MIMOŇSKÉ DISKUZNÍ FÓRUM

Krátké zprávy
BŘEZNOVÝ ZPRAVODAJ
27.03.17 20:32 Pep@k
OBJEVY NA RALSKU PŘEPÍŠÍ DĚJINY
04.12.16 11:56 Pep@k
LISTOPADOVÝ ZPRAVODAJ
23.11.16 07:12 Pep@k
Obce Stráž p. Ralskem
oficiální stránky

Stráž p. Ralskem
neoficiální stránky

Město Ralsko

Noviny p. Ralskem

Vyhledávání
TOPlist
 
 Kronika Mimoně - díl dvacátý šestý
Publikováno:  5. dubna 2017

historieDnes budeme v naší kronice, sepsané kamarádem Osvaldem Honsem, pokračovat v mostech přes vodní toky.

Barvířský most
je dnešní betonový most přes Panenský potok před jeho soutokem s Ploučnici, který byl v roce 1884 přestavěn na železný a roku 1925 na železobetonový. Ve své podstatě se však dnes jedná o pěší můstek (nebo širokou lávku ?), který mohl být v minulosti mostem spojující dnešní III. a IV. městskou čtvrť.

obr248

Železobetonová Barvířská lávka pohledem od bývalého lázeňského mostu (2010).

Jaký most zde skutečně původně stál, a kdy byl prvně postaven, nebylo dohledáno. Každopádně však zde stál již na počátku 19. století, jak dokazují zprávy o převezení hasičské stříkačky ze svého stanoviště na Mlýnské louce (Mühlau) přes tento Barvířský most a most Zámecký a dále Zámeckým parkem k Poštovnímu mostu, aby zde pomohl hasit při celoměstském požáru roku 1806, což měl provést jistý mimoňský občan, povoláním kočí, jménem Josef Gürth. Z této zprávy lze usuzovat, že tento most byl širší jak dnešní, ať se jednalo o kamenný či s největší pravděpodobnosti o dřevěný most.

Název Barvířský most (Färber Brücke) získal po barvírně, která se nacházela v Barvířské ulici v čp. 3/IV, jež zde byla zaznamenána již v roce 1780 v osobě Simona Push (čp. 186). Johann Düring jej uvádí jako Mlýnský most (Mühlbrücke) bez většího významu.

Jako dřevěné mosty lze uvést most přemosťující odhony na Horním a Dolním mlýnu, které byly s největší pravděpodobnosti postaveny souběžně se stavbou obou mlýnů. Vzhledem ke stáří obou mlýnu však musely doznat několika přestaveb. Dřevěný Hornomlýnský most se nacházel v areálu dnešních Technických služeb a sloužil pouze pro lokální potřeby mlýna a obyvatel bydlících za ním. Současně měl sloužit jako přístupová cesta ke zdejším loukám. Původní mohl být postaven již na sklonku 16. století.

Dřevěný Horní Dolnomlýnský most stál v horní části dnešní Mlýnské ulice ústící do Malé ulice a sloužil původně pouze pro potřeby mlýna a vinopalny na ostrově.
V dolní (jižní) části Mlýnské ulice, v místě, kde dnes stojí garáže, stál Dolní Dolnomlýnský most, který spojoval tehdejší Ploučnickou a Mosteckou ulici s Dolnomlýnskou (nebo také Židovskou) stezkou (dnešní Mlýnská ulice). Tento most byl v roce 1904 přestavěn na železný s dřevěnými pražci. Most by měl pocházet z druhé poloviny 18. století, kdy zde byly postaveny dnes již stržené obytné domy. Všechny tyto tři uvedené mosty byly odstraněny spolu se zasypáním odhonů mlýnů (výtokových umělých kanálů) na rozhraní padesátých a šedesátých let 20. století.
Ve třetí městské části byly zaznamenány ještě další pěší mosty (nebo lávky ?).

obr249

Výřez plánu Mimoně z r. 1770 zachycuje Horní mlýn (čp. 191) a ve směru toku odhonu se nachází dřevěný most k obydlím (žluté=dřevěné) a kamennému (červená) čp.195 (barvírna). Hnědá barva jsou polnosti, zelená louky.

