MIMOŇSKÉ DISKUZNÍ FÓRUM

Krátké zprávy
ZPRAVODAJ ZA ZÁŘÍ
04.10.18 12:35 Pep@k

Teprve na základě připomínky na městském webu se podařilo městu zveřejnit 3.10. zářijový zpravodaj. Tak se na něj podívejte tady a tady.
Obce Stráž p. Ralskem
oficiální stránky

Stráž p. Ralskem
neoficiální stránky

Město Ralsko

Noviny p. Ralskem

Vyhledávání
TOPlist
 
 Kronika Mimoně - díl třetí
Publikováno:  12. října 2016

historieMáme tu další díl kroniky, kterou sepsal kamarád Osvald Hons.

Půda, výšiny, doliny, nerosty, dobývání rud.
Kvalita půdy je převážně písčitého charakteru. Jak již bylo uvedeno v úvodu, byla tato krajina v předhistorické době mořem. Při pomalém ústupu vody usazovalo se nejprve bahno, čímž vznikla ve vyšších polohách orná půda hlinitá, zatímco v níže položených místech zůstal ležet zrnitý písek.

Zvětráváním tohoto písku a vlivem působení přírodních vlivů při velkých vodách (splavování při velkých vodních srážkách a vlivu sněhu při jarním tání) se tento písek míchal se splavovanou dobrou ornicí čímž i v nižších polohách se tvořily vrstvy ornice, byť jen ve slabší vrstvě.
Takto lze vysvětlit, proč jsou polnosti v relativně vyšších polohách Mimoně, jako příkladně za školou a hřbitovem, hodnoceny jako kvalitnější než polnosti směrem k Vranovu a Hvězdovu. Obecně jsou však i tyto polnosti menší kvality, což lze vysvětlit splavováním kvalitní hlinité půdy vodou, čímž se dostával na povrch písečný podklad.

Charakteristika uložení celého katastrálního území našeho města lze označit za mírně nakloněnou rovinu svažující se od západu až severu směrem k jihu až jihovýchodu. Od severu a severozápadu k jihu a posléze k jihovýchodu touto nakloněnou rovinu prochází dvě údolí, které vytvořily dva toky Panenského potoka a Ploučnice. Do těchto dvou údolí se svažují z náhorní nakloněné roviny četné kaňony, kterými se v dávné minulosti splavovaly měkké pískovce, čímž se vytvořily mnohé pískovcové zářezové výšiny či návrší. Stěny těchto pískovcových útvarů jsou místy velmi strmé. Příroda v nich vytvořila výdutě v podobě větších či menších jeskyň, které člověk později upravil pro svojí potřebu v různá sklepení. Jen samotná městská správa má ve svém vlastnictví více jak 120 těchto sklepů. Protékající toky a pískovcové lože katastru vytvořily velmi příznivé vodní zásobárny podzemních vod, takže město vykazovalo na počátku 20. století 298 studní s kvalitní pitnou vodou.

kronika8

Bývalé sklepy pod Kostelním vrchem vrchem

Bohatost vodních zásob dokazuje i skutečnost, že nikdy nebylo v celé své historii zaznamenáno, že by tok Ploučnice byl bez vody. Nejvyšší bod celého kat. území města leží ve výši 321 m. Jedná se o místo u silnice do Zákup na hranicích mezi našim městem a Bohaticemi v místech, kde stála v nedávné minulosti socha sv. Jana Nepomuckého . Odtud se svažuje jihovýchodním směrem až dosáhne v lukách u Borečku poblíž toku Ploučnice nejnižšího bodu 269 m.

kronika9

Socha sv. Jana Nepomuckého u silnice na Zá-kupy. V pozadí vlevo je Bezděz.

Přehled výšin :
Töpfenberg - česky Hrnčířský vrch, se nachází nad Božím hrobem a roz-děluje severní povodí města. Od sz., údolím od sousedící obce Pertolti-ce p.R.přitéká Panenský potok, který se nedaleko jižního úbočí Hrnčíř-ského vrchu vlévá do od sv. přitékajícího toku Ploučnice.

Vrch Kalvárie - je návrší severně od silnice do Zákup těsně před železničním viaduktem.

Köhlerovo návrší se nachází vlevo od silnice do Zákup před viaduktem a bezprostředně za ním. Zahrnuje i dnešní Vrchlického ulici až po ulici Březinovou. Severní úpatí od dnešního viaduktu až dnešní osídlenou část bylo Pěstitelským a zkrášlovacím spolkem v Mimoni (založen r. 1884) upraven jako Městský park, a proto dnešní Vrchlického ulice byla pojmenována též jako Parková ulice.

