MIMOŇSKÉ DISKUZNÍ FÓRUM

Krátké zprávy
ZPRAVODAJ DUBEN 2018
14.04.18 13:51 Pep@k
A BIJÍ JAKO SPLAŠENÉ
09.04.18 19:16 Pep@k

Jelikož bydlím kousek od kostela, tak jsem nemohl přeslechnout bití věžních hodin. Někdy minulý týden nešly vůbec, poté byly opraveny a pikantní na tom je to, že ve 3/4 na celou tyto hodiny nyní bijí cca 34 - 36 x. Docela záhul pro ně.
Zkuste se zaposlouchat ve 3/4. Řekl bych, že to je republikový unikát a nikde takovou raritu nemají !!
ps. Jak jsem byl upozorněn, jedině v Rožnově - tam smutně bijú...
18.4. - neopraveno
REGENERACE SÍDLIŠTĚ LETNÁ - ANKETA
19.03.18 11:45 Pep@k
ZPRAVODAJ BŘEZEN 2018
16.03.18 16:35 Pep@k
ÚNOROVÝ ZPRAVODAJ
19.02.18 07:52 Pep@k
Obce Stráž p. Ralskem
oficiální stránky

Stráž p. Ralskem
neoficiální stránky

Město Ralsko

Noviny p. Ralskem

Vyhledávání
TOPlist
 
 Kronika Mimoně - díl šestý
Publikováno:  27. října 2016

historieV dnešním pokračování kroniky města, zpracované kamarádem Osvaldem Honsem, se podíváme na vznik města Mimoně a na jeho městský znak.

Vznik a název města
Nejsou dochovány žádné přesné zprávy o založení našeho města Mimoně, stejně jako o většině starých měst na severu Čech. Uvádí se sice stará legenda či pověst, že na místě dnešního Písečného mostu byl brod, kde měla stát kovárna a hospoda, která sloužila tudy putujícím kupcům a povozům, kteří cestovali po zdejší, na svojí dobu dosti frekventované cestě, později jako Záhošťská zvaná, od krajiny poblíž moře Suevů k moři na jihu. Této pověsti lze však přikládat hodnotu pouze ústně sdílenou bez náležité historické hodnoty.

Mnohem významnější hodnotu bádání však lze přikládat údajům řeckého geografa Ptelomaia z r. 140 n.l., který uvádí, že se zde nacházela nocovací stanice zvaná Nomisterium, v jehož blízkosti se měl nacházet soutok dvou toků a nedaleko posvátné místo. Vše nahrává výše uvedenému místu, ale našli se i jiní badatelé, kteří si tyto údaje Ptelomaia vysvětlují i pro jiná místa jako příkladně mezi Jince a Zdice na Příbramsku, uvádí se, že se jedná o Libomyšl, či přímo na Děčín, kde je soutok Labe s Ploučnicí. Vzhledem k tomu, že Ptelomae nikdy nebyl v těchto místech a své mapy uváděl na podkladě údajů, které získával od kupců, kteří těmito krajinami procházeli, je nutno i jeho prastaré mapy hodnotit jako historicky nepřesné.
Saský historik Dr.Fridrich Kruse uvádí, že domy na místě nynější kovárny čp. 16/IV a na místě dnešního hostince U Jelena v Panské ulici čp. 14/IV náležely až do r. 1806 mezi nejstaršími objekty. Původ mnohých místních názvů je často jen velmi obtížně vysvětlit. Mezi ně náleží každopádně i název našeho města Mimoň, které se označuje v obecné rovině jako slovanské. Někteří badatelé se domnívají, že je keltského původu, protože tito prokazatelně v této lokalitě sídlili. Jiní, především němečtí badatele se naopak domnívají, že má prastarý germánský původ.
Za předpokladu, že se jedná o keltský základ, pak můžeme vycházet z dosavadního poznání, že na místě dnešního kostela sv. Petra a Pavla stála v době pobytu Keltů jistá keltská svatyně, která se označovala jako Naom (či Nem ?) a vrch či kopec jako is, čili Naomis ( nebo Nemis ?). Na patě tohoto posvátného vrchu bylo vystavěno sídliště Keltů, které se označovalo jako aon, čili spojením dostaneme název Namaonis (snad také Nemaonis ?). Tento název bychom pak mohli přeložit jako Osídlení pod posvátným vrchem.

