsobily velké škody. Podzim byl nevlídný, vánoce byly zelené, protože v listopadu a prosinci neustále pršelo. Poté nastaly mírné mrazy a trochu nasněžilo.

1807 – tato zima pokračovala až do 6.ledna. Leden a únor proběhl jako celkově mírná zima, která však byla poměrně dlouhá. Po vytrvalých deštích v období od 12. do 18. února následovala velká voda. Rok se vyznačoval velkou neúrodou ovoce, která nepamatovala posledních 30 let. V srpnu nastoupila horka, kdy 22.8. bylo naměřeno +28oR = ~ 35°C. Tato horka zkrátily žně, pro nedostatek vody některé mlýny v okolí Mimoně nemohly mlít. Blahodárný déšť přišel až v druhé polovině září a říjnu. Na vzniklé nouzi vydělalo opětovně panstvo a překupníci obilí a zemědělských výrobků. 1 cent21 ovčí vlny stál 380 fl., 1 plnometr měkkého dřeva v lese byl za 7 fl. V r. 1808 stoupla jeho cena na 8 fl.a 15 kr. Byl vydán absolutní zákaz sbírání dřeva byť i suchého. Za každé přistižení byl vynesen tvrdý trest nebo robotné dny navíc.

1808 – mírně studený leden se sněhem, tání na horách započalo 6.dubna a současně přineslo povodeň, která odnesla všechny dosavadní dřevěné mosty a lávky.

1809 – velká voda 30.ledna zaplavila všechna níže položená místa ve městě.

1811 - vedra začala již v březnu. Byl to dobrý rok na víno, ale špatný pro ovoce, které se projevilo velkým padlím.

1812/13 – velké mrazy 15. listopadu započala zima. V srpnu 1813 pršelo tak hustě, že se ani nemohlo začít s polními pracemi, které byly narušeny i častými průchody vojsk, které vyžadovaly přípřahy. Přípřahy se však často nevrátily.

1816 – obecně bylo zaznamenáno územně nevlídné počasí, které se jakoby zázrakem vyhnulo našemu kraji, kde žně dopadly dobře. Přesto se vyskytlo dosti lichvářů. Jako příklad lze uvézt rolníka v Dubnici, který nechal raději zničit dvě fůry obilí, než-li by snížil cenu. Tyto musel nakonec vyhodit na hnůj. V Brenné zase jistý rolník zakrechtoval svoje brambory spolu s jím nakoupenými s tím, že krecht otevře až poté, kdy jejich cena dosáhne nejméně 10 fl. za korec. Příroda jej však potrestala, protože když cena dosáhla uvedené sumy, našel krecht plný vody a brambory shnilé, takže je mohl s ostudou a ztrátou vyhodit na hnůj. V Doksech se zase našel sedlák, který nechtěl sklidit svoje pole s obilím, dokud nebude stát fůra žita 60 fl.. Opět zasáhla příroda ve formě bouřky, kdy blesk zažehl pole a to celé lehlo popelem. Alespoň měl pohnojeno čistým popelem. Rok byl celkově deštivý, v květnu tohoto roku bylo deštivých dnů 20, v červnu 15, v červenci 24, srpnu 19 a v září 17.

1817 - 15.dubna navštívil Mimoň krajský komisař z Boleslavi, který sdělil, že v horách leží ještě sníh do výšky 5 sáhů. V červenci bylo několik bouří. Při jedné z nich, 11. 7., uhodil blesk do stáje panského velkostatku.

1817/18 - zima mírná. Rok byl obecně suchý, zvláště podzim, pročež museli povozníci platit za vodu pro potahy. Roku 1818 stál pfund lnu 12-15 grošů, 1 potáč příze 18-24 grošů, 1 sáh měkkého dřeva 8 fl., 1 pfund másla 38 kr., masa 16 kr., máz piva 10 kr., brambory 24 groše, 1 korec žita 8-10 fl. (1 fl.vídeňské měny=25-27 krejcarů komerční mince).

