Poslední pátou část - období od roku 1990 dodnes mi poslal Venca Konopiský. Díky mu za to, můžeme si tak udělat obrázek, co se za těch 35 let povedlo a změnilo.
Takže děkuji Vencovi a pojďme na to:

A máme tu poslední část historie mimoňského fotbalu. Tentokrát se týká roků 1985 - 1990. To je vše, co mi pan Kunetka nechal a tak se ptám :

Je prosím mezi příslušníky mimoňské Jiskry někdo, kdo monitoruje fotbal stejným způsobem ? Je-li tomu tak, prosím ať se ozve. Bylo by to na další kapitolu, když se slaví 90 let !!
A teď k té historii let 1985 - 1990.

Třetí část fotbalové historie se týká období od roku 1960 do roku 1985 tak, jak ji popsal pan Kunetka.

Po roce 1960 následuje období mimoňského fotbalu, které je jen spoře podchyceno v kronikách oddílu. Došlo totiž k častému střídání funkcionářů oddílu a doklady o činnosti oddílu nebyly archivovány a kroniky nebyly doplňovány. Ve výboru fotbalového oddílu postupně pracovali pánové L. Matula, V. Chládek, J. Stárek, Jungmann, A. Nepraš, Z. Rovný, K. Pocnar, F. Červenka, Novopacký, J. Sádlo, M. Válek a další. Mimoňský fotbal měl i přesto v této době dobrou výkonnost. Mužstvo dospělých bojovalo v A. třídě až do roku 1969.

V kádru mužstva byli tito hráči : Tuček, Kučera, Turček, Košťál, Sekanina, Vondrák, Dvořák, Fořt, Nieslanik a již dříve uvedení hráči mimoňských vojenských posádek. Nastal rok 1968 a s ním spojená okupace ruskými vojsky a tito hráči byli donuceni z Mimoně odejít a tím vlastně došlo k propadu mužstva do I. B. třídy. O znovuzískání příslušnosti v I.A. třídě se bojovalo po celých dlouhých deset let a mnohdy jen o příslovečný vlásek postup nevyšel.

Přináším Vám druhou část volného zpracování vzpomínek na historii Mimoňského fotbalu pana Kunetky, tentokrát za období po osvobození do roku 1960.

Po osvobození naší vlasti se vrací většina fotbalistů do Mimoně spolu s dalšími Čechy osídlit naše pohraničí. Vedle obnovy hospodářství se také chopili organizace vzkříšení českého fotbalového klubu v Mimoni. V brzké době se jim tato práce podařila tak, že již podzimní sezónu v roce 1945 zastihuje mužstvo Mimoně ve II. třídě podještědského okrsku Severočeské Pelikánovy župy pod zcela novým označením SK Mimoň.

Na letošní rok připadá již 90.té výročí nejpopulárnější míčové hry - fotbalu v Mimoni. . Na ofiko fotbalových stránkách oddílu se toho mnoho o historii této hry nedočteme. Sáhl jsem proto do archivu a vyštoural historii tak, jak mi ji před 15 lety napsala osoba k tomu nejpovolanější - legendární fotbalový boss pan Vladimír Kunetka.



Mimochodem : 13. dubna uplyne již 15 let co nás navždy opustil. Vzpomeňme si na něho.

Historii jsem rozdělil do čtyř částí, které monitorují mimoňský fotbal od jeho založení v roce 1935 až po rok 1990.
Od té doby uplynulo již 35 let a tak bych rád, kdyby se někdo ozval, jestli není náhodou popsáno další období ? Pokud ano, nebo víte na koho se obrátit, dejte mi prosím vědět. Díky.
Pojďme se podívat, jak to všechno začalo.

Policisté pátrají po muži, který v Mimoni na Českolipsku okradl vážně zraněnou 78letou seniorku. Žena se po pádu na schodišti cestou k lékaři vážně zranila a požádala kolemjdoucího muže o pomoc. Ten ji místo toho okradl.
K incidentu došlo v pondělí ráno. Žena vyrazila kolem 8:40 hodin ze svého domova v Mimoni a na schodišti, které spojuje ulice Vrchlického a Českolipskou, upadla na zem a vážně se zranila.

Návštěva mimoňského kina Excelsior se doporučuje v brožuře o Mimoni z. r. 1925. Majitelem tohoto kina Excelsior byl H. Pietsch. V kině se promítalo každou neděli od 17, 19 a 21 hodin ve starém jednopatrovém domě v tzv. Dolním mlýně (dnes areál OPMP). V noci z 25. na 26. ledna 1930 (ze soboty na neděli) však toto kino vyhořelo a protože jeho majitel neměl dostatek prostředků na jeho obnovu, zůstalo město bez tohoto kulturního vyžití. Protože město se již zvyklo na tento druh kultury, který nyní zde chyběl, rozhodlo městské zastupitelstvo o obnovení provozu kina a to tak, že postaví zcela nový objekt v moderní podobě. Jako stavební místo si vybralo pozemek a objekt bývalého pivovaru hraběte Hartiga, ve kterém se od r. 1911 již pivo nevařilo.

Přátelé, blíží se mílovými kroky Jelenfest - už sedmý ročník a je zde první upoutávka od Potkana:

Rekreační areál Mimoň, s.r.o. (městská společnost), hledá kuchaře a obsluhu baru na hlavní pracovní poměr. Nabízíme stabilní zaměstnání a možnost profesního růstu. Zájemci se mohou hlásit na uvedený kontakt. Předpokládaný nástup od 1. 6. 2025.
Jaká je nabídka a jaké požadavky?

