V noci ze soboty na neděli řádil na parkovišti na sídlišti Letná v Mimoni neznámý vandal. Výsledkem jsou tři poškozená vozidla. Jedná se o osobní vozidlo tovární značky Kia Picanto, u kterého rozbil přední světlo, dále o Škodu Fabii Combi, kde rovněž poškodil přední světlo a navíc promáčknul přední blatník a o Megane Scenic, na jehož levém blinkru způsobil prasklinu.

Já už tyhle písmena, nebo co to je, zapomněl....
Zajímalo by mne ale, jaké by byly ohlasy na nabídku v jiném jazyce
- např. němčině - a s tím spojené produkty...

Volebním obdobím od roku 2014 se jako červená nit vine téma na dlouhá léta definitivního dopravního řešení pro Mimoň. Pomineme-li futuristicko – masochistický průtah, a zřejmou velice špatnou proveditelnost instalace dopravních zákazových značek pro kamiony, zbývají dvě řešení: Buď jihozápadní obchvat Mimoně, propojením silnic ll/268 (od Mnichova Hradiště) podél letiště Hradčany, se silnicí ll/270 (od Doks) a následné napojení za Borečkem pod železniční tratí na ll/268 (směr Česká Lípa) na bohatické rovince, nebo to celé nechat být tak, jak to je dnes.

Dnešní díl Kroniky města sepsané kamarádem Osvaldem Honsem se bude věnovat armádě, která k městu dlouho dobu patřila.

Armáda v Mimoni, obnova čsl. státnosti po 2. světové válce a odsun Němců.
Město Mimoň si i přes hospodářské potíže, které postihly celou Československou republiku po skončené 1. světové válce udrželo v severočeském regionu významné postavení, když bylo zařazováno v neoficielním rozvojovém pořadníku na druhé místo za Jabloncem nad Nisou. Toto postavení si udrželo i po celou dobu trvání tzv. První republiky, které sice nebylo oficielně vyhodnocováno, ale bylo o něm takto hovořeno.

Pan Král mne požádal o zveřejnění dalšího článku, tentokrát na téma referendum.

Nejdříve bych chtěl všem občanům Mimoně sdělit, že jsem dne 13.2.2017 odevzdal na Městský úřad Mimoně petiční archy k místnímu referendu k otázce přeložky II/270 (průtah) v obci Mimoň s 1117 podpisy, a proto bych chtěl poděkovat všem občanům, kteří se podíleli na této podpisové akci. Hlavní dík patří panu Ráčkovi a panu Jarošovi, protože se mnou založili přípravný výbor a podařilo se nám sehnat více než 20 procent podpisů občanů města Mimoně.

Kriminalisté územního odboru Policie ČR v České Lípě žádají muže na zveřejněné fotografii, aby se s nimi nebo s kteroukoliv služebnou Policie ČR v co nejbližší době spojil nebo kontaktoval známou bezplatnou linku Policie ČR 158.

Z Mimoně na Mnichovo Hradiště - to je zážitek pro šoféry - labužníky.
Nic tak krásného široko daleko není k vidění.
V pátek jsme tudy odpoledne projížděli a cca uprostřed té rovinky z Kuřívod na Dolní Krupou blikal oranžový maják.
Nejprve jsme mysleli, že je tam nehoda.
Ale kdepak nehoda.

V dnešním díle kroniky, sepsané kamarádem Osvaldem Honsem, se podíváme jak to vypadalo v Mimoni po první světové válce.

Mimoň po 1. světové válce - rozvoj české menšiny.
Dosavadní stále rostoucí vliv němectví v příhraničních oblastech české země se se skončením 1. světové války a vzniku ČSR zastavil a začal narůstat počet českého obyvatelstva, který začal přicházet do tohoto území ze všech míst vnitrozemí. Dosud zde žijící obyvatelé se s příchodem nových osídlenců z vnitrozemí začali hlásit ke svému národnímu původu sice pozvolna, ale již se nehlásili k němectví, což se v minulosti projevovalo zvláště v případě smíšených manželství.

Máme skoro půlku února, nicméně pro někoho jsou vánoce za dveřmi.
Alespoň nahoře u kostela se na ně určitě chystají.
Proč ne, jenom ty ozdoby pomalu padají, snad do prosince vydrží...

Kapitola válečná je za námi a dnes se podíváme v kronice sepsané kamarádem Osvaldem Honsem na společenské změny.

Významné společenské změny
Společenský vývoj v našem kraji nebyl z období dávno minulých nijak zaznamenáván. Že naším krajem procházela historie společenského vývoje lze odhadnout pouze z nahodilých archeologických nálezů, z nichž nejznámější bezesporu byl keltský archeologický nález v březnu roku 1845, který byl označen jako Böhmische Numantia čili Numantia v Čechách.

Je před námi start jarní fotbalové sezony roku 2017. Naše starší přípravka rozhodně v přípravě na jaro nezahálela, poctivě trénovala v tělocvičně a zúčastnila se několika halových turnajů. Město Mimoň a TJ JISKRU MIMOŇ reprezentují za starší přípravku tito hráči:

Podívejme se spolu s kamarádem M.H. na to, co se přihodilo v Mimoni a okolí v únoru před deseti lety.