1829 – dlouhodobé vytrvalé deště vyvolaly v průběhu velikonočního týdne na Bílou sobotu brzo ráno prudkou povodeň, která zapříčinila velké škody. Největší škody utrpěla nájemnice vinopalny Františka Poláčková, jež vykázala ve výši 2500 fl. Přístup k Božímu hrobu byl zamezen až do večerních hodin, kdy voda opadla natolik, že se připravovaná slavnost Vzkříšení mohla uskutečnit.

1833 – zima před vánocemi 18. prosince se projevila v Mimoni strašně bouřlivým nárazovým větrem, který za tři hodiny svého trvání způsobil mnohé škody. Polomy v lesích byly vyčísleny na více jak 1000 sáhů dřeva.

1834 - byla celkově příjemná zima. V lednu dosahovaly teploty v průměru +4° až 8° R (5° až 10° C), sedmikrásky a jiné květy kvetly od poloviny měsíce. Teplé počasí se udrželo i nadále, od dubna až do 18.října bylo místy až příliš horko. Teploty dosahovaly v srpnu +18° až 28° R (=32,5° až 35° C ). Velmi dobrý rok pro víno, které uzrálo velmi rychle, avšak mnohé studny vyschly.

1835/36 – vytrvale studená zima velmi bohatá na sníh, po silné bouřce 22.března začalo vytrvale pršet až do Zeleného čtvrtka, kdy začalo naopak sněžit až do 6. dubna. 10.dubna bylo zimní počasí se sněhem, stejně jako 27. května, kdy všude byla silná jinovatka.

1837 – zima přišla až 26.února a trvala pouze do 10. března. Velikonoce (10. dubna) však byly bílé jako v zimě.

1839 – zvláštností bylo silné krupobití 13.června, které doslova zpustošilo polnosti Mimoně a Vranova

1841 - povodeň 16.března zaplavila všechna níže položená místa města a stejně tak tzv. Dolní mlýn.

1844/45 – velmi chladná zima s velkým množstvím sněhu. Prosinec byl sice bez sněhu, leden byl mírný, ale 3.února začala pravá zima s velkými mrazy, sněhovými vánicemi a silným sněžením. Počasí vydrželo až do Velikonočního pondělí 24.března. Ke slavnosti Vzkříšení se jelo na saních a nosily se kožichy, pročež se tato slavnost konala pouze v kostele. Celý velikonoční týden muselo 160 osob prohazovat silnice do Zákup a do Jablonného. 27.března začalo pršet, sníh začal náhle prudce tát a následná povodeň způsobila mnoho škod. 30.března úplně zatopila mlýn. V červenci se dostavila velká horka, kdy teplota vystoupila až na +30° R (37,5°C).

1846 – rok byl ve znamení opětovné špatné úrody brambor, která se provila v její hnilobě.

1854 - večer 8.července začalo nesmírně hustě pršet, takže následující den ráno vystoupily vody z břehů. Povodeň překonala svým rozsahem dosud nejhorší zátop z r. 1829. Voda překonala výšku dlouhodobého normálu o 5 stop23. Byla stržena i část zdí zámeckého parku. Současně uplavalo veškeré seno, které bylo v dosahu této povodně.

1862 – povodeň v tomto roce byla opět velmi vysoká, byla však o něco nižší jak v roce 1854. Její výška dosáhla 4 stop a 10 coulů nad dlouhodobým průměrem. Obyvatelé okolo mlýna se museli přepravovat na loďkách.

1863 – strašné silné krupobití v našem městě v noci z 12. na 13. června zpustošila mnohá místa. Množství a velikost ledových koulí vydržely ležet několik dní.

1868 - velmi horké léto, kdy teploměr ukazoval v srpnu + 27o R (=33,7o C ), byl příčinou nedostatku vody. 9.prosince byla zaznamenána nesmírně silná větrná bouře, která v širokém okolí byla příčinou mnoha škod. Např. poblíž Olivetské zahrady zcela zničila dvě stodoly s doškovou střechou.

