MIMOŇSKÉ DISKUZNÍ FÓRUM

Krátké zprávy
KVĚTNOVÝ ZPRAVODAJ
24.05.18 08:14 Pep@k
ZPRAVODAJ DUBEN 2018
14.04.18 13:51 Pep@k
A BIJÍ JAKO SPLAŠENÉ
09.04.18 19:16 Pep@k

Jelikož bydlím kousek od kostela, tak jsem nemohl přeslechnout bití věžních hodin. Někdy minulý týden nešly vůbec, poté byly opraveny a pikantní na tom je to, že ve 3/4 na celou tyto hodiny nyní bijí cca 34 - 36 x. Docela záhul pro ně.
Zkuste se zaposlouchat ve 3/4. Řekl bych, že to je republikový unikát a nikde takovou raritu nemají !!
ps. Jak jsem byl upozorněn, jedině v Rožnově - tam smutně bijú...
18.4. - neopraveno
24.4. - stále stejné
26.4. - konečně opraveno
Obce Stráž p. Ralskem
oficiální stránky

Stráž p. Ralskem
neoficiální stránky

Město Ralsko

Noviny p. Ralskem

Vyhledávání
TOPlist
 

hut

 Kronika Mimoně - díl sedmý
Publikováno:  3. listopadu 2016

historieV našem dalším díle kroniky Mimoně, kterou sepsal kamarád Osvald Hons se budeme věnovat dosti obsáhlé kapitole a tou je podnebí a počasí.

Podnebí
Mimoň se rozkládá v údolí, je chráněna od severu pásmem hor před studeným zimním prouděním a následkem toho má poměrně mírné podnebí. V důsledku toho jsou změny počasí častější, mají však ve svém průměru mírnější charakter a srážky zpravidla nemají dlouhého trvání. Průměrná roční teplota je dlouhodobě zaznamenána na hodnotě + 6,5 °R (Réamuruva) (~8,1 °C), při zimním průměru -0,8°R (-1°C) a letním + 13 oR 5 (16,2 °C). Jako maximum bylo však v zimě vícekrát v průběhu let do rozhraní 19. a 20. století naměřeno až -24 °R (30 °C) a v létě až + 28 °R ve stínu (35 °C).

Převládající směry větrů jsou od jihozápadu, západu a severozápadu. Severní větry jsou méně časté, východní větry jsou jen velmi zřídka zaznamenané.
Nejčastější síla těchto větrů je 0,9 až 2,- stupně z desetidílné stupnice.
Co se týká jasnosti dnů vzhledem k oblačnosti, je možno v průměru zaznamenat 110 jasných a 120 zcela zamračených dnů. Ostatní dny lze zařadit mezi dny s částečnou oblačností.
Co se týká srážek, byl v letech 1883 – 92 zaznamenán průměr 636 mm. Nejnižší průměr v jednom roce byl zaznamenán r.1885, kdy dosáhl pouze 462,9 mm, maximální průměr byl v roce 1889, kdy srážky dosáhly 708,6 mm. Největší množství srážek za 24 hodin bylo zaznamenáno 3.července 1891, kdy napršelo 51,3 mm. Počet dní, kdy nepřetržitě pršelo bylo 13,5 dne.
Množství ročních bouřek se pohybuje mezi 13 až 36, výjimečně jsou zachyceny i v prosinci a v lednu. V posledních deseti letech však byla pozorována v tomto období pouze jedna bouřka a to v lednu 1890. Dlouhodobý průměr bouřek je 26 za rok. Nejčastějším měsícem bouřek je zaznamenán červenec (7 až 15).
Na počasí je velmi závislé zemědělství. Zvláště chlad ovlivňují čas rozkvětu a následné dozrávání plodů rostlin. O každý jeden stupeň severněji nebo o 100 m vyšší nadmořské výšky má vliv začátek květu, které přichází až o 3 dny později, a doba zrání plodů se posouvá o celý týden. To lze výrazně pozorovat v oblastech nacházející se severně od Jablonného, Cvikova a také pod Ještědem, kde je čas květů a žní posunut.