První byl spíše lávkou, která sice neměla oficielní pojmenování, ale bylo by jí možno nazvat jako Zámecká lávka. Tato ozdobná železná lávka vedla z areálu zámku (z pravobřežní ochranné hráze) přes Ploučnici na levý břeh přímo do zámeckého parku. Tato lávka neměla žádný pilíř, třebaže vedla přes celý tok Ploučnice. Zcela byla odstraněna při úpravě břehů toku Ploučnice mezi Zámeckým mostem a bývalým podnikem OPMP (Malá ulice) v roce 1967. Současně byl odstraněn jez nátoku na Dolní mlýn (Papírenský mlýn), a následně i celý náhon a odhon tohoto mlýna, který v 17. století proslavil Mimoň svojí papírenskou výrobou. Druhý, bez názvu, ale mohl se uvádět jako Parkový můstek, byl zaznamenán přímo v zámeckém parku v místě, kde je odtok vody z pramene v parku (poblíž bývalé bažantí hájovny) a močálu přetíná (asi 150m od severní brány parku) hlavní cestu, která vede napříč parkem od severu na jih. Tento krátký můstek měl být kovový s ozdobnými prvky. Kdy vznikl či naopak zanikl, nebylo dohledáno. Pamětníci uvádějí, že na přelomu 40. a 50.tých let 20. století zde ještě stál. Dnes je na jeho místě položeno průtokové potrubí a zasypáno.

obr250

Obrázek Dolního mlýna pohledem od Židovského mostu na dřevěný most a výpusť z Dolního mlýna (dnešní severní část Mlýnské ulice) (~1934).

Mezi pěší můstek lze zařadit i přechod nad umělým korytem, který přiváděl od Srního Potoka vodu od Ploučnice do panského rybníka, pozdějšího koupaliště. Tento bezejmenný můstek sloužil původně pouze pro rybářskou baštu, po zřízení koupaliště navazoval na pěší cestu podél kabin.
Přechody přes výpuste u zámeckého rybníka a dnešní koupaliště byly později zasypány a vody odváděny za splavy vodními propustmi. Propusť ze zámeckého rybníka byla při regulaci Ploučnice v úseku mezi Zámeckým a Poštovním mostem prodloužena až k levému břehu toku.

Přechody přes výpustě u zámeckého rybníka a dnešní koupaliště byly později zasypány a vody odváděny za splavy vodními propustmi. Propusť ze zámeckého rybníka byla při regulaci Ploučnice v úseku mezi Zámeckým a Poštovním mostem prodloužena až k levému břehu toku.

obr251

Kolorovaný obrázek z roku 1913 zachycuje odtok z Dolního mlýna (uprostřed) s dřevěným mostem k bývalé vinopalně (vpravo) a cestu (tzv. Židovskou stezku) s tzv. Židovským mostem (zcela vpravo) přes odtokový kanál (odhon) Dolního mlýna do Ploučnice. (Původně měl tento odtokový kanál tvořit pravý obtok zdejšího ostrova).

Někteří pamětníci uvádějí, že v zámeckém parku měla být v druhé polovině padesátých let 20. století dřevěná lávka, spojující hlavní průtahovou pěší cestu s ostrůvkem. Tato lávka však byla zřízena pouze jako provizorní pro krátkodobé použití za účelem provozování hudebních produkcí (spojená s taneční zábavou) na uvedeném ostrůvku zámeckého rybníka. Jednalo se o úzkou dřevěnou lávku, která byla uložena na prázdných uzavřených sudech. Toto zařízení však nemělo dlouhého trvání.

obr252

Výřez mapy Mimoně z roku 1877 zachycuje část toku Ploučnice od Zámeckého mostu (nahoře) po jižní katastr.území zámku. Uprostřed této mapky je most pro pěší přes Ploučnici (uprostřed) od zámecké zahrady na levý břeh do zámeckého parku.

obr253Parkové můstky přes vodní toky v parku měly svoje osobité kouzlo. Obrázek zachycuje vpravo cestu od jihozápadní části parku, vpravo prosvítá zámecký rybník (~ třicátá léta 20. století).