1876 - 29.července zuřilo v pravé poledne v Mimoni obrovské krupobití.

1879 – velmi mrazivá zima, kdy v prosinci teploměr zaznamenal –22°R(-27,5°C ).

1881 - 8.března v důsledku rychlého tání vznikla povodeň, jež následujícího dne 9.3. silně poškodila část Lázeňského mostu a na mnohých místech způsobila značné materielní škody. Voda vystoupila o 6 stop nad dlouhodobý normál. Povodeň začala opadávat až 11. března.

1882/83 – mírná zima beze sněhu, se zelenající přírodou vydržela až do 12. až 13.března, kdy náhlý pokles teploty a následná silná vánice zcela změnila dosavadní idylu; 14.března bylo naměřeno –15o R (-18,7o C), na Zelený čtvrtek teploměr ukazoval ještě -10°R (-12,5o C). Na velikonoce 25.3. však již bylo opět milé a krásné počasí.

1886 - 3.června (Nanebevzetí Páně) ve 3 hodiny odpoledne přišla náhle prudká bouře se silným krupobitím, které nadělalo značné škody na polnostech. 24.srpna se situace opakovala. Tento rok se vyznačoval nezvykle obrovskou úrodou švestek. Zima byla jedna z nejbohatších na sníh, který se projevoval při větrném počasí vysokými závějemi, které zapříčinili časté přerušení spojení mezi obcemi. Příkladně na Silvestra večerní vlak z Lípy na lokální trati navzdory sněhovému pluhu před lokomotivou zůstal stát na trati u Schindelpuschu 24 ) a nemohl se ani vrátit, protože mezi tím se trať zavála dalším přívalem sněhu. Část cestujících se o půlnoci rozhodla dojít pěšky do Mimoně, což se po mnoha útrapách zdařilo. Vlak byl vyproštěn až na Nový rok v poledne, kdy dojel do Mimoně.

1888 – v noci z 2. na 3. srpna prudká bouře se silným větrem byla příčinou ulomení kříže na Poštovním mostě. Květen byl studený, červen byl deštivý, v červenci nepršelo pouze 5 dní, velká voda 3. a 4. srpna zatopila Dolní mlýn. Voda vystoupila nad dlouhodobý normál až do výše necelých 6 stop (1,7 m)

1889 – jaro bylo časné ale poměrně mokré. 25.dubna se přihnala prudká bouře s krupobitím. Začátkem května se náhle oteplilo a lze konstatovat, že se jednalo o tropická vedra, takže sklizeň žita mohla začít již 20.června. 2.července odpoledne se přihnalo doslova ničivé větrné počasí doprovázené četnými dešti. Toto počasí bylo příčinou mnoha vývratů a mnoha stržených střech. Viditelnost byla velmi malá, škody na ovocných stromech byly značné.

1890/91 - zima byla setrvale studená až do začátku března, kdy prudké táni způsobilo 6. března velkou povodeň, která pouze o dva coule (5 cm) nepřekonala povodeň z roku 1881. 20. března však začalo opět sněžit. Toto počasí vydrželo přes celé velikonoce. Silně sněžilo i po dobu Slavnosti Vzkříšení, takže Bílá sobota byla opravdu bílá. Jarní počasí přinesl teprve květen, který naplnil pranostiku o studeném máji a ráji ve stodole. Nová zima začala 25.listopadu 1890. Deštivé počasí v létě 1891 bylo příčinou, že krmení na lukách shnilo. Naopak od 15.srpna až do 30.září vůbec nezapršelo. První sníh napadl 29.10., první mrazy nastoupily 6.11. (- 5°R).

1892 - žně přes poměrně chudé léto lze hodnotit dlouhodobě za nejlepší na déšť. Od 20.července až do 20.srpna byly zaznamenány denní teploty v rozsahu 24° až 32° R (30° až 40°C) ve stínu.

