1. Úvod
Zámecký park v Mimoni je unikátním příkladem zámeckého parku bez zámku (demolice 1985). Jaký je správný postup obnovy takového parku, kde došlo k zcela fatálnímu zásahu do historických vazeb? Je jasné, že historizující obnova již není možná, jelikož chybí využití a zásadní podstata vazby k budově zámku, kde by například probíhaly turistické prohlídky. Je třeba se na park podívat stávajícím optikou, vidět v něm jeho historickou hodnotu, ale zaměřit se na jeho soudobé využití a uživatele, protože jen tak, může být dnes takto rozlehlý park udržitelný.
Tento zámecký park byl kdysi perlou severu a v jeho největší slávě byl navržen v duchu přírodně krajinářského romantického parku. Takových parků u nás příliš nebylo. Byly charakteristické romantickými stavbičkami, zde v asijském duchu, což je o to unikátnější.
Pojďme se tedy zaměřit na dnešní podobu parku, která by měla podtrhnout místní identitu a historické hodnoty, které se v parku dochovaly. Park je nemovitou kulturní památkou, což vyžaduje odpovídající přístup k návrhu.
POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Zámecký park leží východně od náměstí města Mimoň v severních Čechách.Hranice řešeného území jsou poměrně jasně vymezeny i v terénu. Na západní straně parku odděluje náměstí a park řeka Ploučnice, severní hranici tvoří zeď, která kdysi stála na obvodu celého parku. Dnes už zeď není celistvá, na některých místech téměř nic nezůstalo, ale někde zeď dosahuje výšky přes 1,5 m. Na severovýchodní hranici je park oddělen zástavou školního areálu, jihovýchodně pak pokračuje po hranici původní zdi parku. Na jihu odděluje obytnou zástavbu a park původní zeď. Na této straně se také dochovala poslední původní vstupní brána do parku. Celková plocha parku je přibližně 12,8 ha. V roce 1838 měl park rozlohu 11,5 ha.
V severní části řešeného území se nacházejí revitalizované tůně. Původně zde vedlo koryto řeky Ploučnice. Půda je v těchto místech vlhká a někde i podmáčená. Daří se tu vodní flóře a fauně. Oproti tomu jižní část je sušší. Hlavním bodem jižní části je zámecký rybník, který má uprostřed nesymetrický ostrůvek. Na ostrůvek se nyní nelze dostat pěšky. V severní části, konkrétně v severovýchodní části se nachází nejvyšší bod celého parku. Terén od tůní překonává značné výškové převýšení. Původně zde byla vyhlídková věž (později gloriet) s výhledem na zámek, který stál na náměstí.
HISTORIE MĚSTA
ěsto Mimoň patří mezi nejstarší místa v severních Čechách. Přes město procházela významná žitavsko-pražská kupecká cesta. Proto se ve městě nacházela důležitá celní stanice. Původně tržní osada u brodu při soutoku Ploučnice a Panenského potoka byla osídlována postupně Slovany a německými kolonisty. V roce 1352 zmínky uvádějí místo již jako farní ves. V roce 1505 je Mimoň uváděna jako město. Rok 1570 dal vzniknout základům pozdějšího zámku – rod Bieberštejnů nechal na náměstí postavit nové panské sídlo. Následovali dva další rody, které panství měly ve vlastnictví. Dalším vlastníkem byl Johann Putz z Adlersthurnu, jehož rod se zasloužil o vybudování většiny významných staveb – Boží hrob, špitál, kostel, zámek, radnice, pivovar atd.
Díky dědictví přešlo panství Mimoň roku 1705 na hraběcí rod Hartigů, který zde působil až do konce druhé světové války. Rok 1806 znamenal pro město největší zkázu. Rozsáhlý požár zničil téměř všechny dřevěné stavby ve městě, a to včetně zámku, radnice s městským archivem, školy a kostela s farou. Shořelo 283 obytných domů. Poté bylo vydáno nařízení zemského gubernia, že nová výstavba měla být prováděna pouze z nespalného materiálu (zděná). Poslední den druhé světové války, 8.5.1945 postihlo město další neštěstí. Při leteckém bombardování bylo na město shozeno přibližně 60 bomb. Nejvíce bylo zničeno centrum města, zasaženo zde bylo mnoho domů. V roce 1947 byl donucen odejít dosavadní vlastník panství, rod Hartigů, do Rakouska. Rodina bydlela v jedné části zámku až do jejich odsunu.
