MIMOŇSKÉ DISKUZNÍ FÓRUM

Krátké zprávy
BŘEZNOVÝ ZPRAVODAJ
27.03.17 20:32 Pep@k
OBJEVY NA RALSKU PŘEPÍŠÍ DĚJINY
04.12.16 11:56 Pep@k
LISTOPADOVÝ ZPRAVODAJ
23.11.16 07:12 Pep@k
Obce Stráž p. Ralskem
oficiální stránky

Stráž p. Ralskem
neoficiální stránky

Město Ralsko

Noviny p. Ralskem

Vyhledávání
TOPlist
 
 Kronika Mimoně - díl třicátý, poslední
Publikováno:  11. května 2017

historieDnes Vám přináším poslední, třicátý díl Kroniky Mimoně, kterou sepsal kamarád Osvald Hons. Kronika končí - zatím - popisem náměstích ve městě. Jako další by měly přijít na řadu ulice města. Ty jsou ve stádiu rozpracovanosti a tak nám nezbývá než čekat, až autor dílo dokončí.
Každopádně bych touto cestou Osvaldovi moc a moc poděkoval za jeho badatelskou činnost při zpracování této kroniky. Dozvěděli jste se určitě spoustu věcí, které jste nevěděli. Díky mu za vše. Pojďme se podívat na závěrečnou část.

Tyršovo náměstí (Jahnplatz)
Prostor pod Křížovým vrchem, v místě kde z dřívější Poštovní ulice, vedoucí od Poštovního mostu směrem na Kuřívody, odbočovala cesta na Hvězdov a Svébořice, byl roku 1901 odhalen památník na připomínku padesátiletého úmrtí německého průkopníka tělovýchovy Friedricha Jahna.

Roku 1903 pak byla část tehdejší Poštovní ulice (dnes Husova ulice), procházející od na sever vzhůru vedoucí uličky (v lidovém podání Krazengassel) až po ústí do dnešní Hvězdovské a Svébořické ulice na SV a dnešní Pražské a Křížové ulice na V až JV, přejmenována na Jahnplatz neboli Jahnovo náměstí (přesně 22. dubna 1903). Ač dosud nebylo toto náměstí oficiálně uváděno, celé prostranství bylo v lidovém pojetí uváděno jako Hiepenring, což by se dalo uvést jako veřejný plácek. Po 2. světové válce pak bylo Jahnovo náměstí přejmenováno po českém průkopníkovi tělovýchovy na Tyršovo náměstí.

obr315

Jahnovo náměstí přibližně před r. 1905. V pozadí je vidět na počátku Svébořické ulice vpravo první kaple tzv. Růžencové slavnosti z roku 1681. Zcela vpravo před budovou čp. 158/I je vidět parčík a kamenný milník, vlevo je dvoupatrová budova čp. 131/1. Na obrázku jsou vidět dosud mladé stromy vysazených kaštanů.

obr316

Jahnovo náměstí na rozhraní 20. a 30. let 20. století. Na rozcestí tehdejší Kuřívodské a Svébořické ulice je parčík již se vzrostlými stromy a za nimi hostince Zur Goldene Stunde (158/I) a Zur Adler stejně jako vzrostlé kaštany vlevo, na jehož cípu je znatelná benzinová pumpa. Obrázek zachycuje důkaz o levostranném automobilovém provozu, kdy na autobusové zastávce stojí právě autobus. Na autobus v opačném směru čekají cestující na druhé straně vedle milníku.