1893 – velmi studený leden, 16.1. dosahovaly mrazy -23°R (leden byl velmi chladný; 16.ledna ukazoval teploměr –23°R (-28,7°C). Silné sněžení se studenou nocí a následným dnem bylo zaznamenáno v noci na 7.května, kdy bylo nutno následný den ráno odstranit sníh ze silnic, které byly neprůjezdné.

1893/94 – až do 17. března byla zima beze sněhu a velmi mírná. Od 17. do 19. března zde řádila náhlá ale vytrvalá sněhová bouře se silným sněžením a silnými mrazy, takže byla zaznamenány mnohé více jak 3 stopy vysoké závěje (1metr vysoké). Železniční doprava měla po dva celé dny výluku. V dubnu bylo velké sucho, které způsobilo mnoho lesních požárů. V květnu pak následovalo chladnější počasí se silnými dešti.

1894/95 - zima byla tohoto roku velmi tuhá, sníh ležel od konce až do poloviny března; mrazy byly zpočátku únosné (průměru -10°R (-12,5°C), v polovině února však poklesly velmi hluboko až na –25° R (-31,2°C). Sníh, který ležel na horách až do výše 3 m, začal v polovině března pozvolna tát, takže nedošlo k žádné povodni 25.

1896/97 - zima začala koncem listopadu napadnutím sněhu, vlastní průběh však byl průměrný bez velkých výkyvů. Duben byl suchý, následoval horký květen, od 15.července však nastalo velmi deštivé počasí s průtržemi mračen ve dnech 29. a 30.7., které zapříčinily v poledne 30.7. vysokou vodu, která vystoupala strašně rychle až do výše více jak 6,5 stopy (2 m) nad normál (v 7 hodin večer). Zámecká zeď mezi zámeckým mostem a zahradnictvím se celá pod náporem vody v délce 30 m zhroutila. Značné škody napáchala tato vysoká voda také na stavidlech. Celkové škody byly vyčísleny na hodnotu přesahující 4000 fl. 30.srpna se povodeň opakovala se stejnou intenzitou, voda vystoupila však pouze o 4 couly méně (190 cm) nad dlouhodobý průměr méně jak při předcházející povodni.

kronika48

kronika49

Povodeň 30. července 1897 v Malé ulici

1899 – pro značně deštivé počasí bylo nutno prosební procesí na den Nanebevzetí Páně pořádat v kostele.

1900 – velká předjarní povodeň byla tohoto roku zaznamenána 28.února, kdy v důsledku náhlého tání vystoupala voda do výše 6 stop a 2 coulů (185 cm) nad normál. Zatopeno bylo na 110 domů. Po sněžení 20.května následovalo velmi horké léto se všemi důsledky. Ovoce a víno vykazovalo bohatou úrodu, žně však byly poměrně slabší. Na vánoce sice silně sněžilo, sníh však na sv. Jana (27.12.) zcela roztál.

1901 - po celý leden trval setrvalý mráz v rozsahu -10° až -15°R, ovšem beze sněhu. Sněžit započalo až v závěru ledna, kdy se dostavily i četné sněhové vánice. Sněžení se obnovilo v druhé polovině půstu a teprve na Květnou neděli toto sněžení ustalo. Velikonoce proběhly již za příznivého počasí. Velikonoční týden a velikonoce měly jarní počasí.

1902/03 - zima začala 12. listopadu sněžením a mrazy až -20°R (-25°C), trvala však pouze do 20.12. kdy začalo tání, přes vánoce však opět mrzlo. 26. prosince opět začalo pršet, 27.12. se dostavila povodeň, jejíž kulminace ve výši 6 stop (1,8m) dosáhla ve 3 hodiny ráno 28.12. Vzniklé škody byly značné.
Zbytek zimy byl mírný, ojediněle napadaný sníh ihned následně roztál.
V období 20. až 25. února byl zaznamenán jemný spad prachu, který byl zvláště viditelný na lesním porostu, střechách a oknech domů. Byla vyslovena domněnka, že tento jemný spad je jemný pouštní písek, který do naších končin byl přivát z písečných bouří jižním větrem přes Středozemní moře na náš kontinent až do našeho kraje.

