MIMOŇSKÉ DISKUZNÍ FÓRUM

Krátké zprávy
LISTOPADOVÝ ZPRAVODAJ
16.11.17 11:57 Pep@k
ŘÍJNOVÝ ZPRAVODAJ
27.03.17 20:32 Pep@k
Obce Stráž p. Ralskem
oficiální stránky

Stráž p. Ralskem
neoficiální stránky

Město Ralsko

Noviny p. Ralskem

Vyhledávání
TOPlist
 
 Kronika Mimoně - díl dvacátý sedmý
Publikováno:  12. dubna 2017

historieV dnešním díle naší kroniky, sepsané kamarádem Osvaldem Honsem dorazíme mosty a propustky a silnice.

Železniční překlenovací stavby jsou na katastrálním území Mimoně trojího typu. Nacházejí se zde železniční mosty, železniční náspy a viadukt.
Železniční mosty se nacházejí všechny jako překlenovací stavby toku řeky Ploučnice. Nejstarší z nich pochází z let 1883 a jedná se o železniční mosty lokální traťě Lípa - Mimoň. Tyto se nacházejí v úseku, kde železniční trať překonává údolní nivu Ploučnice, kudy protéká jak vlastní tok Ploučnice, tak i jeho slepé rameno, které bylo vyhloubeno jako umělý kanál náhonu a odhonu (odtoku) mlýna, ve kterém byla již výše uvedená manufaktura na výrobu drátu(1796).

obr266

Železniční most staré železniční tratě z roku 1883 přes Ploučnici ve směru na Staré nádraží v Mimoni (2009). Směr toku Ploučnice při regulaci v sedmdesátých letech 20. stol. byl v úseku u tohoto mostu zachován (únor 2009).

Při stavbě mostů bylo účelově využito obou toků, kdy nejprve byly veškeré vody svedeny do toku Ploučnice, nad umělým kanálem byl postaven most a poté naopak vody byly svedeny do umělého kanálu a most byl postaven nad tokem Ploučnice. Současně se stavbou byl stavěn vysoký železniční násep (místy přes 4,5 m vysoký) mezi oběma břehy údolní nivy a mosty. Mělo se postupovat od pravého (jižního) svahu údolní nivy (poblíž staré cesty do Kummru) směrem na sever (železniční přejezd státní silnice Mimoň - Mnichovo Hradiště). Délka železničních mostů a železničních náspů mezi jednotlivými úseky údolní nivy Ploučnice je následující :

Od staré cesty do Kummru k začátku 1. náspu přibližně 50 m
Délka 1. náspu (začátek náspu po most přes umělý kanálPloučnice) 10 m
Délka mostu přes umělý kanál 16 m
Délka 2. náspu mezi mosty 50 m
Délka mostu přes Ploučnici 22 m
Délka 3. náspu (od mostu přes Ploučnici k silnici Mimoň-Mn.Hradiště 181 m
 
Oba železniční mosty v tomto úseku jsou nýtované ocelové konstrukce uložené mezi dvěma betonovými pilíři. Parametry pilířů jsou následující :
Parametr most nad Ploučnici most nad umělým kanálem
Šíře pilíře 5,5 m 4,7 m
Délka pilíře 3,5 m 2,5 m
Hloubka nosného zubu pilíře 0,7 m 0,7 m
Výška pilíře (bez hloubky uložení)4,0 m 4,0 m
Výška nosného zubu pilíře 1,0 m 0,9 m
Výška nosníků (vnější) 1,7 m 1,1 m
Výška nosníků (vnitřní) 1,1 m 1,1 m
Celková délka nosníků 16,6 m 11,5 m
Světlost mezi pilíři 15,2 m 10,1 m
Počet podélných nosníků 2 ks vnitřní + 2ks vnější 2 ks vnitřní

obr267

Železniční most přes slepé rameno Ploučnice (dobově uváděn jako umělý kanál mlýna drátovny). Za tímto mostem z roku 1883 směrem ke Starému nádraží byl téhož roku postaven most přes Ploučnici - viz str. 367 (únor 2009).