Přibližně před dnešním hostincem Dřevěnka byl malý zatravněný parčík, kde byl roku 1808 postaven hasičský domek, který byl v r. 1883 odstraněn. V roce 1901 byl na jeho místě postaven výše uvedený Jahnův památník. Celé náměstí bylo mimo parkovou úpravu vydlážděno. Podél celé jižní fronty budov měla stát až do roku 1890 souvislá řada starých lip, které později nahradily ve východní části kaštany, z nichž se jeden dochoval do dnešních dnů. U domu čp.128/I byla r. 1854 zřízena pumpa, která byla roku 1936 vyčištěna a pramen opět zpřístupněn.

obr317

Pohled na Tyršovo náměstí od západu na východ. Na pozadí jsou zleva znatelná ústí do ulic Svébořická, Tovární (Hvězdovská) a Kuřívodská (Pražská). Křížová ulice je skrytá zcela vpravo. Zcela vlevo dole je prodejna obuvi, před níž ústí tzv. Hackenbergassel (není vidět).

obr318

Pohled situovaný od východu na západ do tehdejší Poštovní ulice (dnes Husova).

Z ostatních poznatků je možno uvést, že v době, kdy se ještě jezdívalo vlevo, nacházela se u jihovýchodního cípů podél severní fronty náměstí vysázeného kaštanového parčíku benzinová pumpa, která byla po zavedení pravostranné jízdy přenesena na pravou stranu od silnice před vjezdem do dnešní Pražské ulice. Kdy přesně proběhlo toto přemístění ani kdy tato byla odstraněna nebylo dohledáno.

obr319

Pohled na Jahnovo náměstí kolem roku 1903-4 z tehdejší Tovární ulice. Stromy kaštanů jsou ještě velmi malé, takže je možno vystopovat i sochu sv. Jana Křtitele. Hostinec U slunce je vlevo dvoupatrový dům vpravo od vjezdu. Nejvyšší budova vpravo s téměř plochou střechou je čp. 131/I.

Výsadba kaštanů podél severní fronty náměstí a další parkové úpravy blízkého okolí provedl Okrašlovací spolek 1. městské čtvrti jako jeden ze svých prvních počinů (byl založen r. 1901). Tím se dostala do jeho stínů i socha sv. Jana Křtitele, která byla na dnešní místo přenesena při stavbě říšské silnice na Mnichovo Hradiště na počátku 19. století.

obr320

Amaterské foto od Švýcarského domu zachycuje západní část jižní fronty Tyršova náměstí kolem roku 1946. Dřevěný hostinec Stadt Eger čp. 71/I (obecně známá jako U Erbenové) je uprostřed vlevo, kamenný hostinec U slunce (Zur Sonne) čp.73/I je uprostřed vpravo.

obr321

Obrázek z ploché střechy čp. 131/l směrem k tehdejší Poštovní ulici (Husova). Hostinec Zur Sonne (U slunce) je vpravo od vjezdu. Podélná budova zcela vpravo je hostinec U zeleného stromu, v té době možná již Jahnova tělocvična, po válce známý jako Kulturní dům a dnes strádající v r. 1972 přestavěný jako Dům družby.

Hostince se nacházely na tomto náměstí nebo v jeho nejbližším dosahu v čp. 71/I-Stadt Eger, 73/I-Zu Sonne, 157/I-Stadt London, 158/i-Zur Adler a 158/I-Zur Goldene Stunde. Vedle těchto zařízení se zde vyskytoval ještě jistý Josef Wieden z Velenic, který 12.7.1854 koupil dům čp. 131/I, který se uvádí jako tesař a hostinský. Tento Josef Wieden postavil na zalesněném kopci nad čp. 131/I, jež se lidově uváděl jako Hackenberg, tzv. Schweizerhaus nebo-li česky Švýcarský dům (nebylo dohledáno kdy). Tento dům zde stál až do doby, kdy byla na jeho místě postavena dnešní mateřská škola v Eliášově ulici. Původní dům čp. 131/l na tehdejším již výše zmiňovaném Hiepenringu byl navýšen roku 1880 o dvě patra s plochou střechou, která byla přestavěna na současnou až roku 1928. Téhož roku byl tento dům sloužící dosud jako hostinec uzavřen a místo něj zde byla otevřena mlékárna, která zde sloužila i po skončení 2. svět. války.

obr322

Historický obrázek zachycuje průvod zahájení českého školství v Mimoni, který prochází tehdejším Jahnovým náměstím 12. října 1919. Na pozadí uprostřed je vidět první kaple ze série Růžencové slavnosti z roku 1681, kaštany jsou ještě mladé, benzinová pumpa zde ještě nestojí.

