MIMOŇSKÉ DISKUZNÍ FÓRUM

Krátké zprávy
ZPRAVODAJ ZA ZÁŘÍ
04.10.18 12:35 Pep@k

Teprve na základě připomínky na městském webu se podařilo městu zveřejnit 3.10. zářijový zpravodaj. Tak se na něj podívejte tady a tady.
Obce Stráž p. Ralskem
oficiální stránky

Stráž p. Ralskem
neoficiální stránky

Město Ralsko

Noviny p. Ralskem

Vyhledávání
TOPlist
 
 Kronika Mimoně - díl druhý
Publikováno:  5. října 2016

historieA máme tu druhé pokračování Kroniky města Mimoně od kamaráda Osvalda Honse. Pokračujeme dobou nejstarší.

Mnohé názory vyslovují domněnku, že člověk na tato území přišel v dané době proti toku Labe a postupoval vzhůru. Tyto závěry vyplývají z nálezů tzv. pohanských hrobů, které nasvědčují zdejšímu trvalému usídlení na dlouhou dobu.
S neolitem začíná tedy osídlování Čech, začátek vzniku dnešních měst, vesnic a osad.

Neolit znamená již rozvíjející se kulturní stadium, které bylo umožněno bohatostí divokého zalesnění, rybnatých řek, na zvěř bohaté mokřiny. Toto vše umožňovalo zajištěný pobyt a materielní zajištění pro jeho veškerou další tvorbu. Člověk opustil kočovný život a usadil se tu a tam na pevných sídlištích. Z kočovných pastevců, lovců a rybářů se stal pevný životaschopný lid. Svá sídliště obehnal pevnými překážkami vykopal příkopy, založil pole, vymýtil lesy a kde bylo nutné, tam je založil. Dovedl se ubránit proti nepřátelům použitím svých zbraní, což byly pevné kamenné palice, pazourkové sekery, šípy jak pazourkovými tak i otrávenými kostěnými hroty. Uvnitř svých sídlišť nebo v jeho blízkém okolí pochovával své zemřelé.

I v našem kraji se našly kamenné a kostní nástroje, jak je člověk tenkrát používal o čemž svědčí nálezy na Lipovém vrchu u Zákup r.1882, kdy se při stavbě dráhy r. 1900 našly kamenné sekery. Nález kamenné sekery byl učiněn r. 1925 pod Julinkou, hroty šípů byly objeveny v jedné jeskyni za dnešními Slovany, při kopání studně ve sklepě bývalého pivovaru byly nalezeny zbytky po činnosti člověka.

Z obilních druhů pěstovaných v té době se našla pšenice a žito, která se mlela na primitivních ručních mlýnech.
Jako domácí zvířectvo se choval tehdy velký a malý kůň, lovecký a rašelištní pes, hovězí dobytek, ovce, kozy, domácí prase; mezi 21 druhy zvířat, které podle nálezů jsou známy, bylo 11 divokých a 10 ochočených.
Lidé onoho času byli, soudě podle nalezených koster, vysocí. Hlava se blížila krátké lebce s plochým čelem a dvou ostrých lícních kostí a silných očních oblouků.

V následujícím časovém údobí se lidé naučili zpracovávat měď, bronz a železo, naučili se stavět domy z trámů, ve kterých se mezery vyplňovaly jílem. Čím více se toto údobí blíží k době historické, tím více mizí divoká zvířata, která byla nahrazována domácími. Tato doba, označována jako železná, se člení na dobu měděnou, bronzovou a železnou, poslední jmenovaná se člení dále na dobu halštatskou a latentní. Každá doba je označována podle způsobu pohřbívání. Na začátku železné doby se pohřbívali zemřelí s přidáním šperků ve skrčené poloze. Na konci doby bronzové nacházíme spalování zemřelých, což dokazují nálezy uren s popelem z počátku laténské doby u Litoměřic, Hrádku, Žitavy, Jestřebí, Libochovan. Na konci tohoto údobí se přechází opět na pohřbívání do země. Z této doby se našla i bronzová sekera pod Julinkou.
S poslední částí doby laténské (La Téne) souvisí již vliv římské kultury na sousední země.

Okolo roku 500 po Kristu nastupuje změna, ve které se mrtvým již do hrobů dává velmi málo přídavků. Nálezy z této doby jsou v okolí Litoměřic, Chotiněvsi, Břehoryje, Dubé, Býčkovic.
Také v Mimoni se v březnu 1845 našly střepy pohanských pohřebních uren a 2 kamenné desky, které měly sloužit ke spalování zemřelých. Střepy pálených uren byly zdobeny, na dolním okraji se nacházel věnec z vypichovaných bodů. Tento význačný nález byl vědeckými ústavy označen jako keltské osídlení, které bylo zařazeno až do doby dvou tisíciletí před Kr. Jeho označení bylo jako tzv. Böhmische Numantia podle značné podoby osídlení hlavního města Keltů Numantia ve Španělsku na horním toku řeky Duery v St. Kastilii.