Již v roce 1946 patřil zámek pod národní správu. O zámek projevila velký zájem armáda, takže 18.4.1947 Ministerstvo zemědělství přidělilo zámek do správy a užívání Ministerstva národní obrany – vojenské správy, zámeckou budovu v Mimoni spolu s nemovitostmi v katastrálním území Mimoň. Zámek i park byl přidělen s povinností udržovat obojí v dobrém stavu, pod dohledem Státního památkového úřadu v Praze.
Zničená rozbombardovaná část města byla odklizena a následovalo další odstranění starých, zanedbaných domů. Z dopravních důvodů byly odstraněny celé bloky. Postavila se nová sídliště a nedaleko města se zahájila těžba uranu. Také v okolí města vznikl vojenský prostor. V 80. letech 20. století byl narušen celkový vzhled hlavního mimoňského náměstí. Zdemolován byl třípodlažní zámek, radnice a zachovalé domy. Od začátku 21. století město udržuje, restauruje a obnovuje památky, které se ještě dochovaly.
HISTORICKÁ ANALÝZA
zhruba v roce 1550
Byla vybudována první obydlí zámeckého typu na náměstí za pánů z rodu Biberštejna.
pol. 16. století
Předpokládané zahájení stavby zámku (některé prvky ve zdivu měly ještě gotizující charakter). Původně renesanční tvrz byla tříkřídlová patrová stavba orientovaná hlavním západním křídlem do náměstí, na toto křídlo navazovala další dvě křídla a dohromady tvořila blok zhruba ve tvaru písmene U s nádvořím uprostřed. Toto členění si zámek udržel až do jeho barbarské likvidace, protože další stavební úpravy pouze rozšiřovaly nebo navyšovaly tato křídla.
zhruba v roce 1507
Byla vybudována první obydlí zámeckého typu na náměstí.
1620
Po bitvě na Bílé hoře vtrhlo do Mimoně císařské trestné komando složené z 250 polských žoldnéřů. Měli zatknout Johanna Müllnera (Syn Johanna Müllnera staršího, který v roce 1601 koupil mimoňské panství. Jeho syn nesouhlasil s císařskou autoritou.), který se zrovna se svým přítelem Hirsamem bavil v zámecké bažantnici štvaním volů. Zámek vyhořel. Poprvé byl zmiňován Zámecký most (dříve lázeňský)
– dřevěný.
1628
Zámek byl opět obyvatelný.
1651
Jan Edmund Putz z Adlersthurnu – jejich rod koupil panství. Byl iniciátorem přestavby zámku, výsledkem byl vznik velkého raně barokního zámku.
1664
Předpokládaná přestavba Zámeckého mostu na kamenný, most byl několikrát poškozen povodněmi. Byla provedena přestavba zámku, byl zvýšen o jedno poschodí. Jednalo se o přestavbu zámku na barokní, zprvu se jednalo jen o letní sídlo.
2. pol. 17. století
První výrazná přestavba zámku (neověřeně v r.1664) pod vedením Giulia Broggia. Přízemní spojovací křídlo se skladovacími prostory a nárožní oranžerií na jihovýchodní straně mezi nimi uzavřelo nepravidelný hospodářský dvůr přístupný od západu. Zbývající prostor na jihu a směrem k řece byl obehnán kamennou zdí a sloužil jako zámecká zahrada. Z ní bylo možné u jižního okraje přes most přejít do rozlehlé bažantnice na levém břehu řeky Ploučnice.
1705–1945
Panství přebral rod Hartigů.