Wolhmberg neboli Wolhmův vrch (také Wolhmfeld či Wolhmovo pole) navazuje na východní část Köhlerova návrší, na kterém byla v letech 1902-04 postavena Lorinserova tělocvična, nyní lidově známa jako Sokolka.

kronika10

Wolhmfeld kolem roku 1900

Ölberg neboli Olivetská hora či Getsemanská zahrada je umělé návrší za Wolhmbergem. Toto návrší bylo zhotoveno jako připomenutí rozjímání Ježíše Krista v Getsemanské zahradě na sklonku 17. století a navazovalo na již tehdy v Mimoni známé Pašijové hry.

Böhmberg neboli Böhmův vrch je návrší, na jehož východní straně stojí dnešní škola Mírova, na straně západní stál kostel sv. Josefa. Od Kostelního vrchu byl oddělen hlubokým příkopem, dnešní Nádražní ulicí.

Kirchenberg či Kostelní vrch je dominantou města na níž stojí kostel sv. Petra a Pavla, který je viditelný téměř ze všech stran města.

kronika11

Výhled z Křížového vrchu na Kostelní vrch (vlevo) a Bůhmův vrch (vpravo)

Englberg (Englův vrch) se nachází napravo od Ploučnice v místě zátočiny jv. směrem k jatkám, které tvoří jeho východní úpatí. Zahrnuje i tzv. Horní zámek.

Wiedenberg neboli Wiedenův vrch je horní část dnešního Sídliště pod Ralskem.

kronika12

Zcela vlevo je Wiedenův vrch, vpravo od něj v popředí Křížový vrch, vpravo se nachází Bieglův vrch.

Kreuzberg - (Křížový vrch), v minulosti znám jako Galgenberg (Popravčí vrch) se nachází jv. od Tyršova náměstí.

kronika13

Křížový vrch kolem roku 1900

Pfeifenstein čili Pískající (nebo snad Fajfková?) skála je návrší nad Ploučnicí jižně od dnešní benzinové pumpy na silnici do Kuřívod v místě, kde ještě nedávno stál provoz Rukavičkářských závodů.

Bieglberg či Bieglův vrch se nachází naproti starému nádraží a zahrnuje celou Kamennou ulici.

Rabenstein čili Krkavčí kámen je návrší dnešního Domova důchodců vlevo od silnice do Kuřívod za železničním přejezdem ke Starému nádraží.

kronika14

Dnešní Domov důchodců na přelomu 19. a 20. století jako Městská nemocnice na Krkavčím vrchu.

Návrší Zámeckého parku v zámeckém parku severně od rybníka se táhne podél východní zdi návrší Zámeckého parku, které navazuje bezprostředně na Wiedenův vrch.

kronika15

Návrší v zámeckém parku. Kameny vpravo nahoře a vlevo dole jsou zbytky roztroušeného památníku filozofa a básníka Horácia, jehož
obdivovatelem byl hrabě Hartig de Paula, nejvýznačnější osoba z Mimoně.


Výškový přehled krajiny v Mimoni a jeho okolí

Ralsko se zvedá do výšky......................696 m n.m.
Lipka....................................................472 m n.m.
Čihadla u Pavlinová dvora (Kazatelna)....357 "
Strážný u Pertoltic.................................362 "
hřbitov v Kuřívodech..............................354 "
dvůr Velké Rálsko..................................342 "
Svébořice.............................................329 "
Červený kámen u Novin.........................327 "
křižovatka silnic u Sedliště (Luhovská).....323 "
Hamerské jezero...................................314 "
kaplička ve Vranově..............................311 "
nádraží v Mimoni (horní)........................305 "
Luhov vesnice.......................................301 "
Stráž pod Rálskem................................299 "
kostel v Brništi......................................296 "
kostel v Brenné.....................................295 "
Eustachova kaple v hájenství..................295 "
Nový dvůr.............................................294 "
město Mimoň všeobecně........................293 "
buky u dvora Malé Ralsko......................290 "
silnice uprostřed obce Grunov.................288 "
rybník ve Hvězdově...............................285 "
staré nádraží v Mimoni...........................283 "
kaple v Bohaticích..................................279 "
dvojdomí u Kummru (Hradčan)...............274 “
louky u Píšťalové skály...........................272 “
louky u Čisté.........................................269 "
nádraží v Zákupech...............................266 "
Dobranov..............................................258 "
louky u Ploučnice u Brenné.....................257 "
u Vítkova .........………. 249 ".
u Žíznikova .....………. 248 "
u Stružnice ......………. 236 ".
u Robče ...........………. 239 "