1919/20 V lednu deštivo s častými lijáky, které způsobily povodeň. Předjaří bylo mírné, započato již 2.února. Celkově velmi mírná zima.

1922 3. až 6. ledna – silné sněžení a náhlé prudké ochlazení, které trvalo až do konce února. 6. – 8. prosince – silné sněhové vánice. 15. prosince náhlé prudké tání s následnými povodněmi

1923 Na počátku roku silná obleva, 14. ledna beze sněhu, následně opět sněžení a ke konci měsíce sněhové vánice provázenými vichřicemi. Od 7. února obleva bez větších následků. Od 16.února nastalo opět silné sněžení s ochlazením v noci až na -16°C, přes den -3° až -4°C. V létě v červenci tropick8 vedra.
Poznámka : Od roku 1869 je zaznamenáno, že každých 6 let jsou v červenci velká horka. Bylo tomu tak v letech 1869, 1875, 1881, 1887, 1893, 1899, 1905, 1911 a 1917. Jedná se o tzv. šestiletý teplotní cyklus .

1924 Rok začal sněžením a odpovídajícím chladem, což trvalo až do 19. ledna, kdy nastoupilo krátké silné tání, které bylo přerušeno 21. ledna opětovnými mrazy. 1. a 2. února – silné sněhové vánice, chladno vydrželo až do konce února. Po celou tuto dobu nevysvitlo ani jednou slunce. V okolí bylo zaznamenáno velké množství ptactva ze severních končin, které se u nás vyskytuje jen vzácně. 22. března po předchozím týdenním vytrvalém sněžení začalo tání sněhu. 27. března se ohlásila 1. jarní bouřka, ale jaro začalo až 4. dubna.

1925 V polovině listopadu nastoupila zima se sněhem a mrazy až -25°R (~ -31°C). Na štědrý den se přihnala sněhová vánice, avšak již 27. prosince nastalo náhlé tání, které způsobilo vylití Ploučnice z břehů a výška hladiny dosáhla 1,25 m nad normál.

1926 Zima jakož i předjaří byla v normálu. Červen byl velmi deštivý, začátek července provázely povodně, 10. července byly velké průtrže mračen, které podmáčely všechny louky. Od poloviny července nastoupila vedra až s 30°C ve stínu, takže se velmi uspíšily žně. 15.7. se přes celý okres Mimoň přehnala silná vichřice, která napáchala množství škod. Až do 25. října pak bylo vše v normálu, vesměs příjemně teplo. Po mírném ochlazení beze sněhu, začalo 8. prosince mírně sněžit. V této době byly jen mírné mrazy, které však krátkodobě od 21. prosince zesílily až na téměř -19°C. 28.prosince přišla náhlá obleva a na Silvestra bylo mezi +4°až +7°C.

1927 Leden mírný a spíše teplý (+4°C). Počátkem února nastoupily dlouhodobé mrazy, které klesly na -19°C a trvaly téměř do konce měsíce. Sněhu však nebylo mnoho, takže se jednalo převážně o holomrazy. 9. března bylo zaznamenáno na severní straně silné červené záření, které bylo označeno jako severní nebo-li polární zář. Tento úkaz byl zaznamenán celý týden. Druhý březnový týden se přehnal přes město silný orkán, který způsobil značné škody jak v lese, tak i na střechách domů, které byly místy i odneseny.
11. května bylo náhlé velmi silné ochlazení, které se dá přirovnat k únorovému počasí. Mrazy 11., 14. a 15. května způsobily velké škody na květenství ovocných stromů, což se odrazilo na malé úrodnosti ovoce a lesních plodů.
Nová zima začala 10. listopadu nízkými mrazy, sněžit započalo 20.XI.. Sníh se udržel až do 23.XII. Velmi nízké teploty byly zaznamenány 20.XII., kdy teploty klesly až na -30°C. Vánoce byly ve znamení oblevy, ale již 27.XII. opět nastoupily silné mrazy.