Ve čtvrté městské části byl zaznamenán již na přelomu 17. a 18. století na Panenském potoce mlýn, kde se měl vyrábět střelný prach. Vzhledem k tomu, že celý tento tok tvořil velké meandry, nebyl náhon dlouhý. Přehrazující původní dřevěný splav byl nahrazen později splavem kovové konstrukce, přes nějž vede pěší lávka. Náhon na tento mlýn mohl být tehdy překlenut jednoduchou lávkou nebo pěším mostem, protože přístup do mlýna byl od cesty do Pertoltic. Zda byl náhon od samého počátku nebo až později, kdy byl mlýn výbuchem střelného prachu téměř zničen a znovu postaven tento také přestavěn, není známo. V současnosti se však náhon zachoval celý vyzděný kvádry, které tvoří také klenbu, takže vznikl jakýsi vodní tunel, který dodnes splývá s okolím. V místě cesty je pravděpodobně zesílen, aby zde mohly přejíždět i těžší nákladní dopravní prostředky. Dodnes se tato přístupová cesta a přejezd používá, což dokazuje i povodeň 8.8.2010, kdy vody z tohoto náhonu zatopily nyní zde sídlící tiskárnu Ofseta s.r.o.. Dokazuje to, že náhon až po vlastní bývalý mlýn je stále průtokový.

obr254

Výřez mapy Mimoně z roku 1877 zachycuje jihozápadní část zámeckého parku s odtokovým kanálem podél hlavní promenádní cesty parkem. V roce 1877 je zde zachycen jen jeden parkový můstek přes tento odtokový kanál, později zde byl zbudován ještě další, jak dokazuje předešlý obrázek z 30. let 20. stol.

obr255

Vtok do pískovcového tunelového náhonu na Panenském potoce u dnešní Ofsety (čp. 132/IV. Vpravo je část náhonu s lávkou. Panenský potok odtéká vpravo.

Od tohoto bývalého mlýna, v místě těsně před zátočinou, do které vtékaly vody z mlýna, vedla a stále vede podél pravého břehu Panenského potoka pěšina, která byla spojena s mlýnem jednoduchou lávkou, kterou tvořily tři dlouhé klády položeny přes tok a na ně se později příčně přibily prkna. Tato lávka však bývala při větších povodních stržena a majitelem mlýna, dnes zde bydlícími obyvateli a majitelem Ofsety s.r.o. vždy obnovována.

obr256

Splav na Panenském potoce. Vlevo vtékají vody do tunelového náhonu na bývalý mlýn soukenické valchy, vpravo teče Panenský potok přes splav do meandrů až ke mlýnu.

Stejně jak výše uvedena lávka přes Panenský potok, byla v minulosti pokládána dřevěná lávka z dlouhých klád přes Ploučnici před její regulaci v místech dnešního pěšího mostu pod Letnou. Tento byl zřízen v období regulace Ploučnice na počátku osmdesátých let 20. stol. Dřevěné jednoduché lávky z klád byly zhotovovány i přes umělý kanál Ploučnice náhonu mezi Horním mlýnem a Srním Potokem. Vždy se jednalo o lávky soukromé.
Nedaleko před viaduktem (na východní straně) stál kdysi zdobený pěší můstek, který překlenul od silnice na Zákupy až po pěší cestu pod vozovou cestu na Kamenici a Pertoltice údolní nejhlubší část, kudy při deštích odtékaly vody ze všech břehů údolí Josafát. V nejhlubší části byl středový zděný pilíř široké lávky), z něhož se dodnes dochovalo pouze torzo tohoto pilíře. Tento pěší most (lávka), neměl obecný název, mohl se však klidně nazývat lávka u Kalvárie, protože skutečně navazoval na cestu na vrch Kalvárie od západu.

obr257

Jednoduchá lávka přes Panenský potok od Ofsety na pěšinu k dnešnímu nádraží ČSAD tvořily napříč položené kmeny stromů spojené příčně přibitými prkny.

