Na letošní rok připadá již 90.té výročí nejpopulárnější míčové hry - fotbalu v Mimoni. . Na ofiko fotbalových stránkách oddílu se toho mnoho o historii této hry nedočteme. Sáhl jsem proto do archivu a vyštoural historii tak, jak mi ji před 15 lety napsala osoba k tomu nejpovolanější - legendární fotbalový boss pan Vladimír Kunetka.



Mimochodem : 13. dubna uplyne již 15 let co nás navždy opustil. Vzpomeňme si na něho.

Historii jsem rozdělil do čtyř částí, které monitorují mimoňský fotbal od jeho založení v roce 1935 až po rok 1990.
Od té doby uplynulo již 35 let a tak bych rád, kdyby se někdo ozval, jestli není náhodou popsáno další období ? Pokud ano, nebo víte na koho se obrátit, dejte mi prosím vědět. Díky.
Pojďme se podívat, jak to všechno začalo.

Část první : 1935 - 1939
Se jménem "Český sportovní klub Mimoň" se poprvé můžeme setkat v roce 1935. Vznikl zásluhou několika přátel fotbalu, z nichž je nutno jmenovat zejména Václava Hloupého, Slezáka, Svatoně, Dr. Melichara, Déreho, Skřivánka, Kosaře, Junka, Foučka, K.Honce a bratry Karla a Ottu Němcovi. V malém městečku s velmi malou českou menšinou bylo velké umění sehnat dostatek obětavců pro obsazení funkcí ve výboru klubu a tak se stalo, že tyto funkce byly obsazeny většinou výkonnými hráči.

V jarních měsících roku 1935 v nádražní restauraci byl zvolen přípravný výbor a navrženy stanovy. Po jejich schválení se konala ustanovující valná hromada, na které byl zvolen za předsedu p. Slezák, jednatelem p. Hloupý, pokladníkem Dr. Melichar a správcem rekvizit A.Grummich. Cílem nově založeného klubu nebylo pouze provádění sportu, ale ze svých členů vychovávat řádné, vlasti oddané, opravdové sportovce s kamarádským duchem a vzájemnou snášenlivostí.

Začátky fotbalu ve městě však nebyly bez problémů. Nejtěžším úkolem bylo zajištění hrací plochy - hřiště. S obrovským elánem se vrhli průkopníci české kopané do práce na zřízení hřiště v Kuřivodské ( dnešní Pražské ) ulici. Obrovského zklamání se ji však dostalo, když sotvaže bylo hřiště dobudováno, zakázal jim továrník Jandl ( Němec ) provozování kopané na tomto pozemku. Jelikož v té době neměli zastání ani porozumění u úřadů nezbylo jim, než se znovu vydat hledat vhodný pozemek. Brzy ho nalezli v místě, kdy nyní stojí Velkovýkrmny a po dohodě o pronájmu pozemku s majitelem truhlářské firmy Pelz se opět začala s nadšením budovat hrací plocha. Obětaví členové zde pracovali po zaměstnání a všichni se těšili, až budou moci zahájit na novém hřišti sportovní činnost.

V této době obdržel klub o Československého svazu fotballového potvrzení o přijetí do svazu a o přidělení do severočeské župy. Do nového mužstva přešli další čeští hráči, dosud hrající v německém klubu FK a ATUS. První zájezd uskutečnili mimoňští do Boru, kde remizovali 1 : 1, když do poločasu vedl nováček ČSK Mimoň. Byl to nesporně obrovský úspěch, neboť fotbalisté Boru patřili mezi nejlepší kluby 1.B třídy. Následovali další zápasy a úspěchy. Mimoňské družstvo kráčelo od vítězství k vítězství. Všichni hráči si byli vědomi, že bojují za čest českého sportu, neboť v Mimoni existovaly ještě dva výše zmíněné německé kluby, které se všemožně snažily o to, aby ČSK Mimoň zničili. To však podněcovalo české hráče k ještě větší obětavosti. A bylo ji opravdu třeba.

Klub zápasil s nedostatkem finančních prostředků a proto si hráči pořizovali dresy, kopačky, míče a ostatní potřeby za vlastní peníze. Příspěvků, vzhledem k malému poštu členů bylo poskrovnu a nejednou se výboři skládali na úhradu náhrad "soudců" a na jiné poplatky. Bez peněz to nešlo a tak prosili o pomoc u všech velkých klubů, ale pouze jediná AC Sparta Praha poslala 100,- Kč, za které se mohli koupit dresy z Jablonného, kde se klub likvidoval pro nedostatek hráčů. Dresů však bylo jenom 8 ! a tak obětavé ženy hráčů a funkcionářů ušily zbývající. Dresy byly různobarevné, ženy ušily z plátna jiné a obarvily všechny na červeno a mohlo se nastoupit do boje.

Život menšinových klubů byl velmi těžký. Mnohdy se stalo, že když hráči přišli v neděli k zápasu, brankové tyče byly uřezány, nebo hřiště bylo posypáno skleněnými střepy. Ani tyto potíže však fotbalové nadšence nezlomily. Mužstvo bylo zařazeno do II. třídy IV. okrsku, odd. A, kde hrál Kamenický Šenov, Skalice, Dolní Poustevna. ČSK Mimoň skupinu vyhrál a o vítěze okrsku hrál ve dvou utkáních s SK Bakov, který shodně dvakrát 3 : 2 porazil. Postoupil do kvalifikace o postup do I.B třídy, kde hrál Nymburk, Kopidlno a Krpy. Rovněž tuto kvalifikace ČSK Mimoň vyhrál a postoupil do I.B třídy.
Pak nastala nacistická okupace a druhá světová válka přerušila činnost tohoto ambiciozního týmu a způsobila odchod hráčů do vnitrozemí, kde někteří hráli za prvotřídní, divizní ba i ligové kluby. Např. Honc a Fouček za Polaban Nymburk. Všichni však velice toužili po chvíli, kdy se budou moci vrátit do svého městečka a zde pokračovat v činnosti ČSK Mimoň.
- z podkladů p. Kunetky sepsal Pep@k -