1928 V lednu se střídalo sněžení s deštěm, často byla zaznamenána ledovice. Hluboké mrazy zapříčinily promrzávání vodovodního řádu, zvláště v Nádražní ulici, kde bylo zjištěno, že vodovodní řád byl uložen mělce v zemi. Vodovodní řád zamrzl i v umělém vodním příkopu u jatek, kde voda zmrzla až na dno. Jaro nastoupilo pozdě, noční mrazy se opět objevily i v květnu, s opětnými následnými škodami na úrodě ovoce a lesních plodů. Léto a podzim byly v normálu. Počátek nové zimy byl mírný.

1929 Nový rok začal chladně. Od 20. ledna dosahovaly mrazy -25°C a v únoru a v březnu neobvykle pokračovaly. Únor byl po dlouhých letech nejchladnějším měsícem, kdy denní teploty vystoupily pouze na -24°C. Pouze ve dnech 6. a 23. až 26. února se poněkud oteplilo na -12°C. Nejstudenějšími dny byly 3. únor ( - 41°C), 21. únor ( -40°C), 2. únor ( - 39°C), 11. únor ( - 38°C). Po celý únor vál severní vítr (výjimečně východní). Sněhová pokrývka po přepočtu na vodu za celý únor dosáhla 197 mm. Tato mimořádná arktická zima trvala až do 8. března. Vodovodní řády promrzly ve většině ulic ve městě. Následné škody popraskaného vodovodních řádu se musel následně zrychleně opravit, což však bylo ukončeno teprve 15. května. Velké škody byly způsobeny prakticky na všech ovocných stromech a mnohé jehličnany po počátečním napučení v létě uschly. Škody byly ve velké míře zaznamenány i na polní a lesní zvěři a ptactvu. Skřivánek si v únoru nevrznul. Počátkem července se přes krajinu přehnala velmi prudká vichřice, spíše orkán, který jako vždy způsobil značné škody v lesích (obrovské polomy), v obcích pak odnášel a poškozoval střechy objektů.
V následujícím roce, (opět asi součást šestiletého teplotního cyklu), bylo léto nesmírně horké, teploty dosahovaly rozsahu 31° až 44°C. Žně začaly brzy a úroda přes extrémní výkyvy v zimě a v létě byla uspokojivá. Ovoce se však neurodilo, překvapivá však byla nadprůměrná úroda lesních bobulovin. Suché léto zapříčinilo všeobecný pokles vodních hladin, takže musela být zastavena veškerá lodní doprava na celém území republiky. Ploučnice však nevyschla, i když doznala taktéž pokles vodní hladiny. Byly zaznamenány četné lesní požáry. Teplo vydrželo až do 20. září. První noční mrazíky však byly zaznamenány již 24. září. Podzim však byl dlouho mírný, první sníh napadl až v prosinci a velmi málo.

1930 Zima byla mírná, na jaře však nastoupila velká sucha, která vydržela až do léta. Na mnoha místech se ztratila z vodotečí voda. Podzim byl velmi krásný, takže se v horských oblastech bohatě sklízely brambory, oves i seno. Lesních plodů všech druhů se urodilo mnoho, což se odrazilo i ve sběru mnohými příchozími návštěvníky. Za lesní jahody se platilo 6 Kč. za borůvky 1 Kč za litr. 14. června se přehnala mezi Mimoni a Kuřívody bouřlivé krupobití.