Nad umělým kanálem je most opatřen samostatným ochranným zábradlím a po obou stranách dráhy jsou pěší přechody, jež jsou opřeny šikmou vzpěrou o podélné nosníky. Nad tokem řeky tvoří mostní zábradlí vnější nosník. Pěší přechody jsou zachyceny mezi vnitřním a vnějším podélným nosníkem.
Oba mosty jsou v současnosti stále ještě původní, na kterých se prováděly jen minimální opravy. Mostní pilíře však vyžadují opravu, přejezdy přes most jsou rychlostně omezeny.

Téměř o sto let mladší je současný železniční most vojenské železniční tratě Mimoň - letiště Hradčany. Původní most přes Ploučnici na hranicích katastru města Mimoně a současného města Ralsko byl postaven již na počátku padesátých let 20. století, avšak pro sovětská vojska, která zde po okupaci v roce 1968 převzala zdejší VVP Ralsko, tento most nebyl vyhovující a proto jej přestavěla do dnešní podoby (v současnosti se však rozkrádá neznámými vandaly). Tento most je popisován v části Účelová železniční trať Mimoň - Hradčany letiště a další železniční vlečky (str. 330 - 334).

obr268

Pohled na železniční trať Mimoň - letiště Hradčany směrem od Ploužnice v úseku železničního mostu přes Ploučnici (jaro 2010).

iadukt je dopravní stavba překonávající dopravní překážky řadou oblouků, které mohou být i patrové. Jednoduchý nepatrový viadukt byl postaven v letech 1899/1900 přes údolí, jimž v současnosti vede silnice na Českou Lípu (v minulosti bylo uváděno biblicky jako údolí Josafát, kterým vedly cesty do Zákup, Kamenice a Pertoltic). Na starých katastrálních mapách z let 1842 (tzv. Císařské otisky) a 1877 se uvádí toto údolí jako Die alte Schiefstatt nebo-li česky Stará šikmá plocha a viadukt se nachází v její dolní části před vrchem Kalvarie.

Tento železniční viadukt má jednu zvláštnost, že byl stavěn z do kvádrů upraveného čediče (z lomu na Ralsku) a že stavitelsky nebylo na něm od svého vzniku po současnost nutno provést žádné opravy. Jedná se o nejpevnější viadukt celé tratě Teplice - Liberec, ostatní jsou stavěny ze žuly.
Viadukt je propojen do Pertoltic místy zvýšeným železničním náspem. Do provozu byl dán současně s uvedením celé transversální tratě 16. září 1900. Podrobné stavební vyobrazení a popis je uváděn ve stati Železniční transversální trať Teplice - Liberec (str. 317-330).
Základní technické parametry jsou :

Celková délka viaduktu 74,3 m
Počet oblouků o rozteči 13 m (vnitřní) 3
Počet oblouků o rozteči 10 m (krajní) 2
Výška tratě nad silnicí do Zákup je přibližně 13,1 m
Výška tratě nad nejnižším místem údolí je přibližně 17,8 m
Mocnost mezi oblouky a železniční trati je přibližně 2,6 m

obr269

Železniční viadukt postavený v letech 1899 a 1900 přes silnici Mimoň - Zákupy (postavena kolem roku 1808) pohledem od východu.

obr270

Tentýž viadukt pohledem od západu. Na tomto obrázku je zřetelně vidět násep silnice přes staré mimoňské katastrální území Alte Schiffstatt. Oba obrázky pochází z prosince 2010.

Dno údolí je nerovnoměrné a patky pilířů mezi vnějšími a prostředním obloukem dosahuje výškově rozdílu přes 5 m. Čedičové pilíře stojí na betonových patkách, které jsou viditelné v nejhlubších částech tohoto údolí (vystupují až 1,2 m nad povrch dna údolí).

obr271

Vpravo je nejvyšší pilíř viaduktu a střed oblouku se klene nad nejnižším místě. Pod levým obloukem vede silnice Mimoň-Zákupy (prosinec 2010).