1778 a rok 1783
Dvakrát na zámku v Mimoni pobýval i císař Josef II.
zhruba rok 1785
V této době tedy vznikl jeden z největších anglických parků v Čechách. Park založil hrabě František Hartig, který značně rozšířil jeho dosavadní plochu. Anglický park s množstvím drobných staveb a komponovanou sítí cest a vodních ploch měl nepravidelný protáhlý půdorys obehnaný kamennou zdí a zabíral skoro stejné území jako vlastní jádro města.
Jednalo se o přestavbu zámecké zahrady a bažantnice v moderní anglický park. Park byl upraven z bývalé zámecké bažantnice a byl koncipován ve volném přírodním stylu anglických parků. Byl značně větší než původní bažantnice. Součástí parku byla: romantická zákoutí s altánky, můstky přes vodní strouhy, besídky, umělé jeskyňky, vodní plochy a vyhlídky. Tohoto roku byl postaven pomník římského básníka Horatia, který nesl zřetelné znaky nastupujícího empírového slohu – hrabě Hartig nechal postavit vlastní mauzoleum – dnes na svahu leží pouze šest pískovcových, různě profilovaných bloků, které původně tvořily vysokou empírovou stélu. (Hrabě Hartig tohoto básníka velice obdivoval). Pomník byl postaven jižně od pramene, v temnotě lesního háje. Nápis na pomníku – na jednom z bloků v překladu: Smrt zasahuje svými ranami v každém čase i věku. Je třeba vše opustit, zemi, manželku, palác. Ze všech půvabných stromů, jejichž stín jsi miloval, nyní zbývá už jen smutný cypřiš.“
Spolu s parkem vznikla vyhlídková věž. Severní okraj zámeckého areálu lemovala na obou stranách řeky východo-západní komunikace vedoucí po tzv. Lázeňském mostě, dnes nazývaným Zámeckým. V jedné knize je popsáno: Když návštěvník vyšel ze zámku, nabízel se mu prý otevřený pohled na celý kraj, tj. na panství v Hartigově vlastnictví. Překročil Ploučnici čínským obloukovým můstkem k louce a peristylu vedoucímu k lázni obklopené trávníky a záhony se vzácnými anglickými dřevinami. Pak kráčel k hustému hájku, kde Hartigovi umístili pomník hraběnky Colloredové. Po lesíku se návštěvník dostal do růžového sadu, který sloužil i jako hřiště a byl ozdoben dvěma gloriety (ozdobná stavba v zahradě) s veršovanými nápisy o venkovském štěstí. Procházka pokračovala dále k fontáně představující pramen Géronstere Spa. Opodál těchto alejí a cest obklopených hustějšími keři, kde několik lávek umožňovalo přecházet potůčky, kde se nacházely stoly, židle, ba i domečky vyrobené ze dřeva.“ Ve skále byla vytesaná podzemní grota. Na konci zahrady nechal Hartig vytvořit ermitáž (poustevna) s přilehlou samostatnou zahrádkou.
V terénu, který se jižním směrem opět rozevíral do údolní roviny, měl stát Apollonův chrám. Zpátky k zámku vedla stromová alej míjející další dva gloriety. Ty byly zdobeny detailem v podobě sluncových motivů a rostlinných ornamentů a volutových konzol, aby dobře zapadaly do atmosféry růžového háje. V jižní části parku, na jejím konci, byla ještě umístěna ermitáž s vlastní zahrádkou, zelinářská zahrada a za parkem obora s lesní zvěří a bažantnice.
Lávka na ostrůvek na rybníku začínala na hrázi rybníka, asi deset metrů severněji od výpustného stavidla. Byla asi 2 m široká a bez zábradlí, vedla těsně nad vodou.
1785
Při úpravě bažantnice na zámecký park v anglickém stylu vznikla drobná stavba pramene Géronstere – napodobenina léčivého pramene Géronstere z belgických lázní Spa, v severovýchodní části parku. Hrabě Franz Hartig de Paula trpěl plicním onemocněním, léčil se nizozemských lázních Spa (nyní na území Belgie) a jeho nejoblíbenější minerální pramen byl právě Géronstere. Kamenný výklenek se nachází nad vývěrem pramenité vody, která ale není léčivá ani minerální. Voda je v současnosti silně znečištěna. Drobná stavba bývala poškozena v podmáčeném bahnitém terénu velmi nakloněna, nyní po opravě stojí vodorovně.