Počasí
Podnebí a počasí jsou dva pojmy, které se na sebe vzájemně vážou. Jedno s druhým velmi úzce souvisí. V současné době však na scénu prokazatelně vstupuje člověk, který svým technokratickým bezohledným přístupem podstatnou měrou ovlivňuje již více jak celé století změnu klimatu na naší zeměkouli. Toto se týká i naší krajiny, a proto záznam o tomto počasí je uváděn pouze do počátku 20. století, od kterého se váže nejbouřlivější technický rozvoj se všemi jeho důsledky, se kterými se na počátku třetího tisíciletí setkáváme.
Až dosud se v každé vývojové etapě projevují různé vlivy vzájemně se ovlivňující, ať se jednalo o chlad, horko, vichřice, déšť, bouře, krupobití atd. atd. Vždy to však byla příroda, která byla příčinou změn počasí a nikoliv člověk. Ten pouze hledal odpovědi na své otázky proč je počasí takové, jaké právě je. Již v nejstarších časech se lidé zabývali naukou o počasí a výsledky zaznamenávali. Jejich sledování a záznamy se více či méně dochovaly až po současnost a nyní nám umožňují nahlédnout do dávné minulosti a porovnat s minulostí nedávnou jakož i se současností. Samozřejmě musíme respektovat i dostupné prostředky měření a vyhodnocování v různých vývojových etapách.
V níže uvedených záznamech jsou zachyceny mnohé významné události, kdy počasí podstatnou měrou ovlivňovalo i dějinný vývoj v Mimoni a jeho nejbližším okolí, které naši předkové považovali za nutné zaznamenat.