Obecně je známo, že Keltové bojovali po staletí s Římany, římské legie pravděpodobně byly i v našem kraji, o čemž svědčí i archeologický nález římské mince na blízkém hradě Děvín. Na tomto poznatku je možno spekulovat, že se tento název jako jistá přesmyčka mohl dostat do latinského názvu Mimonensis, který se uváděl na pečeti farního kostela ještě i v době, kdy se osídlení uvádělo již německým názvem jako Nimes, Nemesis, Nyms a podobně. Do dnešní doby se však skutečný původ dnešního názvu Mimoň nedokázalo průkazně prokázat. Prokázané však je, že název Mimoň je skutečně starší jak germánský název Niemes.
Až do roku 2002 bylo všeobecně uváděno, že nejstarší název našeho města, vedle výše uvedených názvů zdejšího osídlení Nomisterium z období Ptelomaia (asi 140 n.l.) či dřívějšího keltského Numantia, je Niemes (či jeho odvozeniny Nyms, Nimes Nems a pod.). Dnešní podoba názvu Mimoň se měla objevovat až někdy na sklonku 14. století. S tímto názvem souvisí totiž starý název na kostelní pečeti, kde se uváděl Mimonensis, což se přičítalo latinskému přepisu z německého Nimonensis (nebo Nimensis ?), který se však objevil až později.
Roku 2002 objevil mimoňský rodák a gymnaziální profesor historie a německého jazyka v.v. Heinrich Blobner z Vellmaru v NSR zápis o slovanském názvu Mimon. Ve starobylém klášteře sv. Petra v Salcburku (Rakousku) našel list kupní smlouvy českého krále Přemysla Otakara II., na kterém je uváděn jistý Liutold de Mimon jako svědek . V tomto dokumentu potvrzuje Přemysl Otakar 14. listopadu 1256 v Křeši nad Dunajem privilegia svobodného obchodování knížat Leopolda a Friedricha z Babanbergu pro benediktinský klášter sv. Petra v Salcburku . Tento objev je průlomový pro poznání původu názvu našeho města. V dějinách našeho města je tento Liudold de Mimon uváděn jako majitel města, který se však v německy psaných kronikách J. Tille uvádí jako von Niemes.
Teprve v roce 1262 je zaznamenán název Niemes v souvislosti opět uvedeného Lutolda, nyní však jako von Nymandes, při obchodním kontraktu téhož českého krále Přemysla Otakara II., týkajícího se ženského kláštera v Mariánské údolí (poblíž Žitavy), kde opět vystupuje jako svědek. Zcela jistě se muselo jednat o význačného slovanského šlechtice. Že se tentokráte uvádí německy je jistě důsledkem silné germanizace zdejšího kraje a vlivem vrcholící kolonizace českého příhraničního území v období vlád českých králů Přemyslovců Otakara I. a II. ve 13. století.
Tyto nové poznatky posouvají náhled na dosavadní názor původu názvů našeho osídlení. Název Mimon, Mymon a jim podobné názvy se dají označit za slovanské názvy, které mohly být nějak spojeny s keltským označením. Je však mnohem pravděpodobnější, že toto osídlení mohlo vzniknout s příchodem Slovanů do této krajiny a majitel zdejšího panství mohl přijmout jako přívlastek Mimon. Naopak název Mimon vznikl právě z přívlastku některého z majitelů. V žádném případě zde nejsou důkazy pro tvrzení skutečného původu tohoto pravděpodobného slovanského nazvu.

kronika36

Fotokopie dokumentu stvrzující privilegia svobodného obchodování benediktinského kláštera sv. Petra v Salcburku českým králem Přemyslem Otakarem II., kde jako svědek se uvádí Liutold de Mimon

kronika37

Detail výše uvedeného dokumentu. Nahoře je uveden Liutold de Mimon, dole je římskými číslicemi uveden letopočet. Každá římská číslice je zvýrazněna malým kroužkem nad souborem číslic, m = 1000, cc = 100+100, Lvj = 50+5+1, celkem tedy 1256

kronika38

Část listiny z roku 1262 s uvedením svědka Lutold de nemanz a královskou pečetí Přemysla Otakara II.

Ze všech těchto poznatků lze učinit pravděpodobný závěr, že i latinský název Mimonensis na pečetidle původního farního kostela sv. Petra (asi z 11. sto-letí) je převodem do latinské podoby ze slovanského názvu.
Je velmi zajímavé, že podobný název Mimon nebo Mimoň je zachycen v bývalém okrese Turnov v katastrální obci Loučky u osady Hrachovice. Toto osídlení je zachyceno i na starých vojenských mapách v 18. století.
Germánský název Niemes by mohl mít svůj keltský základ, protože germánské kmeny Markomanů nahradili Kelty i v našem kraji ještě před příchodem Slovanů. Skutečností zůstává, že ve starých listinách se zachovaly především německá pojmenování jako příkladně r.1355 Nymans, 1360 Nymandis, 1399 Nymands, 1402, Nymancz, 1422 Nymanss, 1428 Nymanctz, 1655, Niehmes, okolo roku 1750 Niems atd.
Názory výkladu o původu německého názvu Niemes ve vztahu k osobnímu jménu Neuman, Neumans a podobně asi neobstojí. Neobstojí ani několik názorů, že město nikdy nenáleželo do vlastnictví královské koruny a proto bylo nazváno jako Niemandes nebo Nymands.
Nejstarší dostupný doklad, ve kterém se uvádí naše město nikoliv jako přívlastek majitele ale jako samostatné osídlení, je znovunalezený text rukopisu městského písaře Johana z Gubina v Žitavě, ve kterém se popisuje pobyt českého krále Karla IV. v červenci 1367 v Hirspergu (pravděpodobně za jeho pobytu na Bezdězu), kde se uvádí název Nymandes jako město. Záznam pochází pravděpodobně z pozdější doby, protože životní data jmenovaného Johana z Gubina se uvádějí až ve století 15.