Hřebčín s dostihovým závodištěm v Mimoni na Českolipsku po dvou letech znovu změnil majitele. Většinu areálu, který v minulosti proslavil úspěšný chov anglických plnokrevníků, koupilo od soukromého vlastníka město. Za areál o rozloze bezmála 26 hektarů dala radnice bez daně 17 milionů korun, areál chce využít ke svému rozvoji.

Kamarád Jarda Frei mne požádal, abych tu prezentoval hru, jménem pickleball. Takže: Piklebal je raketový sport, který je kombinací tenisu, badmintonu a stolního tenisu. Hraje se na hřišti velikosti badmintonového kurtu – indoor (vnitřní) a outdoor (venkovní). Hlavním vybavením je raketa a míček (podobný florbalovému).
Byl vynalezen v roce 1965 na Bainbridge Island, nedaleko od Seattlu ve státě Washington v USA.
A Jarda Frei k tomu dodává:

Po vzniku ČSR v r. 1918 zakládá v M. česká menšina 19. dubna 1921 také Spolek zahrádkářů. Členové výboru byli: Jan Špičák, Josef Bouma (předseda), Josef Sobota, František Vízner, Václav Bělohlávek, František Němec, Václav Chleborád, Václav Bartoš, Jan Hebký, Edvard Šticenhofer a Václav Brych. Pomocníkem jim byl i přítel Bašta. Scházeli se v hostinci U Hermanna (dnešní Český Lev) v čp. 200/1 ve Svébořické ul. Přihlásilo se celkem 32 členů, Spolek ještě neměl půdu. Hrabě Hartig první žádost o pozemek za stájemi jeho statku zamítl, později přeci jen dává své svolení. Po roce však požaduje, aby se zahrádky přemístili k lesu (do prostoru dnešní dostihové dráhy). Byla však již sepsaná smlouva, výbor Spolku neustoupil a spor vyhrál. Na místě dnešního vojenského tábora byla roku 1922 po vzájemné domluvě zřízeno 72 zahrádek. Vklad člena byl 50 Kč, roční příspěvek činil 10 Kč a 56 hodin společné práce na společné akci pro Spolek.

V druhé polovině 19. století se Evropou šíří hnutí, které se snaží svépomocí udržovat a upravovat hlavně ve městech zbytky přírody, pokud ještě zůstaly zachovány po překotném a bezohledném budování továren. Vesnice měla od pradávna u každého domku svoji zahrádku na zeleninu, kde se našlo místečko tak i pro květiny či okrasné keře.
V Mimoni dal návrh na zřízení Pěstitelského a okrašlovacího spolku 17. března 1884 kupec a hostinský Gustav Kolditz z ul. Na Pískách č.p. 119 (dnešní Lužická ul.). Stanovy Spolku byly potvrzeny již 24. května t.r. a členové v počtu 178 se s chutí pustili do díla. Výsledky jejich snažení byly nemalé: Park na vrchu Kalvárie z.r.1902, Park u vchodu do kaple Božího hrobu, Park u hřbitova a Park na Nábřežní ulici.

Ve středu 12. března 2025 uspořádal Hornicko – historický spolek pod Ralskem již po šedesáté sraz kamarádů – bývalých horníků dolu Hamr I – v restauraci U Českého Lva v Mimoni. Vše začalo na podzim roku 1993, kdy se sešlo pár kamarádů z Mimoně k malému posezení, ze kterého se postupem času stala tradiční akce. A na ní se scházejí nejen „mimoňští“, ale všichni, kdož fárali v hamerské oblasti.

Nemohl jsem přijít na to, co se na parkovišti před Tescem kutá.
Nakonec jsem se zeptal přítomných dělníků.
Odpověď zněla: bude zde nabíjecí místo pro elektroauta!
Místo už je připraveno - jen tam chybí trafostanice, sic jsou základy...

Po únoru 1948 se začal naplňovat jeden z programů, který měl skončit se soukromými zemědělci. Začínají se organizovat státní statky z velkých hospodářství a počíná se kolektivizace vesnice přesto, že ministr zemědělství Ďuriš prohlásil v Bohaticích při předávání dekretu o vlastnictví půdy drobným rolníkům, že kolchozy nebudou a kdo s takovou myšlenkou přišel, toho ať vyženou ze vsi bičem. Měl pravdu. Kolchozy nebyly, ale JZD ano. Družstevnictví si ve vyšším typu vyžadovalo i soustředění živočišné výroby. Vzniklý nedostatek masa, který se stále více prohluboval si vyžádal řešení. Až do 31.5.1953 byly veškeré potraviny a zvláště maso a masné výrobky na potravinové lístky.

Tak tu máme odpověď na ten Vimperk:

Vimperk je vlastně zkomolenina názvu Wiedenberk podle mimoňského stavitele Wiedena. Jeho otec přišel do Mimoně kolem roku 1854 z Velenic a koupil dům - dnešní č.p. 131/I, kde si zřídil hospodu a poté koupil pozemky v okolí, včetně přilehlého Hackenberku, kde postavil jeho syn známý tzv. Alpský dům.

Tahle cesta to potřebovala jako sůl.
Několikrát sem byla svedena doprava kvůlivá různým opravám cest, a to už ta cesta moc nevydržela.
Blýská se na lepčí časy - začala generální oprava.

Seděl jsem takhle s kamarádem Pavlem v restauračce na pivku a vedli jsme řeči. A jedna řeč se stočila na to, že bydlí na "Vimperku".
Nejsa rodilý mimoňák jsem musel požádat kamaráda Osvalda Honse, o co se jedná.
Takže já už to vím, a co Vy?

Je tomu čtyřicet let, kdy zmizel z povrchu zemského mimoňský zámek.
Dlouho jsem přemýšlel, proč na náměstí byly zbudovány tři rámy.
A teď je to jasný - máme zámek zpátky.