Zítra bude slavnostně otevřen nově zrekonstruovaný Zámecký most. Je moc dobře, že další kout našeho města je zase o něco hezčí. Rekonostrukce mostu začala již v roce 2008, kdy byly vyvrtány sondy. Vlastní rekonstrukce proběhla v období od srpna 2009 do konce června 2010 a vyžádala si náklady ve výši cca 13,5 mil. Kč, z toho cca 12,5 mil. Kč tvořily dotace EU. Dílo je hotovo a tak nezbývá než poděkovat všem zúčastněným, kteří se podíleli na jeho zhotovení.
Podívejme se však na zajímavou a bohatou historii mostu, kterou si zde s laskavým svolením pana Osvalda Honse můžete přečíst.

Celoměstský požár r.1806 byl katastrofou, který má své důsledky až po dnešní časy. Zhoubné plameny tehdy strávily veškeré písemnosti a dnes získané znalosti bylo nutno získávat z jiných pramenů. Jinde zachované záznamy neuvádějí přemostění přes tok řeky Ploučniceu soutoku Panenského potoka a Ploučnice jako most Zámecký, nýbrž jako Lázeňský – Badenbrücke.
Tento název je jako takový označován podle skutečnosti, že těsně před soutokem na pravém břehu Panenského potoka (Jungfernbach) byly zřízeny městské lázně. Svolení ke zřízení těchto lázní dal v roce 1512 na den Božího těla tehdejší majitel města Jan z Vartenberka. Jak se uvádí v pozdějších dobových zprávách, jednalo se o dům čp. 1/IV v dnešní Vranovské ulici (při prvním číslování domů v r. 1770 se jednalo o čp.185). Tento dům byl v sedmdesátých letech 20. století odstraněn a další pak následovaly na rozhraní 20. a 21. století. Dnes je na tomto místě zřízena přečerpávací kanalizační stanice.
Ještě v době, kdy tento dům v druhé polovině 20. století stál, vedla od tohoto domu krátká úzká ulička podél mostu k pravému břehu Ploučnice. Tato skutečnost napovídá tomu, že se zde před postavením původního dřevěného mostu nacházel pravděpodobně brod. O Lázeňském mostu se píše prvně 11.listopadu 1620 (na den sv. Martina), kdy se pod tímto dřevěným mostem měl skrývat tehdejší majitel zdejšího panství Jan Miller z Mülhausenu před polskými husary habsburského krále Ferdinanda II.. Tento jej pronásledoval za jeho osobní účast na známé defenestraci na Pražském hradě r. 1619.
Nejstarší dochované záznamy o tomto mostě pochází ze Zapisování o Mimoni a okolí od Johanna Antona Döringa z období let 1806-1863, který uvádí mimo dalších zápisů o zdejších mostech následující : … roku 1805 vrchnosti postavený kamenný most, který se od r.1620 uvádí jako Lázeňský, spolu s Mlýnským mostem jsou bez zvláštního významu, nepočítáme-li jejich věcný význam dopravní přes někdy nebezpečné zvednutí hladin obou toků. Je velmi pravděpodobné, že přejmenování tohoto mostu na Zámecký pochází právě z roku 1805.
Dle jiných pramenů se uvádí, že Zámecký most r. 1805 měl být silně poškozen a že jej vrchnost měla nechat opět jako kamenný postavit (Tille – Die Geschichte der Stadt Niemes -vydáno 1905). Předpoklad, že jako kamenný stál již dříve, dokladuje i plán města z roku 1770, kde je zachycen tento most v barvách, které odpovídají kamenným objektům.

Detail kolem Zámeckého mostu. Záznam 167-Fischerhaus znamená objekt na dnešním koupališti, záznam 168-Fasanjägerhaus=bažantí hájovna, záznam Baderbrucke=Lázeňský (Zámecký) most, červený objekt s popisem Bade-haus s čp.185=původní lázně, čp. 187-190=dřevěné domky na Müllau (V Lukách) s dřevěným můstkem (žlutý) tzv. Mlýnský přes Panenský potok, který vedl z Barvířské ulice úzkou uličkou. Původní objekt barvírny= čp.186. Původní zámek jako kamenný objekt je zaznamenán pod čp. 165 a 166. Panenský potok přitéká od severozápadu, Ploučnice od severu. Do Ploučnice těsně před soutokem s Panenským potokem přitéká od severu výtok z Horního mlýna.
Náhon na tento mlýn přitéká z obce Srní potok, která byla založena právě pro vystavěný náhon Horního
mlýna r.1575 Karlem z Bibrštejna. V Srním potoce byla postavena hráz, která rozdělovala tok Ploučnice do mlýnského náhonu a vlastní meandrový tok Ploučnice. Od severovýchodu je před mostem napojen vodní příkop, který přivádí vodu z močálů a z výtoku panského rybníka. Orientace : sever se nachází na obrázku vlevo, Polzen=Ploučnice.

Při velké povodni 9. března 1881 se část mostu zřítila (není však uvedeno která část). Na náklady města byl zřízen nový splav (není uvedeno který, s největší pravděpodobností se však jedná o splav za Zámeckým mostem na hlavním toku Ploučnice, který zvedal hladinu vtoku do náhonu na Dolní mlýn). Za Lázeňským mostem vytvořila kdysi dávno příroda přirozený ostrov, který byl s největší pravděpodobností již na sklonku 16. století využit pro stavbu tzv. Dolního mlýna. Roku 1620 se uvádí, že jej nový majitel, výrobce papíru Ossendorf, převzal jako papírový. Jako zajímavost lze uvést, že ve výše uvedeném nešťastném roce 1620 na tomto ostrově byla vinopalna, kterou polští husaři celou vyplenili. Zvednutím jezu muselo zcela jistě dojít ke zvýšenému náporu vody na
tento most. Odtok vody z pravého obtoku tohoto ostrova byl poblíž níže postaveného Poštovního mostu (původně Galgenbrücke- Šibeniční).
Kdy byl Zámecký most zařazen pod dohled památkového úřadu není přesně zaznamenáno. Správa města po roce 1945 tomuto mostu nevěnovala náležitou pozornost, což zapříčinilo pozdější silné poškození mostu v první polovině sedmdesátých let. Při následné opravě byl v prvním pilíři (od západu) náhodně nalezen oválný předmět délky přibližně 13 cm. Tento měl alabastrově bílý vnitřek, ve kterém byla před stromy postava Ježíše. Celý byl obepnut mosaznou sponou. Tento předmět byl označen jako ochrance mostu. Nyní by se měl nacházet ve Vlastivědném muzeu v České Lípě. (Nález učinila pí. Šťastná při vycházce s dětmi školní družiny, kdy zahlédla náhodně při bagrování od zámku prvního pilíře předmět, který zjevně nenáležel mezi stavební materiál mostu. Díky ochotě bagristy byl tento předmět zachráněn, protože by zcela jistě byl jinak nenávratně zničen.)

Kresba Zámeckého mostu kolem r. 1880. Pohled od jihu od levého břehu Ploučnice.