R.1222 a 1228 – velmi nuzné roky. Pro velká horka bylo v r. 1228 nutno ukončit žně již na den sv.Jana (24.6.)
1271 až 1274 - byly zaznamenány veliké neúrody a následné drahoty
1289 – z Vánoc bylo prakticky již jaro, protože vše kvetlo jako na jaře.
1312 - od května do prosince prakticky nepršelo a 1pfund chleba stál 1 český groš. Odtud se zachoval také tzv. grošový chléb který znamenal množství chleba za 1 malý groš. Následná drahota trvala 3 roky; propukl hladomor, který měl na svědomí vymření celých vesnic. Následující rok byl opět velmi suchý.
1315 – od konce jara až do konce roku stále pršelo, což opět zapříčinilo hladomor v plném rozsahu. Dle záznamů lidé hlady na místě padali a umírali.
1316 až 1319 - byla zaznamenána tak velká drahota a nouze. Je zaznamenáno, že krátce na šibenici popravený zlotřilec byl téže noci odnesen neznámými zoufalci jako potrava, stejně tak byla vyhrabávána uhynulá zvířata na mrchovištích. Jedna měřice obilí stála 30 českých grošů (velkých).
1323 - 24.května byla zaznamenána velká chladna, která způsobila mnoho škod na osení.
1329 - velmi úrodný rok s následným obdobím blahobytu a hojnosti
1323 na 1334 - výjimečně mrazivá zima, kdy dobytek na mnoha místech přímo ve stájích zmrzl.
1340 - v zimě panovaly velmi tuhé mrazy
1362 - zaznamenána velká drahota, kdy měřice žita stála půl kopy českých grošů8
1363 - cena měřice žita klesla opět 9 grošů a 4 feniky9 .
1399 - opět velmi krutá a mrazivá zima.
1401-1403 - od poloviny března do konce září 1401 nepřetržitě pršelo, následovalo velké sucho až do r.1403, kdy pro úmorná vedra měly všechny vodní toky v Čechách vyschnout, kdy pro úmorná vedra všechny vodní toky vyschly.
1405 - od počátku srpna až do Nového roku 1406 prakticky denně pršelo
1408 – velmi mrazivá zima s velkým přívalem sněhu, který v mnohých případech byl příčinou zřícení střech. Uvádí se, že pro velké množství vody bylo nutno ze Žitavska vozit obilí na mletí až do Stráže. Říkalo se tomu tzv. drahé mletí.
1416 – dlouhodobé ranní mrazy prakticky zničily úrodu. Následovala drahota. Dále se uvádí, že od Martina 11.11. až do půstu trvaly tuhé mrazy a zima byla bohatá na přívaly sněhu
1420 - již 7. dubna kvetly růže, 15.4. se trhaly jahody, víno bylo velmi brzy zralé, zato 7. a 8. června byly zaznamenány jako velmi chladné dny.
1420 až 1422 – velká drahota, kdy měřice žita stála 26 malých grošů (dle tzv. Carpzových Analektů = 4 říšské tolary a 12 grošů).
1431-1432 – mokrý rok byl příčinou velké drahoty
1433 - po suchém létě byla velmi studená zima s velkým množstvím sněhu což zapříčinilo tzv. mlecí drahotu, to znamená, že pro malý stav vody nebylo možno na mnohých vodních mlýnech mlít zrno, což mnozí mlynáři využívali pro vlastní obohacování. Ten stav nouze přinesl do kraje hlad, kde i lidé jedli žaludy a podobnou rostlinnou stravu. ¨
1434 – předchozí rok měl vliv na vysokou drahotu, kdy podle Carpzova stála jedna měřice žita na jaře až 18 grošů, na sv. Jana stoupla cena již na 45 grošů a ještě později celou 1 kopu grošů.
1443 - velmi studená zima a následné suché léto zapříčinilo neúrodu, kdy se dobytek musel krmit doškami ze střech domů.
1446 – uvádí se, že jedna fůra žitavského piva stála 9 šilinků což odpovídá 2-3 říšským tolarům nebo 12-18 grošům.
1453 - za měřici žita se platili 2 a 1/2 groše, za měřici ovsa 2 groše. Za 1 pfenig (haléř) bylo možno získat 12 až 14 vajec.
1461 a 1471 – v důsledku velkých veder vyschly řeky.
1473 – v důsledku obrovských veder docházelo k častému samovznícení v lesích a následným rozsáhlým lesním požárům.
1485 - 13.března byl tak silný sluneční svit, že lidé se museli uchýlit do stinných míst. Toto mělo velmi špatný vliv na polní plodiny, které byly prakticky zničeny.
1486 – po dobu žní nepřetržitě pršelo, takže nebylo možno obilí ani pokosit.
1502 – zima byla velmi studená, ptactvo a zvěř povětšině pomrzlo, pro nedostatek vody se zastavily mlýny a obilí bylo nutno mlít nebo drtit ručně.
1503 a 1504 – opět byla zaznamenána dlouhá a studená zima.
1507 – až do Vánoc beze sněhu a mrazu. Zima byla teplá stejně tak jaro. V důsledku studeného léta však byla veškerá úroda zničena.
1511 - velké mrazy a mnoho sněhu.
1513 – velmi dlouhá zima v trvání 5 měsíců, velmi chladné noci trvaly od Martina až do Pavla. Veškeré toky téměř vymrzly, z Lužicka se vozilo obilí k mletí do našeho kraje, kde Ploučnice jako jedna z mála měla vodu i když méně než jindy.
1515 – velmi dlouho pršelo, od Jana Baptisty (24.6.) až do Bartoloměje(24.8.).
1524 – o Vánocích rozkvetly fialky
1528 – až na 4 vyjímečné dny byly zaznamenány od konce července do poloviny listopadu každodenní deště.
1530 – velmi drahý rok, kdy měřice žita stála 1 marku = 1 rýnský tolar 12 grošů 4 feniky, měřice pšenice stála 1 kopu = 1 rýnský tolar 19 groše, ječmen 30 malých grošů, oves 20 malých grošů. Podobně tomu bylo v letech 1521 a 1529.