1931 Zima s mrazy a sněhem vydržely velmi dlouho. 29.3. bylo velké množství sněhu se studenými nocemi. Poslední dny před Velikonocemi se dostavilo jarní počasí, ovšem vlastní Velikonoce byly velmi studené.a deštivé. Obilí kvetlo až koncem května. 11.června okolo 18 hodiny se přehnala přes město bouřka, kterou doprovázelo krupobití, které napáchalo na ovocných stromech a dalších porostech velké škody. Doprovodné prudké deště rozmočily všechna pole a cesty. První kosení bylo započato v druhé polovině července. Po počátečních několik teplých červnových dnech začal červenec deštivými dny, které pokračovaly až do konce září. V září pršelo prakticky každý den. Sena bylo velmi málo, lepší to bylo pouze u polních plodin. Přes mokré počasí se v lesích nedařilo houbám. Přes tyto neúrody však později v lesích narostly uspokojivě druhé brusinky a ostružiny, které se vyvážely ve velkém množství do Drážďan. 1 litr se prodával za 1 Kč. Cena v době jejich nedostatku stoupla až na 3 Kč. Již 23. září bylo zaznamenáno ve vyšších polohách Krkonoš a Krušných hor sněžení. Obecně bylo září chladné, takže bylo nutno již přitápět. Studené počasí vydrželo až do 21. prosince, skutečná zima však nastoupila až v uvedený den. .

1934 Na podzim předchozího roku se projevila na mnoha místech pohroma s přemnožením polních myší, která trvala v důsledku mírné zimy až do března 1934, kdy náhle zmizely. Na pomoc přišly nárazové tuhé mrazy před vánocemi r. 1933, kdy teploty klesly až na –25°C. Sněhu napadlo za celou zimu velmi málo. Koncem února se hlásilo jaro a koncem března byly polnosti většinou již obhospodařeny. Květy ovocných stromů rozkvetly v poslední třetině dubna. Celé jaro však bylo chudé na déšť. Na počátku května nastoupila neobyčejná vedra, takže na mnoha místech v okolí byla pořádána prosebná procesí o vodu. 15. května v noci však došlo náhle ke zlomu, noční mrazík dosáhl –3°C a květenství ovocných stromů na mnoha místech pomrzla. Třešní bylo následně velmi málo, ranné hrušky a jablka měly malou výnosnost. Na neúrodě se navíc podílelo i jarní sucho. 10. května se začaly tvořit klasy žita, které začalo kvést 24. května. Od 25. dubna až do 5. června vůbec nepršelo.. V červnu pršelo pouze 5. a okolo 20., červenec měl pouze 3 deštivé dny. Také v srpnu to nebylo lepší. V srpnu bylo pouze 19 mm srážek, v září pouze 13 mm. Protože počasí na Boží tělo bylo velmi krásné, bylo v okolí vidět mnoho turistů. Letoviska měla svůj ráj. V důsledku suchého počasí ztratily kaštany již v srpnu svoje listy. V září vypučely nové listy a také napučely některé květy. V říjnu se vyskytlo již více deštivých dní, 16. října začal již padat sníh, který se však ihned přeměnil ve vodu. Přes suchý rok však úroda polních plodin byla uspokojivá, pouze sena a jetele se získalo málo. V místech, kde nebyly poškozeny květy ovocných stromů při květnových mrazech, byla úroda ovoce velká. 1. a 2. listopadu napadlo množství sněhu, takže celá krajina byla pokryta sněhem. Poté následovalo mlhavé počasí doprovázené častým deštěm..Toto počasí vydrželo až do konce prosince. 27.XII. napadlo mnoho sněhu, ale následující noc opět zmizel. Teplota až do Silvestra byla nad bodem mrazu (1 až 3°C), takže přelom roku neměl žádný zimní charakter. Silvestrovská noc byla deštivá. Silné bouřky na počátku listopadu způsobily v celých severních Čechách místy velké škody.