Nerostné suroviny
Nejrozšířenější nerostnou surovinou v Mimoni je písek. Jak se písek a pískovec dostal do Mimoně je již zmiňováno v úvodní části geologické tvorby naší krajiny. Těžba písku pro stavební účely se přímo v Mimoni nacházela pouze v malých pískovnách, jako například vpravo od silnice do Vranova, vlevo od silnice do Doks před Borečkem, kde se vyráběly současně malé betonové výrobky v 30. letech 20. stol. (tzv. Kissgrube), či v horní části Okružní ulice. Větší pískovna byla zřízena pro místní potřebu v místě dnešního sportoviště ZŠ Pod Ralskem. Velké pískovny však byly v okolí Mimoně jako př. ve Hvězdově. Velmi známá těžba písku je dodnes v oblasti kolem Jestřebí a Provodína. Ve středověku byly v okolí známy lomy pískovce na jižním úpatí Ralska, jehož zbytky jsou dodnes vidět v oblasti západně od sz. cípu Pavlínina dvora. Podobné pískovcové lokality byly v oblasti dvora Medný.

kronika16

Lom pískovce vpravo od cesty do Vranova od sz. cípu Pavlínina Dvora

Na Ralsku je znám čedičový lom, ke kterému vedla samostatná cesta vlevo za Pavlíniným dvorem, který byla označována jako tzv. Schotterweg neboli česky šutrová (kamenná) cesta, která se zachovala dodnes.

kronika17

Zbytky čediče po posledním odstřelu v čedičovém lomu na Ralsku v listopadu 1947.

kronika18

Dnes již zarostlá a bez kolejí trať pozemní kolejové lanovky

Na počátku dvacátých let 20. století byla z tohoto čedičového lomu zřízena pozemní lanova dráha, která zanikla spolu se zrušením tohoto lomu v listopadu 1947. Zbytky dolní stanice lze ještě dnes zaznamenat při cestě na Julinku z Vranova. Kdy byl zřízen tento čedičový lom nebylo dosud dohledáno.

kronika19

Výsypka čedičových kostek u dolní stanice pozemní kolejové lanovky u cesty od Julinky do Vranova

Pískovec tvoří podklad celé krajiny a lze jej nalézt všude ve větší či menší hloubce. Skoro všechny studně ve městě jsou v něm zhotoveny a poskytují ve většině případů kvalitní pitnou vodu. Dále umožňuje tento pískovec na vhodných místech možnosti vyhloubení kvalitních sklepů, o kterých hovoří již kronikář Balbín, který Mimoň navštívil v r.1660 a obdivoval v mimoňském pivovaru kvalitu sklepů, které přirovnával k Žernoseckým vinným sklepům, kde však tyto mimoňské považoval za lepší a větší.

Kronikář Balbín nám rovněž sděluje, že vodní toky mezi Tolštýnem a Jablonným měly být zlatonosné a že v oblasti kolem Mimoně se mělo nacházet množství drahokamů a polodrahokamů. Zda je toto tvrzení pravdivé, se nedá přesně zjistit, ale toliko je prokazatelné, že až do roku 1800 Benátčané, Italové a Uhři prozkoumávali za účelem hledání těchto kamenů důkladně celé okolí.

Domněnku, že se zde nacházejí rovněž drahé kovy, dalo podnět k zahájení hornických prací, což mělo být všeobecně úspěšné r.1720 pod dozorem velkovévodkyně z Toskány. Nález však nepřišel ve všeobecnou známost. Na tyto pokusy lze narazit ještě dnes a to na jámy po dolování zlatonosných a stříbronosných rud na různých místech v pískovcových skalách.

Úspěšnější, jak je známo a písemně dochováno, bylo dolování železné rudy. Když totiž 30.října 1577 Karel z Biberštejna prodal Erasmusu Hirschpergerovi z Králova Háje na Stráži, jak uvádí Rálsko s lesíky a taktéž co na Rálsku jest, ponechal si právo na těchto prodaných pozemcích bezplatně a kdykoliv kutat železnou rudu jakož i používat dřevo z těchto prodaných lesů za účelem používání pro výztuž kopaných štol. V té tobě byl už v provozu železný hamr pod Děvínem.