1. Ráno je ve městě 5°C. Cestou z práce (v 18:15) jsme s kolegou viděli jak od Jelena vypadl opilý V.S., aby zase zapadl do zařízení jménem “20”.

2. Grémium soc.dem. odmítlo umístění protiraketového radaru USA na českém území. Podle IPCC při OSN je globální oteplování na 90% důsledkem lidských aktivit.
Otevírá se nová hospoda - nahoře na Letné v bývalé klubovně turistů vznikla non-stop hospoda.

Sněhu je letos hodně. Odvykli jsme. Odvykli si myslím i ti, co ho odklízejí.
Dnes opět jeden zářný příklad.
Manželka si ráno stěžovala na záplavy sněhu - byla nazvána cituji : "Podle formulace vaší stížnosti chápu, že jste mluvčím obyvatel ulice Příkop" - což je hodně úsměvné.
Méně úsměvné je však to, co jsem dneska kolem půl třetí viděl a slyšel.
Šel jsem nakoupit a nestačil jsem se divit.

Pan Král mne požádal o zveřejnění jeho dalšího příspěvku dříve, než bude k přečtení ve Zpravodaji města.

Na minulém zastupitelstvu nám rada předložila návrh na projektovou dokumentaci za 150 tis. Kč na zbourání všech hal v prasečáku, protože dle zákona na demolici musí být vypracován projekt. Finanční výbor i já jako zastupitel společně s panem Ráčkem jsme argumentovali, že jsou to vyhozené peníze a spíše bychom měli udělat výběrové řízení na firmu, která haly zbourá (podnikatelé se do nich jen hrnou).

Devatenáctý díl se bude věnovat obsáhlé kapitole, kterou je druhá světová válka až do bombardování města.

10. října 1938, přesně ve 12:00 hodin vstoupila za nadšeného jásotu většiny obyvatel a vlajkoslávy do vyzdobeného města motorizovaná kolona, kterou doprovázely oddíly mužů tzv. Freikorpsu (ozbrojené dobrovolné sbory), kteří se po vyhlášení všeobecné mobilizace skrývaly v okolních lesích.

Tzv. Pos*raná ulička od té doby, co bylo opravena, tak prokoukla.
S letošním sněhem se však objevila pos*raná cyklostezka.
Rád se chodím po ní procházet, ale je to teď v zimě hodně odpuzující.

Dnes je na řadě další válečná kapitola a tou je první světová válka a začátek druhé světové války.

První světová válka –1914 až 1918
Sociální a nacionální napětí zatěžovalo, ale stále ještě násilně nenarušovalo, občanský rozvoj města vypuknutím 1. světové války. Strašná bilance této světové války vykazuje pro Mimoň nejméně 227 obětí z celkového počtu 491 vojáků, kteří museli narukovat na frontu : 123 padlých, 23 nezvěstných, a 81 zemřelých na následky válečných útrap.
Z padlých bylo 72 obětí na ruské frontě, 19 na srbské a 32 na italské frontě. Z mimoňských, kteří se většinou dostali do válečného zajetí již v zimě 1914/1915 při ztrátě pevnosti Přemysl, se dostali většinou přes sběrné zajatecké tábory v Kyjevě do Turkestánu a na Sibiř.

Pravdou je, že ne gymnáziu slaví 45 let, ale jeho školní budova. Ta byla otevřena 6. ledna 1972. Podívejme se, jak se o tom píše v kronikách města.

Po okupaci naší republiky v r. 1968 (21. srpna) sovětskou armádou se přistěhovaly za jejími důstojníky zdejší velké posádky rodiny s dětmi, aby obsadily českými důstojníky vyklízené byty na Letné, jakož i v okolí. 11.března 1971 bylo rozhodnuto postavit pro tyto děti na Letné sovětskou školu. Staveniště na Letné bylo vybráno 18. března 1971 a současně usneseno dokončit hrubou stavbu do 31. srpna 1971. Celá akce měly být ukončena 31.prosince 1971.

V dnešním pokračování naší kroniky sepsané kamarádem Osvaldem Honsem, se podíváme na další válečné vřavy, které se přehnaly Mimoní. Války jsou obsáhlá kapitola a čekají nás ještě dvě.

Bavorská vojna o dědictví v letech 1778 až 1779
Bedřich Veliký již v roce 1768 zaznamenal poznatky, že císař Josef II. ve Vídni stále častěji předstupoval s myšlenkou připojení Bavorska po vymření Wittelsbachera. Že tento odhad byl správný se ukázalo po skonu falckého kurfiřta Maxe Josefa Bavorského 30.prosince 1777. Své dědické nároky na velký díl Bavorska si rychle nárokoval falcký kurfiřt Karel Theodor jako svá nezadatelná práva habsburského dvora.

O pokračování cyklostezky dál na Hradčany - anebo i na průrvu do Novin - se už toho napovídaly hromady. Zatím nic a dlouho asi nic bude.
Stejně jako chodník na Ploužnici, nebo obchvat města. Takové sci-fi stálice.
Nicméně asi se něco hnulo, neboť při mé procházce přes most u jatek jsem zjistil, že se cyklostezka začíná prodlužovat.
Navážka už začíná...