Náspy:
Vedle železničních náspů, které jsou součástí téměř všech železničních tratí, jsou některé železniční náspy, které jsou vyšší než je obvyklé a slouží k překonávání určitých nerovnosti terénu, kudy vede příslušná železniční trať. Takovýmto náspem je i železniční násep překonávající údolní nivu Ploučnice na VJV katastrálním území Mimoně a následně nivu v minulosti uváděnou jako Pfefensteinflur (Pískající niva), která se rozprostírala v úseku od paty Křížového vrchu až po Krkavčí skálu (dnešní Domov důchodců a Pískající skálu (u bývalé koželužny a později Rukavičkářské závody). V této části překonává tento násep s železniční trati ke Starému nádraží i silnici Mimoň-Hvězdov a státní silnici Mimoň-Kuřívody-Mnichovo Hradiště (viz též str. 311 až 314 ve stati Místní železniční trať Lípa-Mimoň). Zvláště silnice Mimoň-Mnichovo Hradiště je výjimečná tím, že v tomto úseku tvoří rovněž vysoký násep, který překonává tuto Pískající nivu ve směru západ-jih náspem převyšující 3 metry (viz str. 305 a 306 ve stati Cesty a silnice a celní stanice). V úseku za železničním přejezdem ve stoupání se výškový rozdíl navyšuje, takže v horní části dosahoval výškový rozdíl mezi silnicí a úrovně Ploučnice 7 až 8 m, kterýžto prostor byl v druhé polovině 20. století zavezen komunálním odpadem a následně zastavěn garážemi).

Vedle tohoto silničního náspu se nacházel a dosud i nachází silniční násep přes staré katastrální území, které se na starých katastrálních mapách uvádělo jako Alte Schiefstatt (dalo by se přeložit jako Stará šikmá plocha). Jiné historické záznamy uvádějí toto katastrální území jako údolí s názvem Johannesthal nebo-li česky Janovo údolí, biblické záznamy zase jej uvádějí jako údolí Josafat. V tomto údolí nechal v roce 1816 postavit jistý Josef Weiss zahradní restauraci, která se po různých přestavbách dochovala dodnes (v druhé polovině 20. století zde bylo také svazarmovské středisko) a nachází se vlevo od silnice do Zákup za viaduktem a dokazuje současně, jak vysoký silniční násep zde byl v roce 1833 postaven.

obr272

Státní silnice Mimoň-Kuřívody byla postavena r.1808 na silničním náspu, který protíná údolní nivu Pískající skála (Pfeifensteinflur) od západu k východu. Vpravo (severní strana) na obrázku stály původně kamenné stodoly (asi 2 m pod úrovní silnice), které nahradily bytovky sídliště U nemocnice.

Poloha tohoto katastru by se dala označit dnešní silnice z Mimoně do Zákup v úseku před viaduktem na úpatí vrchu Kalvárie až po začátek roviny na Bohatice. Tato silnice měla být vystavěna v letech 1833 a 1834 (původní cesta vedla podél severního svahu této lokality směrem na Kamenický vrch). Tento silniční násep je zvláště zřetelný ve střední části, kdy protíná šikmo údolní nivu tohoto katastrálního území před viaduktem.

obr273

Obrázek dokladuje výšku náspu u bývalé výletní restaurace z roku 1816 (v 80. letech 20. stol. známé středisko Svazarmu).