Dolování rudy vzkvétalo zvláště za panství hraběte Adama Františka z Hartigů od roku 1768. V jedné zprávě z roku 1786 se uvádí, že byly tenkrát v provozu 4 doly (asi štoly) a sice na Děvínu, u Svébořic, blízko Stohánku, na Špičáku u Hamru a na Trojmezí. Počet zaměstnaných dělníků byl 1 směnový mistr, 1 štajgr (důlní dozorce), 6 předáků, 8 tovaryšů, 4 vrátkáři a 1 pěchovač strusky. Výroba tehdy obnášela 5812 garnů . Vývoz železné rudy nebyl provozován. Ke zpracování sloužila vy-soká pec v Hamru, kterou obsluhovali denně 1 mistr, 2 tovaryši, 1 roz-tloukač rudy, 1 měřič uhlí a 2 slévači. V Brništi u Horáckěho rybníka(asi v nynějším Hamru n J. pozn.př.) byly dále 3 hamry, ve kterých pracovali 3 mistři, 9 tovaryšů, 2 zauhlovači a 6 slévačů, jakož i 2 zubové hamry v Chrástné u rybníka, kde pracovali 2 mistři, 2 tovaryši a 4 pomocníci, kteří přihrnovali rudu.

Uhlí potřebné pro tavbu bylo vyráběno v milířích na Velkém Ralsku a v Grunovském revíru. U těchto milířů pracovali 3 mistři, 9 tovaryšů a 39 pomocníků. Množství uhlí, které bylo vyrobeno z polenového dřeva a pařezů, obnášelo ročně 79.324 tun. Všechno uhlí bylo zpracováno jen pro vysoké pece a železářské hamry.

Vysoká pec v Hamru stála v místě (r.1903) bývalého obilného mlýna čp.16, náležící Ferdinandu Jakšovi. Jako vedoucí směnmistři byli jmenování Leitner, Hubáček a Lexa, kteří bydleli na velkostatku. Od r. 1790 byl však tento železářský podnik již opuštěn.

Také v Kumerském pohoří (dnes Polomené hory) jsou od r.1786 záznamy o hornické činnosti a sice na Borném, odkud se dobývaná železná ruda vozila do Kumru (Hradčany), kde byla tavena ve vysoké peci. Na místě, kde nyní stojí panská pila u Nového mostu, stála tenkrát drtírna železné rudy. Kolem roku 1800 dalo mimoňské panstvo příkaz hledat uhlí v okolí Stráže (p.R.), bohužel však bez výsledků, přestože se utratilo pro tento účel 300 zlatek. Posměváčkové si vyprávěli, že se nalezlo tolik uhlí, že z toho dvorní kovář nevykoval ani jednu podkovu. Roku 1834 nechal Eduard Leitenberger u Zákup hledat uhlí, což mělo být úspěšnější.

V červnu r.1901 se panstvo opět pokusilo hledat uhlí a provedlo pokusné vrty u strážného železničního domku v Grunově. První vrt byl 70,8 m hluboký a druhý 30,4 m. Výsledek však byl negativní. Našel se pouze písek a vápenec.

Vedle těchto historických nalezišť nerostných surovin je nutno ještě uvést, že v šedesátých letech byla v této lokalitě objevena další důležitá surovina, kterou je uran. Toto ložisko leží v tzv. Cenomanovém zvodnění v hloubce přibližně 160 a 250 m podle terénu. Jedná se o pozůstatek pravěkého moře. Hlubinná těžba byla dočasně zastavena, chemická těžba ještě přetrvává, ovšem bez vtláčení rozpouštěcích roztoků.
Zpracoval : Osvald Hons ©

Počet komentářů: 0  Komentáře ...
Autor: Osvald Hons
Přečteno: 1301x 
Zpět na předešlou stránku

© Pep@k 2005

 
Reklama

Zajímavé odkazy
www.alkehol.cz
Alkehol
oblíbená kapela


www.skrleta.com


i-noviny
Tenisový turnaj v blízkém okolí České Lípy
17. ročník Lípy Musicy vyvrcholí oslavami 100 let republiky
Rada potvrdila výběr dopravce MHD a ohradila se proti kampani
Den #5 ČDP: Končit se má zvesela!