V letošním roce je tomu rovných 100 let, kdy vznikla v roce 1914 lesní úzkokolejná lesní drážka. Bohužel z ní dnes asi moc nenajdeme, poslední jízdy proběhly zkraje padesátých let. Dost podrobná reportáž z této drážky je tadyhle.
Připomeňme si v tomto článku z června 2012 toto malé železniční dílo.

V minulosti na našem území byly problémy s dopravou vytěženého dřeva na místo jeho zpracování. Z lesů poblíž vodních toků se dřevo dopravovalo po vodě a dále a podniky na zpracování dřeva byly umístěny poblíž lesů. Tam, kde to podmínky neumožňovaly, hledala se další schůdná řešení. Jedním z nich bylo vybudování lesní úzkokolejní železnice, protínající velké lesní území.
V roce 1914 byla proto na území mezi Hradčany – Rečkovem vybudována lesní dráha o celkové délce 25 km. Dráha začínala na pile v Rečkově, vedla Černou Roklí, Pilským a Radechovským revírem a poslední zastávkou byl lovecký zámeček na Strážově. Tato dráha končila 200 m před vesničkou Hradčany. Celá trasa vedla pouze lesy. Výtopna byla na pile Rečkov, čerpadla na vodu byla na Rečkově, u Radechova a před obcí Hradčany.
První lokomotiva byla dvouspřežní tendrovka od firmy Kraus v Linci, druhá byla trojspřežní od firmy Orenstein Praha Vysočany. Tuto lokomotivu nazývali „mašinfírové“ Ilonka.
Vlak naložený dřevem se skládal z pěti vagónů a dosahoval délky i 150 m. V době požárů jezdila za vlakem drezína s posádkou vyzbrojenou „plácačkami“ na likvidování eventuelních ohnisek požáru. Dráha měla i vagony s podlážkami a lavičkami pro exkurze převážně žáků lesnických škol. Krásná lesní zákoutí a bohatost na zvěř, to vše viděné cestou, tvořilo nezapomenutelné zážitky, které byly s nadšením hodnoceny. Dráha přepravovala ročně v průměru až 120 tisíc kubických metrů kvalitního dřeva. Poslední jízdy se konaly kolem roku 1950.
Až tedy někdy půjdete na Strážíc a dále směrem na Vejčín, Radechovským polesím, jistě najdete pozůstatky tohoto na svou dobu moderního a progresivního řešení dopravy dřeva z lesů ke zpracovateli.
Zpracoval Jindřich Eder