28Mimoň ( Niemes ),
průmyslové město v sev. Čechách na Plounici a stan. Ústecko-Teplické dráhy (Č. Lípa —M.),v hejtm. českolipském, má 683 d., 99 obyv. č., 5468 n.(1890), okr. soud, far. kostel sv. apošt. Petra a Pavla (ve XIV. stol. far.), 5t. obec a 3tř. měšt’. šk. chlap. a div., obec. nemocnici, špitál u sv. Trojice (z r. 1679), chudobinec, radnici, slevárnu železa.sklárnu, cihelnu, továrnu na nábytek z ohýbaného deva, parní pilu a bělidlo, mlýn, značnou výrobu sukna, vlněn., bavln. a stávkového zboží, barvírny a úpravny látek, koželužnu, lihovar, výrobu octa, čilý průmysl a obchod v bavln. a lněn. látkách, jejž podporují peněžní ústavy, městská spořitelna, ob. a hosp. záložna, a několik výroč. a týdenních trhů.
Alod. panství M. s Vartenberkem (6643,72 ha, z toho 4190,43 ha lesů) jest majetkem Fr. hr. Hartiga; k panství náleží v M-i zámek s kaplí P. Marie a krásný park a pivovar. Kdy a od koho M. založena, neznámo. Od XIII. — XV. stol. seděli na M-i p. z Vartenberka, potom z Bibršteina, r. 1580 Bohuslav Mazanec na Frimburku, od něhož koupil M. (1601) J. Myllner z Mylhauzu. Jeho syn Jan zúastnil se odboje českých stavů, začež mu z trestu panství a město M. s pustým zámkem Ralskem od komory král. zabráno a prodáno (1621) cizozemci Janu Zeidlerovi, jinak Hoffmannovi, radě kurfiršta saského. Potom se tu připomínají Putzové z Adlerthurmu, z nichž přešlo (1725) panství sňatkem na rod hr. Hartig. Po bitvě bělohorské vystěhovalo se odtud mnoho řemeslného lidu, zejména soukenníků, do ciziny. R. 1663 vystavěn zde kostel a po velkém ohni (1807)zámek a kostel také byl obnoven. Kdy M. na město povýšena a nadána erbem městským, neznámo. Erb (vyobr.č. 2770.); v modrém štítě stříbrná zed’ městská se stínkami a branou otevřenou a mříží vytaženou; za zdí vystupují dvě stříbrné věže čtverhrané s červenými střechami a zl. makovicemi. — Okr. soud mimoňský zaujímá 304,08 km2, čítá 4196 d., 808 ob.č., 22.733 n.; z 23.601 přítomného obyv. 23.457 katol., 64 evang., 67 žid., 13 jin. vyznání; z těch 11.020 mužů., 12.581 žen. (1890).
Zdroj : Ottů slovník naučný
|