1790
Vznik střelnice v areálu zámeckého parku.
1805
Zámecký most byl prodloužen směrem k parku.
1806
Požár zámku, vyhlídková věž zničena nebyla – Ploučnice a mokré louky podél řeky zabránily tomu, aby se požár rozšířil do zámeckého parku.
1807
Znovu začala stavba zámku.
1810
Zámek bez krovu a krytiny, ale částečně obýván.
1819
K parku byla připojena část obecních pozemků s rybníkem a barvírnou.
1837
Původní lusthaus v čínském slohu byl nahrazen vyhlídkovým glorietem.
1822-1844
Dochována řada stavebních plánů, které nejsou datovány, k přestavbě starého zámku a výstavbě nového zámku. Došlo ke klasicistní přestavbě zámku podle návrhů Františka Pawiczka z Prahy. Tzv. nový zámek byl zázemím pro stáje a byty zaměstnanců správy velkostatku, který byl situován do míst starší vyhořelé stavby na severní straně areálu mezi hlavní budovou a komunikací k Zámeckému mostu. Třípodlažní nový zámek měl tvar písmene L, uzavřený směrem do zahrady přízemní spojovací chodbou a obdélnou podlouhlou oranžerií.
1830
Dokončena výstavba zámku.
první pol. 19.stol.
Zanikla vyhlídková věž, která stála v severovýchodním cípu parku, na nejvyšším bodě. Dodnes je viditelný pískovcový kvádříkový základ, o rozměrech 6 x 5 m. Na něm byla třípodlažní dřevěná rozhledna stylizovaná do podoby čínské pagody zdobené s draky a zvonky. Měla polygonální půdorys a jehlanovitou střechu. Interiér věže byl také v čínském stylu. Měla bleskosvod na „americký způsob“.
1838
Zchátralá vyhlídková věž nahrazena novým glorietem, který byl nižší než původní věž. Výhled byl ale téměř zachován, dokud ho nepřerostly stromy zámeckého parku. Poté již nebyla vyhlídka obnovována. Park byl ohrazen kamennou zdí z tesaných pískovcových kvádrů, v níž byly umístěny dvě vstupní brány – první na severu u budovy bývalé hájovny a druhá na jihu, která se dodnes dochovala, u vyústění nad Poštovním mostem. Celý zámecký areál se zahradou a zvětšeným zámeckým parkem dosáhl rozlohy 13 ha, samotný park 11,5 ha.
1865
Zřízen litinový balkon na zahradní straně zámku podle plánu architekta Josefa Pokorného.
1866
Během Prusko rakouské války byl zámek a park značně poškozen pobytem pruské armády. V parku tábořilo pruské vojsko. Po válce Hartigové park obnovili a zpřístupnili veřejnosti každou neděli od 10 do 11 h. Na ostrůvku na rybníce se konaly slavnosti mimoňských spolků, v létě pravidelné nedělní koncerty. V zimě se na rybníce bruslilo.
Rybník měl rozlohu 1,82 ha.
70. léta 20. století
Pomník básníka Horatia byl vandalsky poničen a rozvalen.
80.léta 20.století
Výrazné poškození parku kvůli násilné regulaci koryta řeky Ploučnice
Z historických stromových porostů přežila jen malá část dřevin. Byla záměrně zlikvidována jedna část, ta druhá pak odumřela v důsledku nadměrného přemokření pozemků a největší podíl na úhynu stromů měla nedostatečná a zanedbaná údržba. V parku bylo možno najít: 14 jehličnatých a 52 listnatých významnějších dřevin. Jehličnaté: Abies lasiocarpa var. Arizonica, Juniperus virginiana ´Pendula´, Pseudotsuga menziesii ´Glauca Pendula´, atd. Listnaté zajímavé: Acer negundo ´Odessanum´, Fraxinus excelsior ´Pendula’, Gleditsia triacanthos, Fraxinus excelsior ´Pendula´, Gleditsia triacanthos, Quercus robur ´Cupressoides´, atd.