Tunely:
Prostranství od náspu mezi silnicemi na Hvězdov a Kuřívody bylo hluboké místy až 3 m a celé bylo přibližně od roku 1870 zaváženo škvárou z bývalé továrny na ohýbaný nábytek (r. 2008 zanikla jako Falcon a.s.). Vyvážení škváry bylo prováděno tunelem pod silnici na Hvězdov bezprostředně za železničním přejezdem. Vyvážení škváry bylo prováděno vozy po úzkokolejní dráze přibližně až do poloviny šedesátých let. Celý tunel byl zlikvidován roku 2009.
Jiný tunel je popisován na straně 359 a 360 v souvislosti s vodním tunelem jako náhon na mlýn na Panenském potoce.

obr274

Přibližně ve směru zasněženého chodníku vpravo od stromů vedla úzkokolejná účelová dráha, po které se vyvážel popel z kotelny fy. Fischel již od samého počátku vzniku této továrny (1870). Koleje úzkokolejné dráhy vedly přibližně 3 m pod povrchem okresní silnice Mimoň - Hvězdov tunelem do kotelny továrny.

Jiný tunel je popisován na jiném místě v souvislosti s vodním tunelem jako náhon na mlýn na Panenském potoce.

obr275

Detail ústí vodního tunelu před splavem na Panenském potoce. Tunel vedl do mlýna, kde se v 18. století vyráběl střelný prach (září 2010).

Hatě jsou zvláštním druhem zpevňování nepevných podkladů. V Mimoni se takovéto hatě pokládaly všude tam, kde povětšina pěší cesta vedla přes močálovitý podklad. V dávné minulosti se takovéto hatě nacházely také všude tam, kde docházelo často k rozlivům toků či stékající vody po deštích či jarních táních rozmělňovaly hlinitý povrch ulice, protože zde ještě nebyly provedeny dlažby a voda všude volně odtékala. Teprve s dlažbou a úpravou chodníků bylo možno se těmto těžkostem vyhnout. Jako zajímavost lze uvést, že zdánlivě na místech, kdy by to nebylo možné, byly v minulosti nalezeny i zbytky mostů, které překlenuly strouhy stékající vody jako příkladně poblíž dnešního hotelu Beseda.

Takovéto hatě byly pokládány i na pěšinách a cestách, které vedly přes močálovité louky v údolní nivě Ploučnice i Panenského potoka, odkud se svážela pokosená tráva. Dokumentačně lze dokladovat, že přístup k městskému koupališti na soutoku Panenského potoka a Ploučnici byl po položených hatích od východní části Zámeckého mostu, kde kabinky byly vyvýšeny na dřevěných kůlech, kam byl přístup z dřevěného můstku po dřevěných schodech.
 
Propustky s přejezdy :
Mezi stavby, které lze považovat za důležité stavby překonávající překážku dopravních cest lze považovat i vodní propustně s přejezdy. Většinou se jednalo o horizontálně uložené skruže nebo potrubí většího průměru, která byla za účelem zpevnění zalita do betonu nebo obložena kamenným zdivem či jiným stavebním materiálem. Mezi takovéto průtoky s přejezdem lze označit i vodní průtoky s přejezdem v areálu Lesního závodu a.s. Mitop, jak je uvedeno v této části při popisu přemostění umělého kanálu Ploužnického potoka (str 366 a 367).

V minulosti se takovéto stavby používaly při stavbách silnic a na všech křižovatkách silnic mimo obec. Jednalo se o to, že podél silnic byly vyhloubeny příkopy, které zachycovaly z okolní přírody a vlastní silnice stékající dešťově a tající vody, které se těmito příkopy zachycovaly a částečně odváděly do níže uložených míst, kde se odváděly dle potřeb dále. Z jedné strany silnice se ve vhodném místě odváděla tato voda pod povrchem silnice na druhou stranu zpravidla skruží o průměru přibližně 60 až 80 cm. Takovéto průtoky se nacházely i v Mimoni všude tam, kde to bylo potřeba. Vzhledem k tomu, že geografický povrch města je značně nerovný, byly vody vždy nasměrovány tak, aby odtékaly do Ploučnice či Panenského potoka a mnohdy i přes městskou kanalizaci. Jako příklad lze uvést křižovatku ze svébořické silnice odbočující silnici do Vranova, kde tyto průtoky byly směrovány tak, že přehrazovaly pod povrchem vranovskou silnici, takže vody podél svébořické a vranovské silnice mohly odtékat do městské kanalizační sítě po obou stranách Svébořické ulice.