Max Wieden je zde uváděn jako význačný místní stavitel, který prakticky vystavěl většinu bytových domů na počátku 20. století na již zmiňovaném Hackenbergu a později byla po něm pojmenována i dnešní Eliášová ulice. Neoficiálně také celý tento vrch i s nejbližším okolím obdržel pojmenování Wiedenberg (počínaje dolní částí Ralské ulice až po Skřivančí, Příčnou, Okružní a všech ulic, které se v tomto okolí nacházejí uvnitř). Max Wieden po svém otci dům čp. 131/l převzal roku 1903.

obr323

Obrázek z 2.poloviny třicátých let ukazuje pohled na JV část Jahnova náměstí. Vpravo dole je vidět část Jahnova památníku, pěkný je pohled na část parčíku, vlevo od něj je ústí do Křížové ulice a na pozadí je vidět Křížový vrch s evangel. kostelíkem.

Náměstí Julia Fučíka, původně Lipové náměstí (Lindenplatz)
Vedle městského požáru v roce 1806, který zcela zničil II., III. a jižní IV. městskou část města, byl zaznamenán v I. městské části rozlehlý požár 13. června 1846 v oblasti dnešní Hvězdovské až Křížové ulice, včetně dnešního náměstí Julia Fučíka. Dobově se tomuto místu říkalo Sandhübel (Pískovcový vršek). V místě kolem dnešní Pražské ulice shořelo 12 dřevěných obytných budov a 2 dřevěné stodoly, v oblasti dnešního náměstí Julia Fučíka lehly popelem všechny dřevěné stodoly (21).

Vzhledem k tomu, že bylo nutno dodržovat nařízení pro obnovu města z roku 1806, nebyly zde již nově vystavěny žádné další stodoly a objekty byly stavěny pouze kamenné. Takto byl položen základ pro pozdější velkou rozlehlou křižovatku ulic Tovární, Sluneční, Kamenná a Lipová, která byla v roce 1890 přejmenovaná na Lipové náměstí (Lindenplatz). Středem tohoto náměstí procházela zprvu pouze cesta, později okresní silnice do Hvězdova. Aby nově pojmenované náměstí dostálo svému názvu, byly na něm vysázeny lípy, které vytvořily malý lipový park, jehož stromy se z větší části dochovaly dodnes.

obr324

Domovní znak domu čp 204/I dokumentuje prvního majitele, který jej r. 1887 postavil (mimoňský stavební mistr Adolf Richtr). Po prodeji v něm bylo zřízeno řeznictví a ze Sluneční ulice přístupné pohostinství.

obr325

Obrázek tohoto domu pochází z roku 2003, kdy byl rekonstruován. Škoda, že tento skvost není pod správou památkové péče, aby se zachovala celistvost jeho architektury.

20. března 1934 pak z rozhodnutí městského zastupitelstva bylo toto Lipové náměstí přejmenováno na Masarykovo náměstí (Masarykplatz). Kolem Masarykova náměstí byly mnohé spory, protože česká menšina požadovala, aby celé náměstí bylo roku 1937 vydlážděno a současně aby celé náměstí neslo pouze český název Masarykovo náměstí, a české označení mělo být slavnostně vysvěceno. Bohužel se v tehdejším zastupitelstvu našlo pouze pět souhlasných hlasů, takže se tento záměr neuskutečnil. Je zajímavé, že velkou měrou v tomto směru spolu s národnostními menšinovými spolky projevovala komunistická strana, která vedle českých občanů měla většinu německé národnosti (KSČ se totiž přetvořila ze zdejší německé komunistické strany, která vznikla již před rokem 1921).