Obdobná lávka byla zřízena i přes Ploučnici pod dnešní Letnou, kterou užívaly školní děti na cestě do školy na sídliště Letná ( v r. 1960).

Ve druhé městské části lze zaznamenat most k jatkám, který byl postaven přes umělý kanál náhonu k mlýnu, ve kterém byla roku 1796 zaznamenána manufaktura na výrobu drátu. Přístupová cesta k tomuto mlýnu vedla podél pravého břehu tohoto kanálu, nevylučuje se však, že mohla jistá stezka vést i po druhém břehu. Je tedy velice pravděpodobné, že i u tohoto mlýna musely být jisté můstky, které však nebyly dohledány. Cesta k mostu u jatek vedla od Horního zámku přímo dolů. V prostoru dnešních jatek se nacházela manufaktura (nebo již továrna ?) na výrobu dehtu, dřevěného uhlí a podobných výrobku). Protože tato výrobna nezaznamenává používání mlýnského pohonu, lze stáří tohoto mostu spojit s mlýnem, kde se vyráběl drát před rokem 1796.

Po zřízení městských jatek (1897/8) získal tento most na důležitosti; přešel pod správu města a proto bylo i celé jeho okolí postupně zabezpečováno. Byla postavena nová ochranná zeď a most byl přestavěn na betonový. Kolem jatek byla postavena obvodová cihlová zeď, za níž vedla asi 2 m široká pěší cesta, která byla od souběžného toku Ploučnice oddělena kovovým zábradlím, usazené ve zpevněné opěrné hrázi Ploučnice. Na konci severní zdi, těsně před zákrutou toku byl postaven dřevěný pěší most přes Ploučnici, na který navazovala zpevněná pěší cesta přes močálovité louky mezi jatkami a Křížovým vrchem v první městské části. Pod tímto vrchem tekl tzv. Močálový potok (Lachebach), který vytékal z prostoru dnešních sběrných surovin a Hasičské zbrojnice (pod Křížovým vrchem), kde se v minulosti nacházel mokřinový rybník (Lacheteich). Přes uvedený Močálový potok byl postaven zprvu dřevěný a později kovový můstek.

obr258

Splav u dnešních jatek na přelomu 19. a 20. století.

Na fragmentech mapy z roku 1877 není cesta od jatek ke Křížovému vrchu zakreslena, takže tuto cestu včetně uvedených můstků lze zaznamenat až v souvislosti s výstavbou jatek. Ručně nakreslená mapa v Tillově kronice (2. díl str.397) však cesta uvedena již je, vede však jinak nežli je později zaznamenáno.

obr259

Upravený výřez plánu lokální části Mimoně jižní části II. městské čtvrti v období let 1814 až 1877. Zcela vpravo se nachází můstek přes Lachebach (Močálový potok), odkud vede pěšina ke splavu s lávkou přes Ploučnici a dále po dřevěném mostě přes náhon k mlýnu bělírny Leitnerovy továrny (č.p. 1) nahoru na cestu kolem Horního zámku (č.p. 2).