1531,1539,1541 a 1547 – velmi dlouhé a studené zimy.
1532,1540,1574,1580,1583,1590 a 1591 - suché a horké roky, roky 1524 a 1537 byly zaznamenány jako velmi mokré. R.1532 byla v důsledku horkých dní velká neúroda, která nutila obyvatele, aby jedli jetel smíchaný s prosem a fenyklem.
1533 – velmi úrodný rok
1538 - mokrý podzim neumožnil vůbec setí ozimů. Teplý prosinec byl příčinou, že rozkvetly louky.
1540 – velká horka zapříčinila, že povozníci museli platit i za vodu pro své koně, protože stavy vody znatelně poklesly. Měřice žita se platila 7-9 šilinky, ječmen 46 groši, oves 20 groši.
1540/41- teplá zima až do 6. ledna, kdy náhle napadlo velké množství sněhu a následovaly tuhé mrazy.
1542 – velmi suché léto s bohatými žněmi; v Sasku byla naopak zaznamenána pro neúrodu drahota. Po suchém létě následovaly v letech 1541, 1553, 1557, 1587 velmi studené zimy.
1544 – dle předpovědi Melanchtona se očekávalo zatmění slunce, které se skutečně dostavilo, ale nenaplnilo očekávání, protože se dostavilo velké sucho, kdy vysychaly studny a na mnoha místech samovznícením vznikaly rozsáhlé lesní požáry.
1548 – velké množství jarního sněhu a dostavil se úrodný rok.
1552 – po mírné zimě následovala na jaře pozdní zima s tuhými nočními mrazy, což zapříčinilo špatnou úrodu. Podobné byly roky 1584 a 1593. Ceny měřice žita v listopadu 1552 dosáhla 3 1/2 šilinku.
1554 - sucho a nedostatek vody vyvolaly opět tzv. drahé mletí . Za 1 měřici mouky se musela platit mlýnu až 2 měřice zrna. Měřice žita stála 54 groše, pšenice 48 grošů, ovsa 24 groše. Obdobně tomu bylo i v letech 1556 a 1557.
1560 – ve dnech 19. až 21. června se Ploužnice silně rozvodnila, což bylo zapříčiněno velkými průtržemi mračen. Velká a prudká voda brala sebou mosty a poškodila všechny mlýny. Podzim tohoto roku byl většinou mokrý.
1565 – zima trvala 114 dní, tání vody a zátarasy ledu na začátku března zapříčinily velké škody.
1569/70 - velmi krutá zima; panovala všeobecná drahota, kdy 3/4 pfundu těžký chléb stál 1 groš. Podobná drahota nebyla zaznamenána již 50 let. Podobná drahota pak byla zaznamenána také r.1585, kdy ceny obilí byly neúnosně vysoké.
1572 - již v únoru zahnízdili ptáci a o velikonocích se metalo obilí.
1573 – velmi tuhá zima byla rozdělena do dvou etap. První byla zaznamenána od 1.listopadu do 6.ledna a následná druhá etapa trvala až do Velikonoc.
1574 - bylo suché léto, žně byly započaty již na sv. Jana (24.6.)
1576,1579,1593 a 1595 - opět roky drahého mletí
1577 – úrodný rok, kdy měřice žita stála 56 malých grošů, pšenice 54 malých grošů a byl zaznamenán všeobecně blahobytný rok.
1579 – velmi mokrý rok, který zapříčinil neprůjezdnost mnohých cest, které se musely mnohdy pokrývat hatěmi, aby bylo možno povozem projet. Březen tohoto roku byl mimořádně příznivý, duben naopak mokrý a studený, polní plodiny nezrály, protože od 24. června denně pršelo, v tzv. psích dnech panovalo velké chladno.
1582 - 16. a 17. července byla zaznamenána velká povodeň.
1583 – zprvu příjemná zima byla s následnou silnou pokrývkou sněhu velmi chladná, jaro bylo studené a léto suché. Žně byly špatné a nedostatek krmiva zapříčinil drahotu v rostlinné  oblasti. Zajímavé je, že ceny masa ani nepodražily.
1584 – po raném jaru nastoupila další krátká zima doprovázena silným sněžením.
1587 a 1595 – velmi mokré a neúrodné roky, stejně jako r. 1593, kdy padal tzv. vlčí sníh a následná zima vydržela až do poloviny půstu r. 1594. Mokré a studené léto tohoto roku zapříčinilo pozdní žně. Měřice žita stála 7 1/2 šilinku, ječmene 6 šilinku,ovsa 24 groše. R.1587 byla zima velmi chladná a před zahájením žní se náhle prudce ochladilo.
1590 – se projevil jako horký, žito stálo za strych 2 kopy,oves 1fl.
1599 - od 21.března do 12.listopadu byly příjemné vlahé noci, které se střídaly s teplými dny; od 12.11. nastoupila zima, která jako velmi tuhá trvala nepřetržitě až do 20.března.
1604 – po dobu žní velmi mnoho pršelo, podzimní setba mohla být ukončena až koncem října.
1609 - teplá a nezdravá zima, březen a květen byly výjimečně chladné, načež následovaly prudké a ničivé bouřky. V listopadu rozkvetly třešně a stejně tomu tak bylo v letech 1613,1616,1618 a 1621, které jsou označovány jako roky drahého mletí, kdy mlynáři požadovali za měřici mouky 2 měřice zrna.
1611 – po nesmírně kruté zimě následovalo velmi horké léto, kdy 8 týdnů nespadla ani jediná kapka deště, kdy vše uschlo a ceny obilí nebylo možno vůbec zaplatit. Hlady obyvatelé jedli kořeny, trávu a jiné rostliny, které mohli jen velmi těžko strávit. Tato skutečnost měla za následek nárůst nervových chorob různého stupně, na mnohých místech se začal vyskytovat mor. Sebevraždy, vraždy dětí, loupeže byly každodenním projevem té doby.
1617 – již v lednu kvetly již stromy. Po horkém létě následovala mírná zima.