obr326

Obrázek Lipového náměstí z roku 1903 s výhledem do tehdejší Tovární ulice (dnes Hvězdovská). Uprostřed je podkovářství čp. 181, vysázené lípy jsou ještě velmi mladé

obr327

Amaterské foto ~ z roku 1936, zachycuje již Masarykovo náměstí a Tovární ulici). Zcela vpravo je čp. 204/I, kde je zřízeno řeznictví, což dokumentuje neúplně zachycený panel nápisu Patzelts Gasthaus vpravo dole. Vpravo je stále funkční podkovářství

Ihned po začlenění Mimoně pod správu Německé říše, bylo toto náměstí již 29.8.1939 přejmenováno na Horst Wessel Platz. Po skončení 2. světové války, kdy byla Mimoň vrácena do původní správy ČSR, byl tomuto náměstí ihned vrácen předchozí název - Masarykovo náměstí. Dnešní název náměstí Julia Fučíka bylo politickým aktem z června 1958, který přetrvává dodnes.

Náměstí bylo známé tím, že mělo velmi klidnou atmosféru, nacházelo se tady několik usedlostí vedle dvou řeznictví, která byla současně i hostincem. Zvláště zde vynikal architekturou dům čp. 204 při ústí vlevo do Sluneční ulice, který si postavil stavitel Richter v r. 1887, což je vyjádřeno i na domovském znaku, veřejnosti však byl znám jak řeznictví a současně i pohostinství a navíc v něm byla zřízena (ve Sluneční ulici) kuželkářská dráha.

Z dalších významných řemeslných objektů lze uvést bývalé podkovářství v domě čp. 181/I (od r. 1881) na rohu Tovární ulice, další řeznictví v čp. 152/I, pekařství v čp. 212/I a trafika se nacházela v čp. 153/I. Na rozhraní s kamennou ulicí se nacházelo v čp. 225 truhlářství, které se zaměřilo na poslední lidskou potřebu odpočinku, protože se tady vyráběly rakve. Pro zajímavost, v Mimoni bylo ve třicátých letech 20. století 50 sedláků, na tomto náměstí se nacházeli pouze v čp. 151/I.
Historicky od počátků rozvoje dělnického hnutí se náměstí stávalo shromaždištěm při různých politických i společenských událostech, odkud následně pokračovaly průvody na určené místo, ponejvíce na dnešní Náměstí 1.Máje.

Podle nepřímých důkazů se měl nacházet jistý památník na západním cípu parčíku před východní frontou mezi ulicemi Kamenná a Hvězdovská (dříve Tovární), dokumentačně se však dosud nepodařilo dohledat jeho zaměření.

obr328

Kolorovaná pohlednice pohledu ze střechy Fischlovy továrny na západ zachycuje uprostřed Lipové náměstí přibližně z roku 1906. Lípy jsou ještě velmi mladé, podkovářství je vidět zřetelně uprostřed. Velmi vzrostlé jsou stromy u obchodu čp. 145/I v parčíku na východní frontě tehdejšího Lipového náměstí (není vidět). Ve východní části Tovární ulice jsou vpravo stodoly a před nimi vpravo hostinec u Starého nádraží.

Poznámka
Až do zavedení tzv. Kostelních knih (v Mimoni se tak stalo 16. července 1616 evangelickým pastorem Mikulášem Haselbachem) byla evidence velmi neúplná, pouze panstvo si vedlo přehled o svých poddaných. Zavedením těchto knih se pohyb obyvatelstva zaznamenával, ale uvedení bylo poměrně těžkopádné, zvláště u rozšířených rodin se společným příjmením a jménem křestním. Proto se udávala vedle jména obce různá další znamení (velký, malý, rezavý, atd), místa (př. mlynář z Horního mlýna, z rynku, od Ploučnice, vedle hospody XY a pod.) či jiná upřesnění. Po zavedení různých názvů zahrnující určité společné osídlení (náměstí, cesta do jistého místa apod.), se sice zlepšilo upřesnění, ovšem stále to bylo velmi rozsáhlé popisování, kdy se uváděli i nejbližší příbuzní (například syn zrzavého XY od Ploučnice ve Wokrúhlé v zátočí pod vrchem).