Významným propustkem, který byl postavena až někdy ve dvacátých či třicátých letech 20. století a následně upravován je na silnici na Českou Lípu v místech mezi odbočující cestou k bývalému lidovému hostinci s tanečním sálem Střelnice (čp. 144/IV, kde byla později zřízena stanice mimoňského Svazarmu) a bezprostředně před posledním obytným domem vpravo za viaduktem (čp. 185/IV). Tento propustek je vysoký přibližně 3 m a široký 2,5 m a propouští srážkové vody z jižní části silnice na severní stranu, kde se tyto vody odváděly a dosud i odvádějí směrem k Panenskému potoku. Původně vedlo z nejnižší části tohoto údolí kanalizační potrubí, které však je v současnosti mimo provoz.

obr276

Výřez mapy z r. 1843 zachycuje tzv. Janovo údolí (viz str. 372), kterým prochází v r.1833/34 postavená silnice Mimoň-Zákupy. Odtok vody vedl po obou stranách silnice, v dolní části, v místech západně od v letech 1899/1900 postaveného viaduktu, pak byly vody odvedeny propustkem na severní stranu. Po rekonstrukcí silnice byl tento propusek zvětšen v místě, kde dříve stál dřevěný pěší most a současně zřízen ještě jeden menší propustek blíže k viaduktu. Poblíž viaduktu (západně) vedla také napříč vozová cesta, ve které byl zřízen rovněž propustek. Další propustek byl zřízen na vozové cestě Janovým údolím podél jižního svahu silnice do Zákup, kde byla postavena r. 1816 zahradní restaurace Josefa Weisse.

V současnosti se vody většinou vsakují do pískového podloží a v případě nadměrného množství se dostávají do podzemních prostor pod vrchem Kalvárie a v případě povodní se prostě vylévají do IV. městské části. Jak ukazuje dobový obrázek (viz str. 327), voda se odváděla samostatně po obou stranách silnice, když cesta od čp. 144/IV vedla na silnici do Zákup přes dřevěný můstek, za kterým mohl být propustek. Tato silnice byla postavena v letech 1833/34, původně cesta tímto směrem vedla po severním úbočí tohoto údolí od Kalvárie na západ. Kdy byl vybudován současný systém nebylo dohledáno.

obr277

Propustek u viaduktu svádí vodu od dnešní Vrchlické ulice pod silnici Mimoň-Zákupy

obr278

Hlavní propustek na silnici Mimoň-Zákupy pohledem od severu k jihu. Výška propustku je ~ 3m.

Vedle těchto propustků jsou ve městě zaznamenána podobná zařízení při výtoku ze zámeckého rybníka, odtoku potoka v zámeckém parku a v minulosti i při nátoku (z umělého náhonu v Daňčí oboře) a odtoku dnešního koupaliště (původně panského rybníka).

obr279

Odtok z rybníka v Zámeckém parku je veden propustkem pod průtahovou cestou parkem na západní straně rybníka, odkud vede krátkým kanálem propustkem pod cestou podél východního břehu Ploučnice, která byla zřízena při regulaci v 80. letech 20. stol., přímo do jejího toku.

obr280

Přítok vody do koupaliště bylo propustí, která vedla od přívodního umělého kanálu z Daňčí obory. Propustně je přibližně v místě veřejné sprchy na rozhraní hladiny vody.

Farní most :
Archeologický nález z března 1845 na Kostelním vrchu je objevem, který uvedl významně do evropské historie naše město. Po vědeckém prozkoumání nálezu bylo konstatováno, že se jedná o pozůstatky zdejšího keltského osídlení a vzhledem k podobnosti místa nálezu s hlavním městem keltiborského kmene Arevaků Numancia z let 143-42 ve Španělsku, které se lišilo pouze nadmořskou výškou, byl tento nález pojmenován jako Böhmische Numantia. Stejně jako pod tímto náhorním městem Numancia tekla řeka Duera, okolní stráně byly velmi strmé a přístup byl pouze z jedné těžko schůdné strany, tak i pod Kostelním vrchem teče tok Ploučnice a jeho stráně kolem dokola jsou velmi strmé a přístup od západu byl oddělen roklí, která vedla od dnešní Nádražní ulice do dnešní ulice Příkop.