1619 – zima poměrně teplá, takže již v lednu bylo možno sít. Následné léto bylo pozoruhodně suché, což se odrazilo v cenách obilí, kdy se za 1 měřici žita platilo 5 říšských tolarů a 12 grošů, pšenice 9-10 říš.tolarů.
1621 - po studené zimě následovalo úrodné a teplé léto. Chladna nastala na sv. Pavla (29.6.) a trvala do počátku půstu. Rok drahého mletí nutil sedláky z Horní Lužice, aby jezdili s obilím na mletí do našeho kraje .
1622 - dělník si vysloužil za celodenní práci jako odměnu snídani a 12 grošů.
1623 – v důsledku pozdních mrazů byly zničeny polní plodiny a následné léto bylo velmi suché.
1624/25 - velmi tuhá zima, stejně jako následující 1625/26. Další léta byla opakovaně suchá a velmi horká.
1629 – velmi mírná až teplá zima, takže již v lednu kvetly petrklíče.
1631 - velká horka zapříčinila na mnohých místech, že vyschly studny.
1632 – nepříznivá zima nepřála setbě, v dubnu ještě padal sníh, léto bylo studené. 1 korec zrna se platil 5-6 říš.tolary.
1632-1643 - vysoké ceny obilí byly odrazem panujících válečných nepokojů tohoto období, kdy se mnohá pole nemohla obdělávat.
1652 a 1653 – stejně jako v r. 1677 je zaznamenán jako obecně suchý. Od prosince 1653 (Kristův měsíc) panovala až do 2.února následujícího roku, bez přerušení, velmi chladná zima.
1655 - 6.února je zaznamenána velká povodeň
1657 – velmi teplá zima, která umožnila již v únoru setí, včely již vylétávaly ze svých úlů. Stejné počasí bylo i v roce 1659.
1660 - od svatodušních svátků pršelo až do podzimu tak často, že se polní plodiny znehodnotily
1662 - po krátké zimě následovala další jarní zima s četnými jarními mrazy.
1663 – obecně lze hodnotit za velmi drsný rok s tuhou zimou a velkým množstvím sněhu.
1665 – velmi dlouhá a chladná zima, kdy pro nedostatek krmiva se musel dobytek krmit doškami ze střech obydlí.
1666 - horké a suché léto.
1670,1678,1682 a 1689 – po chladných zimách následovala úrodná a suchá léta
1673 a 1675 – hodnoceno jako mokrá léta.
1680 – s orbou bylo započato již v lednu, ale následná zima tyto práce zastavila. Zima pokračovala do pozdního jara s četnými mrazy. Obdobné počasí bylo i v r. 1686.
1691 - velmi chladná zima.
1693 – velký výskyt mšic, které znehodnotily především pšenici. V tomto roce se vyskytl mohutný orkán, který způsobil v lesích rozsáhlé polomy. 11.července 1693 a 20.května 1695 byly rozsáhlé povodně.
1696 – Krátká a velmi chladná zima, jaro bohaté na četné mrazy. Žito a oves se sel již v lednu.
1699 – celá zima byla beze sněhu.
1704 a 1705 – celkově horké roky přesto, že 25. a 26. května napadl ještě sníh. 24.června 1706 stála měřice žita 17-22 grošů.
1708 – krásný ale suchý podzim
1709 – po mimořádně studené zimě se na počátku února daly do pohybu ledy a následovala povodeň, která způsobila velké škody. Žně náležely mezi velmi bohaté.
1712,1714 a 1746 – suché roky
1716 a 1718 - zimy s velkým množstvím sněhu. 8.února 1716 napadlo tolik sněhu, že se po 3 dny nemohlo přecházet z místa na místo.
1719 - po velkém suchu přišla velká bída a hlad; 1 korec žita stál 6 fl. Dokonce se z mrchovišť od hladu vyhrabávala uhynulá zvířata. Mnoho lidí zemřelo hlady.
1720 můžeme zaznamenat dobrou úrodu, grošový chléb o váze 28 lotů (~1/2 kg) stál 1 malý groš (tzv. grošový chléb)
1722 – již v únoru rozkvetly stromy
1726/27 – Velmi bohatá zima na sníh, léto bylo velmi horké a bez deště, následovala neúroda. Za korec žita se platilo 5 fl.
1728 - střídavě teplá a studená zima, následující jaro stejně jako i léto a podzim byly obecně chladné. Zima z r. 1728 na 1729 začala velmi brzy a byla příčinou následné neúrody.
1730 - studená zima, mokré léto, sníh napadl předčasně a sít se mohlo až v listopadu.
1731 - po přiměřeně chladné zimě však následovalo suché léto.
1740 - zaznamenána nejstudenější zima 18. století; nejstudenějším dnem byl 9.leden. V Čechách vymrzly všechny rybníky; duben byl ještě studený a 4. května padal hustě sníh.
1741 - koncem července bylo několik prudkých bouří, po nichž přišla povodeň.
1743 - po studené zimě beze sněhu následovalo studené léto..
1747 – silná vichřice zpustošila město a okolí.
1758 – sít se mohlo již v lednu a únoru.
1769 – všeobecně mokrý rok, v létě se přes město a okolí přehnalo mnoho bouří, nesledovaly záplavy a žně se zpozdily. Podzimní obdělávání půdy bylo velmi namáhavé, následovala deštivá zima někdy doprovázena mokrým sněhem, což při občasných mrazech způsobilo vymrzání ozimů. Korec pšenice se platil 3 fl, žita 2 fl, ječmene 1 fl, ovsa 45-48 kr., 1 pfund vepřového masa 4-5 kr., hovězího a skopového masa 2,5-3 kr., 1 loket lněného plátna stál 13-14 kr.
1770 – od poloviny března se mohlo chodit již na boso, ovšem 19.března začalo sněžit tak intenzivně, že napadnutý sníh zůstal ležet ve výšce 2 loktů (?) až do Velikonoc. Rok byl velmi úrodný, všeho bylo hojnost. Uvádí se mimo jiného, že žebrák, kterému byl podán jenom chléb, jím pohrdl a nechal jej ležet před dveřmi.