Až nařízením císařovny Marie Terezie bylo s platností od roku 1770 zavedeno číslování domů a to byl zásadní přínos pro evidenci obyvatelstva. Výchozím bodem pro první číslování domů bylo stáří domů, takže v případě Mimoně čp. 1 obdržel Horní zámek (známý později jako panský úřad hrabat Hartigů), zámek na náměstí obdržel tehdy čp. 165, radnice 260 a špital u BH čp. 215. Druhé číslování domů proběhlo v r. 1814 a poslední číslování, které platí dodnes, se uskutečnilo v roce 1876. Toto číslování zahrnovalo již rozdělení města na městské části, které bylo v průběhu let rozšířeno ze čtyř na pět a posléze na rozhraní 20. a 21. století na šest. Každá městská čtvrť (s výjimkou VI.) má číslování od čp. 1, proto může mít Mimoň počáteční čísla až 5x stejná. Zajímavostí také je, že některé ulice jsou zahrnuty i do více městských částí, jako například Jiráskova západní fronta náleží do V. MČ a východní do III. MČ Mimoně.

obr329

Výřez mapy Mimoně z roku 1843, označovaná jako Císařský otisk obce Mimoně, doplnil autor o hranice obcí Galgendorf ( I.), Wokrúhlá ( II.) a Mimoně ( III.) z období před rokem 1681. Hranice je označena plnou červenou čarou. Střed všech tří obcí se nacházel přibližně uprostřed dnešního Poštovního mostu, hranice mezi Galgendorfem a Wokrúhlou vedla přibližně středem toku Ploučnice, mezi Wokrúhlou a Mimoni vedla hranice podél západní zdi přístupové cesty do parku a poté podél dnešní obvodové zdi zámeckého parku až k lipové aleje do Vranova a mezi Wokrúhlou a Mimoni vedla hranice Mosteckou ulicí až ke kinu, dnes již zaniklou uličkou vzhůru k jihovýchodní zaniklé kapli na Kostelním vrchu a podél jižní obvodové zdi a dále podél cesty jižní obvodové zdi dnešního hřbitova až na jihozápadní roh, kde odbočovala hranice směrem na jih až k hranicím katastrálního území Borečku (tehdy Brenné, kam Boreček náležel)

Zpracoval : Osvald Hons ©

Počet komentářů: 2  Komentáře ... (poslední: 13. května 2017 9:49)
Autor: Osvald Hons
Přečteno: 219x 
Zpět na předešlou stránku

© Pep@k 2005

 
Reklama

Zajímavé odkazy
www.alkehol.cz
Alkehol
oblíbená kapela


www.skrleta.com

JIZERSKÉ HORY

PROJÍŽĎKY NA KONÍCH

Očkování proti chřipce

Punta Cana
Webhosting

Práce v Německu
Jizerské hory

Florianopolis

Dresden

Skrblík

hosting



i-noviny
Většina řidičů překračuje povolenou rychlost
FOTO: Českolipská neckyáda Farní charity byla zábavná i mokrá
Letošní Lípu Musicu zahájí experiment
Kraj a nemocnice podepíší Memorandum o založení superaliance


Projektant s.r.o., Česká Lípa, výstavba rodinných domů na klíč, domy na klíč INTEDOOR spol. s r.o., Cvikov, přední český výrobce koupelnového nábytku, Kúpeľňový nábytok Kamenný obchod s.r.o., Nový Bor, internetový obchod s elektronikou a bílou technikou, levná elektronika Autolepky.cz, Česká Lípa, autosamolepky a komunitní tuning web. Rodinné domy Click4Sky