Kdy byla tato rokle zasypána a zabezpečena opěrnou kamennou zdí nebylo sice dohledáno, získalo však obecného pojmenování jako Farní most z jehož úpatí odbočují dvě cesty. Vlevo vzhůru na východ vede cesta ke kostelu a vpravo vzhůru k dnešnímu hřbitovu. Vrchní cesta po tomto mostě vede od východu, od kostela, ke hřbitovu. Po obou stranách tohoto mostu vedou pěší strmé cesty proložené schody do dnešní ulice Příkop.

obr281

Opěrná zeď Farního mostu pohledem od severu (z Hřbitovní ulice). Vlevo odbočuje cesta ke kostelu, vpravo ke hřbitovu. Vlevo nahoře je částečně vidět (podle plotu) odbočující cestu do ulice Příkop, kam odbočuje i cesta vpravo mimo záběr obrazu.

obr282

Pohled od Farního mostu přes Hřbitovní ulici do Nádražní ulice

Dřevěné můstky :
Jestliže mosty, lávky, viadukty, náspy a další zařízení překonávaly určité překážky, tak dřevěné můstky sloužily v minulosti pouze jako zařízení, která zasahovala do vodního toku pouze částečně a to se specifickým posláním jednak pro praní prádla, jmenovitě jeho máchání, nebo jako přístaviště pro loďky.

Takovýchto se ve městě nacházelo více. Jednak v dávné minulosti byly v místech soukromých bělidel, v místech domů, které stály u vody (protože se zde nabírala voda nebo máchalo prádlo). Později se městské veřejné dřevěné můstky nacházely na Ploučnici v okolí Poštovního mostu a též i na Panenském potoce. Tyto můstky, ovšem vyvýšené se také nacházely na koupališti, které však sloužily jako vstupy do vody po dřevěných schodech.

obr283

Pohled na Poštovní most od jihu. Vlevo i za mostem v pravém oblouku jsou vidět můstky s pradlenami (1899).

obr284

Pohled na severní stranu Poštovního mostu od východu ukazuje rovněž můstek (~1930).

obr285

Můstek na Panenském potoce. Vlevo je vidět vila fy. Hutter & Schranz (1907).


Zpracoval : Osvald Hons ©

Počet komentářů: 1  Komentáře ... (poslední: 12. dubna 2017 14:57)
Autor: Osvald Hons
Přečteno: 540x 
Zpět na předešlou stránku

© Pep@k 2005

 
Reklama

Zajímavé odkazy
www.alkehol.cz
Alkehol
oblíbená kapela


www.skrleta.com

JIZERSKÉ HORY

PROJÍŽĎKY NA KONÍCH

Očkování proti chřipce

Punta Cana
Webhosting

Práce v Německu
Jizerské hory

Florianopolis

Dresden

Skrblík

hosting



i-noviny
Vánoční dárky od Lípy Musicy
Nový Bor jako první v republice získal zpět sbírku skla
Omluva za tiskovou chybu - Appetito má otevřeno v Po-Pá do 17h
PINČES CUP 2017-2018 – série turnajů ve stolním tenise


Projektant s.r.o., Česká Lípa, výstavba rodinných domů na klíč, domy na klíč INTEDOOR spol. s r.o., Cvikov, přední český výrobce koupelnového nábytku, Kúpeľňový nábytok Kamenný obchod s.r.o., Nový Bor, internetový obchod s elektronikou a bílou technikou, levná elektronika Autolepky.cz, Česká Lípa, autosamolepky a komunitní tuning web. Rodinné domy Click4Sky