kronika39

Fotokopie originálu rukopisu Johana z Gubinu, který se nachází v archivu městské knihovny v Žitavě (Německo). Žlutě označený text uvádí :…..semlich dy furen von dem Nymandes…(všechny fůry od Mimoně)

Městský znak
Důležitou součástí každého města a městečka vedle svých privilegiích, práv a příslušnosti k dané vrchnosti byl městský znak, nebo-li také erb města. Znakem města se označovala radnice města a jiné úřední budovy, vstupní brána města, jež v novodobé historii nahradily štíty na přístupových cestách na hranicích katastrální území města, znak byl součástí městských praporů a v minulosti byl vyznačován také na štítech obránců města. Vedle těchto katastrálních označeních byl znak města součástí pečeti města, kterou se označovaly důležité dokumenty města. V současnosti to jsou razítka města a hlavičky městských listin.
Problematikou a historií kolem těchto znaků se zabývá obor, který se nazývá heraldika. Tato heraldika zahrnuje vedle těchto městských znaků všechny další znaky, se kterými se v celé dostupné historii setkáváme. To znamená znaky panovníků, šlechticů, rytířů, všech panských a církevních hodnostářů, stejně jako cechovních a patricijských stavů.
Víme, že různé znaky existovaly již ve staré Číně, Egyptě, Řecku atd., ovšem kdy vznikly tyto znaky na území, které obýváme také my, to přesně říci nelze. Mezi nejstarší znaky, které se objevily na území království Českém lze považovat asi znamení kříže. Hlavním šiřitelem znaků bylo rytířstvo, jehož počátek ve střední Evropě lze posunout přibližně na rozhraní prvního a druhého tisíciletí n.l.. První městské znaky jsou však písemně dokladovány až v polovině 13.století. Přesný rok však určit nelze.

kronika40

Městská pečeť z období do počátku 19. století. Na obrázku pečeti chybi ještě zlomený kanelovaný antický sloup.

Vedle královských měst, která měla ve svém znaku i královský symbol, existovalo mnoho měst a městeček, jejichž znak byl odvozen od svého pána nebo to byl vůbec pouze znak svého pána. Kdy se objevuje první zmínka o znaku města Mimoně nelze říci. Vzhledem k tomu, že o Mimoni je již zmínka z poloviny druhého století n.l. (Ptelomaios), v souvislosti se starou kupeckou a vojenskou cestou, lze říci, že zde již bylo obývané území s vlastním názvem. Ve starých německých pramenech je uváděn v první polovině desátého století jistý Theodor z Ralska, jehož znak měl být štít, který byl uprostřed svisle rozpolcen a jehož pravá strana byla mřežována. Erb je shodný s erbem rodu z Vartenberka, který se objevuje spolu s prvními záznamy o pánech z Vartenberka.
Kdy přesně vznikl městský znak Mimoně, nebo alespoň jeho podoba, není a asi již nikdy nebude možno zjistit. Pravděpodobnost, že se najdou důkazy mimo naše město je velmi malá. Důkaz nálezu jakéhokoliv dokumentu přímo v našem městě je prakticky vyloučen, protože je známo, že byly jakékoliv doklady zničeny při celoměstském požáru Mimoně v r. 1806, kdy lehlo popelem veškeré zařízení radnice. Veškerý podkladový materiál se získával velmi pracně druhotně z jiných archivů a zachráněných dokladů na faře místního farního kostela. Na zachráněných dokladech je zaznamenáno, že městský znak se objevuje na městské pečeti na počátku 17. století. Každopádně městský znak se dokumentačně zaznamenal na městské radnici z roku 1655, kterou nechal nově postavit tehdejší majitel města Jan Putz z Adlersthurnu. Zda je autorem tohoto znaku města jmenovaný pán nebo existoval již dříve, nebylo dohledáno. Ve starých dochovaných církevních záznamech se hovoří pouze o poplachovém zvonku ve věžičce radnice a o hodinách. Každopádně dnešní podoba znaku s přeraženým antickým sloupem, který byl dosazen na památku katastrofálního požáru roku 1806, se zde nenacházel. Navíc štít znaku zde byl mírně obdélníkového tvaru s pravidelným a souměrným ornamentálním vykrojením všech jeho stran. Vzhledem k tomu, že znak rodu Putzů je zhotoven a dosud zachován nad vstupní branou špitálu a charakter podkladu se podobá znaku na výše uvedené radnici lze usuzovat, že městský znak by mohl pocházet z této doby. Je to však pouze domněnka. Radnice po požáru v r.1806 byla opravena jako první veřejná budova, ale zmínka o znaku se nepodařilo zatím z této doby zjistit. Bohužel tato radnice, jedinečná to památka, byla minulým hospodářem města roku 1986 zlikvidována.