Po zámeckém parku vede lipová alej přes bývalou „Thiergarten“.
1945
Bombardována Mimoň sovětským letectvem, v okolí zámku dopadlo asi 60 leteckých bomb. Zámecký majetek byl zkonfiskován. Byla odstraněna lávka na ostrůvek na rybníce, střelnice i gloriet a další rozpadající se drobné stavby. V tomto roce byla zasazena lípa Svobody na Kozinově náměstí.
1947
Zámecký majetek předán Ministerstvu národní obrany. Lípa Svobody na Kozinově náměstí uschla a připomínala ji pouze tabulka, že uschlý strom má býti lípou Svobody. Byl zadán pokyn k odstranění uschlého stromu a nahrazení novým stromem.
1950
Požár zámku – zničení části stropů a krovu, především severní část budovy, došlo k obnově krovů a bobrovské krytiny a realizaci nových železobetonových stropů. Práce nebyly dokončeny, později se propadla část střechy směrem do náměstí a do nádvoří. Pod majiteli stavby vojenské posádky a později také Městského národního výboru v Mimoni začala stavba chátrat.
1956
Jednáno s orgány státní památkové péče o obnově zámku, údajně ale chyběly prostředky a stavební kapacita. Objevily se první pokusy o zrušení prohlášení areálu kulturní památkou.
od 70. let 20. století
Zámecký most opravován pouze provizorním způsobem.
1978
Bylo doporučováno využití zámku jako školy v přírodě.
1981
Intenzivní snaha o demolici zámku.
1982
Návrh na demolici zámku zamítnut.
1984
Ministerstvo kultury vyhovělo odvolání z důvodu nenalezení využití areálu
1984
Ministerstvo kultury vyhovělo odvolání z důvodu nenalezení využití areálu
a pokračující degradace. Opravdové důvody ze spisové agendy nelze dohledat.
1985
I přes nesplnění podmínek byla zahájena demolice stavby odstřelem. Stavební suť byla navezena jako navážka mokřin u Panenského potoka pod návrším Kalvárie poblíž Českolipské a Baarovy ulice, místo budoucího autobusového nádraží. Rozsáhlý areál zahrad a zejména parku se rozkládal z části na pravém nábřeží Ploučnice, ale z drtivé většiny zejména na protějším levém břehu. Spojení obou částí zámeckého areálu, kromě jižněji položené pravděpodobně pouze pěší lávky, zajišťoval především most na severním okraji celého areálu, sloužící zároveň pro běžný provoz východo – západní komunikace v severní části centra Mimoně.
2000
Zasazena lípa svobody o státním svátku vzniku Československa k 10. výročí znovuobnovení skautské organizace Junák v Mimoni.
2005
Zpracován posudek na Zámecký most.
2006
Koncepce opravy Zámeckého mostu schválena zastupitelstvem, provedeny geologické vrty profilů – nalezeny pískovce. Na základě petrologického průzkumu bylo rozlišeno několik typů křemenného pískovce, které byly použity pro stavbu mostu. Asi 10 m nad mostem se nachází starší odvodňovací strouha. Od této strouhy až k mostu byl terén v novější době zvýšen zřejmě o několik desítek cm, aby zakryl vodoteč vedenou betonovou troubou. Pod mostem je levý břeh zvýšený navážkou, hromadami sutě pod pilíři mostu a navážkou v místě, kde parapet mostu navazuje na ohradní zeď parku. Původní výšku parapetu naznačuje návaznost na ohradní zeď parku.
2013
Pomník básníka Horatia – pískovcové kvádry, téměř zapadlé do země, byly vyndány a očištěny.
2014
Pomník básníka Horatia – podstavec pomníku byl sestaven. Římsa s empírovou vázou na vrcholu se nedochovala. Restaurátor a sochař Václav Snížek proto vytvořil stylizovanou piniovou šišku, vhodně zapadající do celkového pojetí pomníku.
2015
Slavnostně odhalen pod vysazenou lípou svobody pamětní kámen, který toto výročí připomíná.