Poloha, hranice, velikost
Mimoň leží na severu Čech po obou březích řeky Ploučnice a u soutoku s Panenským potokem. Na horu Hvozd (750 m.n.m.), ležící přímo na hranicích se Saskem (Německo) je to pouhých 17 km nejbližší cestou. Celá Mimoň leží prakticky v údolí Ploučnice v nadmořské výšce asi 285 m. Železniční stanice postavená r. 1900 má nivelizační bod s uvedenou hodnotou 305 m.n.m.. Okolí Mimoně je ze 3/4 zcela zalesněno, samotný katastr města však má lesů velmi málo. Nezalesněný okolní klín tvoří pouze severozápadní směr, který lze vytýčit silnicemi na Česko Lípu (západním směrem) a na Jablonné v Podještědí (na sever). Všechny ostatní směry vedou výhradně přes lesy Ralského polesí a Hradčanské pahorkatiny. Nad celou touto krajinou vévodí na severovýchodě hora Ralsko, na jehož vrcholu ční stejnojmenná zřícenina se svojí bohatou minulostí. Bývalí obyvatelé nazývali Ralsko svým otcem a měli k němu nesmírnou úctu.

Nejbližší obce Mimoně jsou na severu až severozápadu Noviny a Pertoltice (tato obec přímo navazuje na Mimoň), na severu až severovýchodě to je Srní Potok a Vranov, na východě Svébořice a Hvězdov, od východu k jihu to je Ploužnice, Boreček a Hradčany, směrem k západu to je pak Brenná a Bohatice.
Z měst je na severu nejblíže Cvikov (14 km ) a Jablonné (10), východně Český Dub (16), jihovýchodně Mnichovo Hradiště (18), jižním směrem leží Doksy (10), západně Česká Lípa (13) a Zákupy (4) a na severozápad pak Nový Bor (15). Mezi historicky významnější obce v okolí náleží na severovýchodě ležící Stráž pod Ralskem (5) a jihovýchodně Kuřívody (9). Město Liberec, jako význačné průmyslové, kulturní a turistické město leží severovýchodně za Ještědem.

Z význačnějších pohoří v okolí lze označit na severu až severozápadě vypínající se Lužické hory, navazující na severu na Žitavské pohoří, dále na severovýchodě majestátný Ještěd a jeho Ještědský hřbet. Ostatní hory a kopce lze považovat pouze za součást již zmiňované Ralské pahorkatiny na severu až východu, na kterou navazuje Hradčanská pahorkatina. Jako mimořádný dvojkopec na jihu lze označit historický Bezděz.
Mezi význačné vrchy náleží na severu v horizontu se vypínající Luž (791m), která je současně hraničním vrchem s Německem, Johnsdorfské vrchy (Německo), Hvozd (752m), dále Jílový vrch u Heřmanic (664m), Sokol u Jablonného (583m), Tlustec (587m) Lipka u Novin (472), dále výšiny u Jitravy s Velkým Vápenným (789m) atd.
Na severovýchodě leží majestátné Ralsko se stejnojmennou zříceninou hradu Vartenbergů. Ralsko je vysoké 696 m. Následně na něj se objevuje na východě mírné pohoří vedoucí přes bývalé Svébořice až k Bezdězu, jež je zcela pokryto lesy. V těchto lesích byly za účelem osídlení v období středověku vymýceny prostory, na kterých vznikaly vesnice , mezi něž náleží vedle již výše uvedených Svébořic dále Okna, Olšina, Židlov, Kracmanov, Jablonec, Palohlavy a další. K životu se zde nyní probouzí bývalý Hvězdov, Ploužnice, Hradčany, Boreček. Nesmí se zapomenout na Kuřívody, které měly ve své historii význačné postavení.
Vpravo od Kuřívod leží vrchy Malá a Velká Buková (476 a 474 m), vedle nich Velký a Malý Bezděz (605 a 577 m) se stejnojmenným královským hradem z konce 13. století.

Celý jih ohraničuje Polomené hory , které jsou proslulé půvabnými pískovcovými útvary, doplněné porosty mohutných buků a jehličnatých stromů. Mezi nejznámější vyvýšeniny tohoto pohoří jsou Slatinné vrchy (430m), ležící bezprostředně před Bezdězem, Pecipala (453m), Borný (443m), Dub (461m) a další. Před tímto pohořím se rozšiřuje v jihozápadním směru velké, rozsáhlé zalesnění s ponejvíce rovným povrchem, s převládajícím porostem borovic a smrků, které náleželo dříve k původnímu panství Zákupy, jež bylo v majetku jeho majestátu císaře Pána. Největší vyvýšenina uvnitř tohoto polesí je Jelení vršek (301m) a Červený kámen, na kterém stála v minulosti malá chýše z kůry. 8 jiter 614 čtverečných sáhů tohoto lesa zasahuje až na katastr města a leží v tzv. Krauzebergerové nivě.
Západní popředí tvoří náhorní rovina, která zahrnuje celou Krausebergovou nivu na jihozápadě, část Hrnčířské nivy na severozápadě, až po vyvýšeninu Strážný vrch u Pertoltic (362 m).
Na severu hraničí s katastrem obce Pertoltic, na východě Hvězdova, na jihovýchodě Ploužnice, na jihu až jihozápadě s Borečkem a Brennou, na západě Bohaticemi.