V I. městské části se další mostní objekty nacházejí až na východní hraniční straně katastrálního území města (sousedící s části Ploužnice města Ralsko). Jedná se o umělý kanál Ploužnického potoka, který jako náhon napájel vodní mlýnské zařízení, které uvádělo do provozu zde v letech 1868/9 postavenou soukenickou provozovnu Schicketanz & Sohn. V červenci 1926 zde byla instalována Francisova turbína.

obr260

Most přes umělý příkop náhonu k dřívějšímu mlýnu na výrobu drátu u městských jatek před rokem 1905. Cesta vedla od Horního zámku k jatkám. Před mostem odbočovala cesta vlevo pod Englův vrch (Englberg), za mostem vpravo k bývalé Leitenbergerově továrně a vlevo kolem obvodové zdi jatek ke splavu a před ním doprava dále směrem na východ po mostě přes Ploučnici ke Křížovému vrchu.

obr261

Splav přes Ploučnici pohledem s věže jatek (~1938).

Na tomto náhonu jsou celkem dva mosty, dva přejezdy a jedna pěší lávka. První přemostění se nachází na státní silnici Mimoň - Mnichovo Hradiště na hranici bývalých katastrálních obcí Mimoň a Ploužnice. Jaký byl tehdejší zdejší most nebylo dohledáno. V současnosti se zde nachází široký silniční železobetonový most. Od tohoto mostu vede podél pravého břehu jihozápadním směrem lesní cesta, z které u čp. 338/I je přemostění železnou pěší lávkou s jednostranným kovovým zábradlím.

obr262

Na obrázku Křížového vrchu z konce 19. století je zcela vlevo dole patrný dřevěný můstek přes Močálový potok (Lachebach)

obr263

Dřevěný můstek byl nahrazen později kovovým můstkem - obrázek při povodni v roce 1935 pohledem od úpatí Křížového vrchu směrem ke kostelu.

Krátce před areálem Lesního závodu a.s. Mitop je tento kanál přemostěn železobetonovým mostem, který vede rovněž k čp. 338/I. Uvnitř továrního areálu se nachází před vtokem do bývalé strojovny vodní průtok s přejezdem a za strojovnou na výtokové straně je obdobné zařízení. Výtok (odhon) odvádí vody zpět do Ploužnického potoka a posléze do Ploučnice poblíž železničního mostu. Vodní průtok tvoří horizontálně uložené skruže velkého průměru (minimálně 120 cm), které jsou obloženy kamenitou vyzdívkou s betonovou vazbou.

obr264

Most přes náhon Ploužnického potoka do závodu Mitop Lesní závod. Silnice vede z Ploužnice (zleva) do Mimoně (vpravo) (2010)

obr265

Lávka k bytovému domu před Mitopem Lesní závod vede přes náhon Ploužnického potoka. Lesní cesta vede od mostu na silnici Mimoň-Kuřívody u Ploužnice až k branám závodu Mitop.

Zpracoval : Osvald Hons ©

Počet komentářů: 0  Komentáře ...
Autor: Osvald Hons
Přečteno: 183x 
Zpět na předešlou stránku

© Pep@k 2005

 
Reklama

Zajímavé odkazy
www.alkehol.cz
Alkehol
oblíbená kapela


www.skrleta.com

JIZERSKÉ HORY

PROJÍŽĎKY NA KONÍCH

Očkování proti chřipce

Punta Cana
Webhosting

Práce v Německu
Jizerské hory

Florianopolis

Dresden

Skrblík

hosting



i-noviny
Městské divadlo v Novém Boru bude patřit dětem
Vydejte se na výlet po kraji veřejnou dopravou
Českolipští atleti si přivezli dva přebornické tituly
Svoz bioodpadu pokryje další lokality v České Lípě


Projektant s.r.o., Česká Lípa, výstavba rodinných domů na klíč, domy na klíč INTEDOOR spol. s r.o., Cvikov, přední český výrobce koupelnového nábytku, Kúpeľňový nábytok Kamenný obchod s.r.o., Nový Bor, internetový obchod s elektronikou a bílou technikou, levná elektronika Autolepky.cz, Česká Lípa, autosamolepky a komunitní tuning web. Rodinné domy Click4Sky