Sklepy sledují skalní výchozy pod kostelem i v okolních ulicích, další jsou na Kalvárii, na Křížovém vrchu, v Žitavské ulici ajinde. Romantické sklepní objekty byly pohledově odkryty po demolici objektů na nároží Mírové a Malé ulice přímo v centru města. Nedaleké větší podzemní prostory zaujaly i Bohuslava Balbína (Balbín 1681). Jde o součást panského pivovaru, postaveného v roce 1666. Balbín však byl v Mimoni již v roce 1650, tedy před výstavbou pivovaru (Tille, 1898; Paudler 1898; Mťiller 1924). Pivovarské podzemní prostory byly v roce 2006 dokumentovány skupinou SEV Netopýr a zároveň byla pro město zpracována zpráva o stavu podzemí.
Pivovarské sklepy
Podzemní prostory jsou vyraženy účelově jako technologická část pivovaru. Přední část (vstupy) zřejmě zčásti respektovala starší menší prostory. Dispozice prostor odpovídá soudobým podzemním stavbám pivovarů v okolí, zejména pak pivovaru Lemberk. Ražba je provedena špičáky v pískovcích na hranici mezi spodní a střední části jizerského souvrství. Pískovce jsou středno- až hrubozrnné, vrstevnaté, barvy žlutošedé až rezavě okrové, šmouhované. Hrubší polohy vrcholí neostře ohraničenými polohami štěrčíků až slepenců, místy s "plovoucími" valounky křemene. Tyto polohy jsou proželeznělé a málo pevné, polohy strukturně jemnější a lépe vytříděné jsou pevnější. Tektonické postižení prostor není nápadné a četné, zastižené pukliny ražbu významně neovlivňovaly. Jediným významným prvkem je smyková puklina směru SV - JZ zastižená v přední části všech tří hlavních komor. Tato rupturaje provázena střihovými puklinami, dokládajícími vertikální pohyb, zlomová spáraje provázena drcením, proželezněním, místy s vypadanou výplní. Rupturaje téměř vertikální, paralelní se strážským zlomem a zřejmě navazuje na linii vulkanické žíly směřující z Brennského lesa do Mimoně. Lze předpokládat další rupturu téhož směru, která by procházela přes studni podél zadní části komor. Za ní směrem k SZje pískovec jemnozrnnější a rozpadavý, jak bylo zjištěno ve sklepu farního úřadu. Jiných tektonických nespojitostí bylo zjištěno velmi málo, jde o sevřené nenápadné pukliny kolmé nebo kosé k popisované puklině.
Báňsko-technický popis
Ražená dispozice se skládá z e tří hlavních komor odvětraných komíny. Komora Č. I má tvar L a obchází z jihu mohutný trojúhelníkový blok, do kterého jsou vyraženy niky pro sudy a spojovací vrt z úzké chodbice. Pokud tento blok neukrývá další prostory, je to ochranný pilíř pod kaplí před kostelem. Zbývající dvě komory jsou paralelní, kromě zazděného (a pro raženého) cihlového vchodu propojené pouze řadou průduchů. Čela 261komor jsou vyzděna cihelným zdivem ještě v podzemní části, takže dnes zancené předkomory jsou vlastně součástí oněch velkých. Nad přední částí komory č. II je zachována menší ražená komora. Stropní komíny komor mají oválný nebo obdélníkový pruřez a svrchu zajištěnou a zasutou ohlubeň. Ražená studna na rozhraní komor I. a II. je kruhového pruřezu, zdi nejsou zcela svislé, do úrovně podlahy komor je zasypaná sutí s pískem.
Studna pokračuje jako dovrchní komín v ochranném pilířku. Ten je proražen otvorem do komory I, od 2,5 m výš je komín obezděn pískovcovými polokruhovými segmenty a ústí vedle fary je zajištěno překladem. V komoře č. III je příčkou z pískovcových kvádru obestavěn prostor na vyvýšeném skalním stupni, ponechaném při ražbě v úrovni terénu. Zdi byly v podzemí bíleny, počva je místy dlážděna čedičovými kostkami, cihlami nebo pískovcovými deskami.
Stav
Technický stav podzemí je dán především vlastnostmi horniny, existencí a významem tektonických prvků, mocností pískovcové skály a tvarem výlomu, výškou hladiny podzemní vody a expozicí prostor venkovním vlivům. Mocnost skalního bloku je nedostatečná. Kromě "otevřené" vstupní části se uplatňují povětrnostní vlivy i v nadloží podzemních prostor 262a díky malé mocnosti tohoto nadloží působí i na podzemní prostory.
Jedná se především o srážkovou vodu, růst kořenových systémů dřevin, huminové kyseliny vznikající při rozkladu organických zbytků. Malá mocnost skalní horniny nad vyhloubenými prostorami umožňuje vývoj relaxačnich puklin jednak přírodní exfoliační klenby při vrchu skalního bloku, jednak puklin v tlakové elipse. Tak dochází k rozpukání a rozvolnění pískovce.
Datování ražby podzemních částí pivovaru lze odvodit jednak z faktu, že ražba respektuje ochranný pilíř severovýchodní kaple, jednak z nápadné podobnosti s datovaným podzemím pivovaru Lemberk, jedná se tedy o 2. polovinu 17. století, historicky se uvádí zřízení pivovaru k roku 1666.
Báňsko-technický stav podzemí k dnešnímu dni je relativně dobrý. Podzemní dílo je však vystaveno několika nepříznivým faktorům, které bohužel působí synergicky:
- pískovec je měkký, dobře rozpojitelný, dobře propustný
- malá mocnost skalního bloku, perforace četnými vstupy do podzemí
Předpověď dalšího vývoje není příznivá. Bez sanace vstupních částí dojde k jejich samovolnému zřícení až k hlavní puklině směru SV--JZ, kde se řícení dočasně zastaví. Tento jev lze již dnes pozorovat mimo pivovarské sklepy v prostoru měšťanských sklípků proti křižovatce ulic Mírová a Malá na nároží skalního masivu. Další postup řícení bude záviset na tom, jak stěnový pilíř mezi komorami II a III přenese změny směru tlaku po zřícení vstupních částí. V případě destrukce tohoto pilíře se vytvoří jednotná klenba nad oběmi komorami, ta však bude od počátku nestabilní. Poslední nezřícenou částí podzemí bude zadní část komory I ve tvaru L.
|
Nedávno starosta Král na svém Face profilu zveřejnil krátkou reportáž ze sklepení pod kostelem. Těším se na celou reportáž, která by měla vyjít na Mitelu.
Zpět na předešlou stránku