1935 Nový rok začal jasným bezesrážkovým dnem. O silvestrové noci běsnila silná vichřice. 3. ledna začal padat sníh, který přinesl následující dny zimní počasí. Leden většinou a únor až do své poloviny byl velmi větrný často s mrazy až -20°C. Rovněž sněhu bylo poměrně mnoho. V druhé polovině února nastoupilo oteplování. 20. února byl překonán dlouhodobý rekord z r. 1828 pro toto období, když teplota vystoupila až na +16°C. Silné ničivé vichřice a sněžení následovaly ke konci února. Březen započal bouřemi a sněžením. V polovině tohoto měsíce byly bouřky, po kterých následovala silná sněžení. 29. března se přehnal orkán, který způsobil mnohé škody na polomech v lesích a na střechách objektů, kudy se přehnal. Vichřice a sněhové vánice trvaly až do 6. dubna. Následovalo trochu jarního počasí. 1. května se opět vrátily sněhové vánice jako v zimě, kdy noční teploty klesly pod -2°C. 12., 13. a 14. května byly škodlivé noční mrazy. Ještě 20. května dosahoval mráz -2°C, které byly pro budoucí úrodu ovoce velmi nepříznivé. Červen byl velmi suchý, přesto byla úroda sena příznivá. Od 28. června až do 2. července 30° až 34°C vedra ve stínu. Na slunci dosahovala teplota přes 40°C. 15. června se dostavila strašná písečná bouře. Prašný sloup dosahoval síly 1 až 2 km. Často nebylo možno dohlédnout ani k nejbližšímu sousedovi. Prašná silnice Mimoň – Jablonné byla jednoduše vysátá. Následná běžná bouřka mohla jen nepatrně spláchnou prach a zalít trochu zahrady. Žně se nedaly označit ani za střední, jednotlivá letní sídla úpěla pod slunečním žárem. V okrese Mimoň požádali zemědělci stát o podporu, protože v důsledku tropických veder v r. 1934 neměli žádné zásoby. Žádali o lesní hrabanku ze státních lesů a úlevách na daních. Začátkem září se dostavilo mírné deštivé počasí, brambory dosáhly minimální výnosnosti. Podzimní osení však bylo již velmi příznivé, protože časté podzimní deště uvolňovaly půdu a vlhko se dostávalo k semenu. Koncem září a na počátku října se urodilo velké množství hub. V období 24. až 27. října napadlo množství sněhu s deštěm, 28.X. se přehnala silná vichřice. Zima započala 3. prosince silným sněžením a mrazy až -8°C. 25. a 26. prosince bylo možno vidět na horách krásnou jinovatku, stejně jako na vrcholu Ralska. 27. prosince začalo pozvolna obleva. Úrodu ovoce bylo možno hodnotit jako střední, rovněž i borůvek bylo méně, stejně tak malin; brusinky se téměř neurodily.

Zpracoval : Osvald Hons ©

Počet komentářů: 0  Komentáře ...
Autor: Osvald Hons
Přečteno: 1091x 
Zpět na předešlou stránku

© Pep@k 2005

 
Reklama

Zajímavé odkazy
www.alkehol.cz
Alkehol
oblíbená kapela


www.skrleta.com

JIZERSKÉ HORY

PROJÍŽĎKY NA KONÍCH

Očkování proti chřipce

Punta Cana
Webhosting

Práce v Německu
Jizerské hory

Florianopolis

Dresden

Skrblík

hosting



i-noviny
Nejčtenější články července 2018
Liberecký kraj ocenil hrdinství vězňů z období nacismu
Bor oslaví 50 let legendárního cyklo závodu Tour de Bohemia
Lípa Musica začíná v pátek prologem na saském Oybině


Projektant s.r.o., Česká Lípa, výstavba rodinných domů na klíč, domy na klíč INTEDOOR spol. s r.o., Cvikov, přední český výrobce koupelnového nábytku, Kúpeľňový nábytok Kamenný obchod s.r.o., Nový Bor, internetový obchod s elektronikou a bílou technikou, levná elektronika Autolepky.cz, Česká Lípa, autosamolepky a komunitní tuning web. Rodinné domy Click4Sky