1771 - 19.března se zazelenala pole, všechno bylo přivětivé; náhle se však zatáhla obloha a přes noc napadlo skoro 2 lokte sněhu (přes metr ?). Když sníh za měsíc roztál, byly všechny ozimy zničené, čemuž přispěly i následné deště, které vyplavily jařiny. V létě bylo zaznamenáno 91 deštivých dnů, v květnu pršelo 19 dnů, červnu 14, červenci 23, srpnu 11 a září 24; pro velké mokro nebylo možno obdělávat žádné zimní plodiny.
Nedobré žně tohoto roku přinesly hlad a bídu, takže lidé museli jíst rostliny, vařili si kořeny a byliny, což však mělo za následek nemoci. Nastávaly pře o padlý dobytek, který se musel vždy za dohledu policie zakopávat a být hlídán, protože se stávalo, že byl v nestřežené době hladem trpícími vykopáván. Psi a kočky byli vybíjeni.. Brambory v té době nebyly ještě všeobecně známy, proto se vařila na plátky nakrájená řepa. Nezřídka se stávalo, že lidé hladem padli na ulici a domů se donesli již mrtví. Denně umíralo 6-8 osob10 .
Tento hladový rok zasáhl téměř celé Rakousko, proto se zrno dovezlo z Chorvatska a korec stál až 19 rýnských florénů (fl.=zlatých). Tato nouze ovlivnila obecně veškerý obchod, námezdní dělník obdržel příkladně 6 kr (krejcarů), přadlář obdržel za přadeno 3 pfeniky (haléře). Z hladu lidé prodávali vše, co měli doma jenom proto, aby alespoň částečně nasytili své děti a sebe. Je zaznamenáno, že zdejší cizí žebrák, kterého chtěl dozorce nad žebrotou Plachta odvést, způsobil na místě povyk, když si na náměstí za křiku nacpal rukou ústa pískem, načež upadl a zemřel.
Císařovna Marie Terezie nechala poslat do postižených krajů množství setbového žita. Mimoň mezi ně náležela. Obdržela rovněž rýži, která se prodávala za 7 kr. za 1 pfund.
Císař Josef II., který přijel 14.října ze Semil do Mimoně11, věnoval pro chudé ve městě, stejně tak i ve Stráži, po 200 fl;(florénů=zlatých), načež pokračoval ve své cestě dále do Doks.
1772 - setba přezimovala velmi špatně, pole vypadala jako louky. Korec žita stál 8,5 fl., duben byl velmi příjemný, nová setba dobře vzešla a ceny obilí klesaly každým dalším trhem. V květnu však přišlo sucho a proto se konala procesí s modlitbami; jakoby byly vyslyšeny, přišel 28.května blahodárný déšť. 3.června v 5 hodin odpoledne přišlo náhle krupobití, které v pásmu 3/4 hodiny pěší chůze ve směru Roudnice - Bílý Kostel způsobilo značné škody. Toto se přehnalo i naším krajem přes Ralsko, horní část Novin,celou Stráží a Dubnicí.
18.června přišlo další krupobití, které doprovázela vichřice od Lípy, jež lámala stromy, strhávala střechy a zpustošila polnosti od Kamenického vrchu přes Brniště a Jablonné; během 1/2 hodiny co krupobití s vichřicí trvalo, stačilo rozbít na své cestě i množství oken12. Kusy ledu vážily až 28 lotů13. Mimoň, Noviny a Luhov zůstaly před kroupami uchráněny.
Až do konce července pak bylo deštivé počasí. Žně se však celkem vydařily; korec žita stál 3 fl., brambory, které již byly jako polní plodina známy, měly poměrně dobrou úrodu, stály 18 kr.., klesly však později až na 14 kr.
Opětovné krupobití 15.srpna zasáhlo Stráž, Dubnici a Valtinov. V Mimoni se v září konaly hodinové bohoslužby Díkůvzdání za šťastné minutí této nepohody.
1773 – podzim byl příznivý k obdělávání půdy a pole mohla být očištěna od plevelu. První mráz se dostavil až 20. prosince. Cena 1 korce žita klesl ze 3 fl.30 kr. o Velikonocích na 3 fl.
1774 - přiměřeně chladná zima, v únoru však byla půda již rozmrzla. 17.května již kvetlo žito, takže žně mohly být zahájeny již na počátku července. Vyhlídky dobré úrody však hatily časté deště od června do 27. srpna, které doprovázelo i časté krupobití. Zima nastoupila již v listopadu, ve dnech 7. až do 15.listopadu byly již velmi mrazivé dny.
Zima 1774/75 byla až do 24.ledna velmi studená, následovalo deštivé počasí, které způsobilo povodeň, jež kulminovalo 5.února. Způsobená škoda dosáhla výše 400 fl. Socha sv.Jana z Nepomuku u mostu na Pískách přes Panenský potok byla v základech vymleta a musela být proto přenesena. Velká ulice14 a Malá ulice tvořily společný tok s Ploučnicí, dřevěný Šibeniční (dnes Poštovní) most byl přívalem vody odnesen. Protože tento den byl právě neděle, nedostal se nikdo na ranní mši do kostela. Mnozí postižení obyvatelé museli až 3 dny strávit na půdách, protože v dolních místnostech byla voda do výše převyšující 1 loket. Poté uhodily opět mrazy, všechny vodní plochy, které nestačily odtéct nebo se vsáknout do půdy zamrzly. 8.března se přihnala prudká bouře s krupobitím. Koncem května padal ještě sníh s deštěm. O svatodušních svátcích se konalo prosební procesí za uklidnění počasí, protože neustále prudké výkyvy chladna a tepla bylo příliš velké. 13.června sice opět pršelo, začalo však příznivé počasí, které přálo dobré úrodě. 21.října se přihnala prudká bouře s vichřicí, která poničila mnoho střech. Záznam uvádí, že panského vrchního ovčáka větrný poryv vichřice odhodila z místa až do 40 kroků vzdálené jámy.