Z přirozených hranic je třeba jmenovat Panenský potok, který při svém vstupu na katastrální území města tvoří část hranic mezi Pertolticemi a Mimoní. Na jihovýchodě až jihu jej téměř průběžně tvoří vodní tok Svébořického potoka, který po soutoku s potokem Ploužnickým od svého vstupu do území města až ke svému ústí do Ploučnice a poté jako tato řeka tvoří rozhraní mezi obcemi Ploužnice a Mimoň. Omezené přerušení se zde nalézá jen na silnici do Hradčan (Kummru) u mostu přes Ploučnici, kde vlevo i vpravo od této silnice je malé území náležící pouze k bývalé obci Ploužnice. Podle záznamů z r. 1885 mělo město Mimoň katastrální výměru celkem 2544 jiter 1209 čtverečných sáhů = 1465,026 ha.

Celé katastrální území Mimoně bylo v minulosti rozčleněno na osm niv nebo také honů.
1. Místní niva (Ortsflur) : Zahrnovala celé území zastavěné vnitřní části města.
2. Hrnčířská niva (Töpferflur) : Rozkládala se západně od Místní nivy, od železniční tratě na Č. Lípu až po silnici do Pertoltic. Navazovala na katastry obcí Bohatice a Pertoltic.
3. Niva lesních valů (Puschanteflur): Tato označovala území severně až severovýchodně od místní nivy a sahala od silnice do Pertoltic od čp. 116/IV až po silnici do Svébořic od čp.292 a 293/I. Náležel sem i celý zámecký park. Navazovala na katastry obcí Noviny pod Ralskem., Srní potok, Vranov a Hvězdov.

kronika5

Kresba katastrálních hranic Mimoně a jeho niv (honů) na přelomu 19. a 20. století
4. Kapličková niva (Kapellenflur) : Začínala vpravo od Svébořické silnice u čp. 196/I a rozkládala se k silnici do Kuřívod. Na jihovýchodě je vlevo ohraničena lesem a vpravo silnicí do Kuřívod. Sousedila s Hvězdovem.
5. Čistecká niva (Tschistaiflur) : Navazovala na jv. na Kapličkovou nivu a zahrnovala celý les ve jmenovaném směru a sahala až po Ploučnickou nivu na jihu. Tato niva neměla kontakt s místní nivou. Sousedila s katastry Hvězdova a Ploužnice.
6. Ploučnická niva (Polzenflur) : Navazovala na nivu Kapličkovou vpravo od začátku silnice na Kuřívody a následnou Částečkou nivu. Prakticky jí tvořila celé údolí toku Ploučnice a na severním okraji směrem k západu sahala až po bývalou pěší cestu do Borečku . Sousedila s katastrem obce Ploužnice, od něhož byla oddělena hraničním tokem Ploužnického potoka a následně Ploučnicí.
7. Myslivecká niva (Jägerhausflur) : Zahrnovala území vlevo navazující na Ploučnickou nivu a vpravo hraničila s Krausebergerovou nivou, od níž byla oddělena silnicí na Doksy. Od sousedního katastru Ploužnice byla oddělena tokem řeky Ploučnice.
8. Krausebergerova niva (Krausebergflur) : K této nivě náležela pole a část lesa, která leží mezi cestou na Doksy a železniční tratí na Č. Lípu. Jejími sousedy byly katastry obcí Boreček a Brenná.

kronika6

Na přelomu 19. a 20. století byly zaznamenány následující údaje o velikosti různých charakteristik katastrálního území Mimoně, které jsou přepočteny na hodnoty dnešních zvyklostí.

kronika7


Zpracoval : Osvald Hons ©

Počet komentářů: 4  Komentáře ... (poslední: 9. října 2016 17:59)
Autor: Osvald Hons
Přečteno: 1270x 
Zpět na předešlou stránku

© Pep@k 2005

 
Reklama

Zajímavé odkazy
www.alkehol.cz
Alkehol
oblíbená kapela


www.skrleta.com


i-noviny
Tenisový turnaj v blízkém okolí České Lípy
17. ročník Lípy Musicy vyvrcholí oslavami 100 let republiky
Rada potvrdila výběr dopravce MHD a ohradila se proti kampani
Den #5 ČDP: Končit se má zvesela!