Je tomu už dva roky, co jsem se obrátil na firmu Povodí Ohře s tím, že se mi nelíbí stav řeky Ploučnice - její velké zakalení i pěna - viz článek ZDE.
Docela jsem se pobavil, že "že se jedná o zakalení vlivem neúměrného vodáckého využívání vodního toku Ploučnice".
Uběhl rok - to jsem v polovině října, tedy mimo vodáckou sezonu - nafotil de facto to samé, včetně pěny.
Opět jsem se obrátil na Povodí, leč to už mi nikdo neodpověděl.
Letos je opět sezona za námi a situace je čím dál tím horší. Prošli jsme se tedy kolem toku od Zámeckého mostu až na průrvu a stav je mírně řečeno tristní.

Soutok s Pannenským potokem je stále dvoubarevný, jako bonus je na Ploučnici pěna. U lávky pod Letnou už je té pěny docela hodně.

A tak to pokračuje dál, řeka je zakalené Bůhví čím, pěny všude dost a dost.

Vrchol pak přijde na průrvě, kde je pěny hodně a je bílo žlutá.

Tentokrát už jsem nic na Povodí neposlal, je zřejmé z prvního majlu z roku 2018, že kolega, co má na starosti pochůzkovou činnost, tento stav monitoruje a je tedy o.k.

Podle mne však o.k. určitě není.
Ta řeka je podle mne nemocná. Pěna na vodě a v celé délce toku? Co tam kdo pouští za svinstvo?
Kde jsou všichni ti ochránci přírody?
Aktivisté bojující za záchranu různých živočichů a rostlin?
Není zájem.
Divím se jen, že sem ještě vodáci jezdí, stačí se ale stavit na tábořiště na Borečku a hned je slyšet, jak se o řece baví.
Zkrátka dobře - je to česká klasika. Dokud se nic nestane, tak je všechno v pořádku.
Co Vy na to? Povodí Ohře, rybáři, Noviny pod Ralskem, Město Mimoň, Město Ralsko, ochránci a aktivisté všeho druhu???

První reakce od paní Vítkové - ref. životního prostředí MěÚ Mimoň :

Pro info, zase byla pěna na řece, tak kdyby se někdo ptal, tak je to neškodná přírodní pěna. Včera jsem to řešila s Českou Lípou a Povodím Ohře.
Vysvětlení z internetu:
Ve vodě nastává proces tlení organických materiálů (tráva, listí apod.). Vlivem tohoto procesu se vytváří huminové kyseliny, které snižují povrchové napětí vody. Tím, jak voda přetéká přes jezy a jiné vodní překážky, dochází ke zčeření a provzdušnění, což má za následek právě tvorbu pěny. Tato pěna plave na hladině vodního toku a postupně se zachycuje na březích v délce několika metrů až kilometrů (zejména v meandrech a v místech, kde se nachází ve vodním toku překážka, o kterou se zachycuje).
Tento jev je nejvýraznější zejména na podzim po ránu, kdy je chladno a v odpoledních hodinách teploty výrazně rostou. Zpravidla trvá do doby příchodu prvních mrazů. Může se však vyskytnout i začátkem jara, kdy jsou podobné klimatické podmínky jako na podzim.