1777 až 1779 – opět jsou zaznamenána krupobití. 24.srpna 1778 je zaznamenáno 2 hodiny trvající krupobití, po které náhle velmi prudce poklesla teplota.
1779 - v lednu téměř bez sněhu, ale velmi chladno. Jaro bylo příznivé, ovšem na Boží tělo (3.června) uhodil prudký mráz, který způsobil velké škody.
1782 – jaro přišlo pozdě, léto bylo suché a horké.
1783 až 1785 – až do počátku roku bylo velmi mnoho sněhu a velmi mrazivo. Provoz po cestách téměř ustal, mlýnské náhony byly pokryty ledem a zcela vymrzlé, proto se nemohlo mlít. 5.ledna přišla náhle obleva, po které byla od 8.ledna povodeň. Podzim byl dlouhý a úrodný. Od listopadu až do konce února následujícího roku (1784) byly velmi tuhé mrazy. Poslední měsíce roku 1784 byly příjemné. Ještě na Tři krále v r. 1785 bylo možno pracovat na polích. Žito sypalo více než nejlepší žito na zoraném úhoru. Od poloviny ledna se však přihnal silný a trvalý mráz s velkým množstvím sněhu, který setrval až do 24.března. Mrazy však přetrvaly až do dubna a při prvním procesí na sv.Marka (25. dubna) se šlo místy po sněhu a ledu. Tato dlouhá zima vylekala lidi, příroda však si dlouho odpočinula a velmi rychle otevřela svou náruč. Následovaly bohaté žně.
1786 - panovala mírná zima; děti již na Hromnice chodily bosy do školy. Mrazy byly mírné, sněhu málo. Úroda, hlavně však brambor, byla dobrá, přebohatě bylo ovoce. Zima začala počátkem listopadu.
1787 – zima s malým množstvím sněhu, zpočátku ani moc studená. Od 25.prosince tohoto roku se dokonce mohlo chodit až do 6.ledna 1788 na boso. V r. 1788 se sice neurodilo obilí, jinak však bylo všeho ostatního dostatek. Prosinec byl chladnější než-li v r. 1784, bylo velké množství sněhu. Mrazy a sníh se ukázal jako důsledek malé návštěvnosti v kostele i o vánocích. Náhony mlýnů byly vymrzlé, tudíž se nemohlo mlít, ve světnicích domů se muselo bez ustání topit.
1789 – prudké a dlouhotrvající deště od 25. až do konce února a prudké tání vysokého sněhu způsobilo povodeň, která se přelévala přes všechny mosty.
1790 – málo sněhu ale tuhé mrazy. Neúrodné léto vyvolávalo mnohé prosebné mše, které však nepomáhaly. Nejdříve suché mrazy a poté suché léto úrodu nepřinesly.
1790/91 – zima byla přiměřená, neurodil se ječmen, který musel být nahrazen pšenicí, ze které se vařilo i pivo v mimoňském pivovaře.
1792 – velmi dobré žně, jaké dlouho nebyly. 1 korec žita byl za 2 zlatky (fl.) a 20 krejcarů (kr.)
1793/94 – zima bez sněhu a studená, žně začaly na sv. Petra a Pavla (29.6.), byly však skromné, sklizeň švestek byla započata již začátkem srpna, brambory se neurodily.
1794/95 – opět velká tuhá zima, opět nemlely mlýny. Byla velká bída o palivové dříví, protože mnohým uplavalo při pěti povodních, které toho roku byly. Jaro se ohlásilo včas a orat bylo možno již koncem března.
1796 v období ledna až do Hromnic (2.2.) bylo možno pracovat na poli, poté však uhodily mrazy. Léto nastoupilo poměrně pozdě, bylo však velmi úrodné. Prudké krupobití 31.července v půl třetí odpoledne pustošilo půl hodiny okolní krajinu. Toto krupobití s prudkou bouří přišlo od Ústí a táhlo na Trutnov. Naštěstí však nezapříčinilo nedostatečnou úrodu.
1795/96 – velmi mírná zima uspořila mnoho topiva, když se nemuselo po mnoho dní v prosinci a lednu topit. Noci byly bez nočních mrazů, poskytly však mnoho ranní vláhy, louky se zelenaly jako v příjemném létě. Květiny (fialky a další květiny) kvetly po celou zimu. Ochladilo se mírně jen uprostřed března, kdy napadlo i trochu sněhu.
1796/97 – již před nastoupením zimy se předpovídalo, že jaro bude brzké a následné léto bude velmi teplé. Zajímavé je, že tyto předpoklady se vyplnily a dokonce letní vedra překonávaly očekávání, když teploty dosahovaly hodnot + 27,5°R, což odpovídá ~35°C.
1799 – v důsledku velmi drsné zimy s velkými mrazy došlo již na počátku roku k podstatnému zdražení. 23. února jako důsledek náhlého prudkého tání došlo k povodni. Stále bylo chladno a deštivo, žně se zdržely o 4 – 6 týdnů. Nastalo všeobecné zdražení a to nejen obilovin (7 fl. / korec, ale i dřevo podražilo na 3 fl. za 1 sáh (asi 3 plnometry) proti předchozím 45 krejcarům v r. 1760. Mimo jiného se zde uvádí, že velkou zásluhu na tomto zvyšování cen měl i tehdejší vedoucí panského úřadu pan Scheiba, který zakázal bezplatné mýcení lesa15.
1800 - 2. února ukázal teploměr -25°R (=31,25°C) a v dubnu a květnu následovala letní velká vedra. V létě pak se projevoval velký nedostatek vody. V prosinci a v lednu následujícího roku se vyskytovaly časté větrné bouře, které napáchaly v lesích velké škody v polomech. Přes poměrně dobrou úrodu však ceny zůstaly na své výši, (žitoa na 7 fl. / korec; 1 pfund hov. masa stál 8 krejcarů, másla 36, vepřového masa 12-13, loje 21, mýdla 20.

