Dnes je tomu 150 let, kdy se narodil významný mimoňský kronikář Josef Tille a zároveň 60 let od jeho úmrtí.
Narodil se 29. června 1866 v Mimoni a náležel mezi nejstarší rod v Mimoni. Již v ranném dětství se věnoval rodinnému a domovskému bádání. Po dlouhá léta působil jako kostelní sluha v našem farním kostele a na tomto místě měl příležitost studovat farní kroniky. Získal také přístup do panského a obecního archivu. Tímto si otevřel všechny cesty, které mohly vest k zahájení jeho práce k dobrému konečnému cíli. Nyní mohl Josef Tille začít rozvíjet svojí zřejmou jedinečnou práci, které věnoval mnoho námahy a obětí. Počátkem roku 1908 přesídlil se svojí rodinou do Plané, kde nastoupil jako sekretář. Roku 1924 se vrátil opět do svého rodného města, kde nastoupil i firmy Groh & Schinke jako účetní. Později opět opustil svojí domovinu, když se přestěhoval se svojí rodinou do Ottenreuthu, kde jeho syn, který se stal duchovním, nastoupil jako farář. Zde dlel až do svého vyhoštění v r. 1946. Zemřel 19. 4. 1951 v Lichtenbergu im Odenwald.

Období, které jej oddělovalo od svého rodného města, však neznamenalo pro něj odvracení se od původního záměru. Jeho badatelský duch nikdy nebyl vyčerpán, naopak jeho činnost pro historii své domoviny se znásobila. Takto vznikla jeho velká práce, která přerostla v pětidílnou ručně psanou kroniku města Mimoně, která ve velkém formátu čítá v každém díle na 600 až 700 stran a je doplněna množstvím vyobrazení, map, fotografií, přehledů a plánků.
Nikdy se nezastavil nad tím, jaké dílo svojí neúnavnou horlivostí vytvořil, do jaké míry se zapsal do srdcí všech mimoňáků. Nikdo si tehdy ještě neuvědomil, jak bychom si měli jeho práce vážit a ochraňovat ji. V době revolučních změn byly všechny tyto práce autem odvezeny z Horní Plané do Prahy .
S tímto souvisí i bedna se 60 knihami historického obsahu. Vedle tohoto se uvádí, že součástí této sbírky byla i velká sbírka minerálních kamenů a motýlů, která mu byla zabavena. Jak mu muselo tehdy krvácet srdce, když svoje poklady a poklady své domoviny musel vydat. Ze všeho si však přeci jen tento moudrý muž něco zachránil. Byly to krátké zápisky o historii svého rodného města, které si v průběhu času stále doplňoval. Přivezl si je do Lichtenbergu, kde na nich pracoval až do konce svého života ve víře, že bude moci obnovit své dílo o historii Mimoně. Sem se upnula jeho vůle v poslední části jeho života navzdory bolestem nad ztrátou duchovního majetku a své vlasti; zůstalo mu pouze štěstí, že mohl až do posledního svého dechu pomoci své domovině.
Přestože se mu do jeho posledních let života zapsala znamení jeho vysoké stáří, vždy měl víru, že se mu jeho sen o ukončení díla historie Mimoně podaří naplnit. Josef Tille byl a zůstane nadále naším srdcem naší vlasti. Jsme povinováni následovat jeho vytčenému cíli.
Všude tam, kde si Mimoň připomíná své věrné přátele, nechť tam vzpomenou nade vše i jeho jméno jako poděkování za vše, co pro nás vykonal.
Maria Richter
Přeložil : Osvald Hons 13. listopadu 2006