kronika41

Restaurovaný městský znak sejmutý v r. 1986 z bývalé městské radnice.


kronika42

Současný městský znak (2007)

Znak města dle různých pramenů se sice shoduje v tvaru, odlišuje se však v jeho popisu barevného vyvedení. Dle regionálních údajů se jedná o červený štít, na kterém je vyobrazena zlatá hradní zeď s dvěmi zlatými věžemi, otevřenou branou a vytaženou padací mříž. Jiní autoři uvádějí modrý štít a stříbrné zdi. Poslední záznam městského znaku Mimoně uvádí následující popis:
„Na červeném štítě stojí hradební zeď ze zlatých kvádrů s otevřenou branou dřevěnými dvoukřídlými vraty (hnědé barvy a černými panty) a vytaženou zlatou padací mříží uprostřed brány. Základní zeď vrcholí širší římsou ze dvou řad zlatých kvádrů a na ní cimbuří o pěti stínkách. Za zdí jsou dvě věže ze zlatých kvádrů, v dolní části s černou okrouhlou střílnou a v horní části jedním obdélníkovým černým svislým oknem v každé z obou věží. Věže jsou zakončeny cimbuřím se třemi stínkami a zlatou špičatou střechou zakončenou černou makovičkou. Krytina střechy je znázorněna mrežováním. Na prostřední stínce cimbuří mezi oběma věžemi stojí přeražený antický kanelovaný sloup, který dosahuje do úrovně poloviny okna ve věži. Jak je již výše zmiňováno, znázorňuje tento sloup katastrofický městský požár roku 1806.“

kronika43

Pohlednice Mimoně se znakem města po-chází z období kolem r.1900. Na tomto zna-ku je již kanelovaný sloup, ale jiného tvaru, stejně jako i jiného barevného vyobrazení.

kronika44

Detail městského znaku z pohlednice z roku 1900

Starý městský znak bez zlomeného sloupu na úředních listinách, dokladech jakož i vlastním razítku a dokonce i v německém jazyce se vyskytoval ještě dlouho i po vzniku ČSR, jak je dokladováno na níže uvedených obrázcích. Dokonce i doklady stvrzující domovské právo je vedeno v německém jazyce a se starým městským znakem ještě i v roce 1929.

kronika45

kronika46

Průkaz Domovského listu se znakem města, razítkem města a podpisem tehdejšího starosty Josefa Prade.

kronika47

Detail Domovského listu datovaný 29. května 1929, razítko města a podpis starosty. Výrazně je vidět i vodoznak papíru.

Zpracoval : Osvald Hons ©

Počet komentářů: 0  Komentáře ...
Autor: Osvald Hons
Přečteno: 1037x 
Zpět na předešlou stránku

© Pep@k 2005

 
Reklama

Zajímavé odkazy
www.alkehol.cz
Alkehol
oblíbená kapela


www.skrleta.com

JIZERSKÉ HORY

PROJÍŽĎKY NA KONÍCH

Očkování proti chřipce

Punta Cana
Webhosting

Práce v Německu
Jizerské hory

Florianopolis

Dresden

Skrblík

hosting



i-noviny
TIPY na víkend
Kraj v loňském roce ušetřil přes 171 milionů korun, rozdělí je
Dluhová poradna v Novém Boru má novou adresu
Cimmrman se bude znovu divit v Jiráskově divadle v České Lípě


Projektant s.r.o., Česká Lípa, výstavba rodinných domů na klíč, domy na klíč INTEDOOR spol. s r.o., Cvikov, přední český výrobce koupelnového nábytku, Kúpeľňový nábytok Kamenný obchod s.r.o., Nový Bor, internetový obchod s elektronikou a bílou technikou, levná elektronika Autolepky.cz, Česká Lípa, autosamolepky a komunitní tuning web. Rodinné domy Click4Sky