Na konec století je možno učinit ještě jeden celkový přehled se zvýrazněním nejdůležitějších zvláštností počasí.
Velmi chladné zimy byly v letech:1740,44,50,57,69,82,84,86,88,89 a 1795.
Po suchém létě následovaly velmi studené a tuhé zimy v letech 1709 a 1729.
Velmi horké léto s následující mírnou zimou přinesly roky: 1720,32,34 a
1735.
Po studené zimě následovala úrodná, suchá léta: 1709, 50, 56, 57, 58, 60,
68, 73, 76, 82, 86, 89, 92 a 1795.
Chladné jaro s následujícím suchem měly roky 1738, 39 a 1797.
Mokré a chladné jaro bylo 1736 a 1781.
Krátké zimy se škodlivými jarními mrazy panovaly 1728,1770 a 1771.
Suchem se vyznamenaly ročníky 1700,19,23 až 29,46,87,90,92 a 1795,
Velmi mokré roky byly 1752, 1753, 1769 a 1772 .

Zpracoval : Osvald Hons ©

Počet komentářů: 0  Komentáře ...
Autor: Osvald Hons
Přečteno: 977x 
Zpět na předešlou stránku

© Pep@k 2005

 
Reklama

Zajímavé odkazy
www.alkehol.cz
Alkehol
oblíbená kapela


www.skrleta.com

JIZERSKÉ HORY

PROJÍŽĎKY NA KONÍCH

Očkování proti chřipce

Punta Cana
Webhosting

Práce v Německu
Jizerské hory

Florianopolis

Dresden

Skrblík

hosting



i-noviny
Radní navštívili nový pavilon cvikovské dětské léčebny
TIPY na víkend
Nové kompenzační pomůcky
Přijďte si prohlédnout pivovar v noci


Projektant s.r.o., Česká Lípa, výstavba rodinných domů na klíč, domy na klíč INTEDOOR spol. s r.o., Cvikov, přední český výrobce koupelnového nábytku, Kúpeľňový nábytok Kamenný obchod s.r.o., Nový Bor, internetový obchod s elektronikou a bílou technikou, levná elektronika Autolepky.cz, Česká Lípa, autosamolepky a komunitní tuning web. Rodinné domy Click4Sky