ANALÝZA MAPOVÝCH PODKLADŮ
1843
Areál zámeckého parku na císařském otisku mapy stabilního katastru, který je popsán následovně:
1 zámecký dvůr
2 zámecká zahrada
3 spojovací přízemní křídlo s nárožní oranžérií
4 Ploučnice – řeka
5 most přes řeku Ploučnici
6 louka v západní části parku
7 nábřežní cesta se stromořadím
8 promenádní alejová cesta s odvodňovacím kanálem, kolem cesty se nacházely dva gloriety
9 „lázeň“
10 budova původní hájovny bažantnice
11 fontána napodobující léčivý pramen Géronstere
12 vyhlídka s čínskou věží (1838 nahrazena jedním ze dvou glorietů)
13 pomník s verši básníka Horatia
14 dva sklepy vysekané ve skále
15 pravděpodobné umístění budovy střelnice
16 rybník s ostrůvkem
17 jižní brána ohradní zdi
18 pravděpodobně umístěna ermitáž s vlastní zahrádkou, zelinářská zahrada
1986
Studie městského parku – návrh přestavby, který vypracovala Ing. M. Jelínková Návrh nebyl realizován.
A letní scéna
B odpočívadlo s pergolou a plastikou
D hřiště minigolfu
E vyhlídková místa
F areál dětských her
G areál bažantnice
H kruhové odpočívadlo
I pramen a konstrukce pro pnoucí dřeviny
J odpočívadlo s vyhlídkou na pramen
K plastika
M kombinace dvou typů odpočívadel
N vyhlídka
1994
Návrh rekonstrukce zámeckého parku od pana architekta Ing. Drahoslava Šonského, CSc., který byl nerealizován. Návrh je popsán včetně důležitých výhledových os (černé šipky na výkresu):
A brána krásných pohledů
B vyhlídkové odpočívadlo
C velká rekreační louka
D centrální parková louka
E velký vyhlídkový okruh
F malý vyhlídkový okruh
G brána lesních velikánů
H romantické vodní prvky
I cesta lesním údolím
J odpočívadlo v lesní tišině
K lesní náměstí
L stále zelené podrosty
M altán
N květnatá bučina
O odpočívadla s rozličnou funkční náplní O1 – pohled na ostrov
P ostrov
Q přístaviště s půjčovna loděk
R zimní barvy
S v zajetí statných trvalek
T brána rododendronů
O2 – odpočívadlo rybářů
O3 – odpočívadlo v stínomilných trvalkách
O4 – odpočívadlo s pobřežní vegetací
O5 – odpočívadlo na výšině
O6 – odpočívadlo s kapradinami
O7 – studánka
1995
Návrh rekonstrukce zámeckého parku - I. etapa, od pana architekta Ing. Drahoslava Šonského, CSc., který byl nerealizován:
1 objekt správy a údržby parku
2 hlavní obslužná a vycházková komunikace
3 parkové cesty
4 vodní plochy s břehovými porosty dřevin a trvalek
5 odvodňovací kanály
6 lesní pramen
7 odpočívadla
8 mostek
9 lanová lávka
10 šlapákové přechody
11 odpočinkové travnaté plochy
12 zahradní osvětlení
ROZBORY, VYHODNOCENÍ A ZÁVĚRY
Park zásadně utrpěl demolicí zámku, jelikož co je to za zámecký park bez zámku. Došlo k nenávratnému zpřetrhání vazeb – park – zámek – náměstí.
Založení parku:
• zámecký park byl původně bažantnicí
• park začal vznikat na konci 17. století po dostavbě zámku
• v 2. polovině 17. století proběhla přestavba parku
• zhruba rok 1785 – park je založen jako anglický krajinářský
• historická podoba parku, která nejvíce odpovídá současnému stavu je ze 30.let 19. století
• původní rozloha parku 11,5 ha, dnes přibližně 12,8 ha
Popis kompozice:
Anglický krajinářský park s množstvím drobných staveb a komponovanou sítí cest a vodních ploch – tuto odnož anglického parku nazýváme romantický park. Základní kostra anglického parku je doplněna o romantické sentimentální stavby. V České republice moc takových parků nemáme (Vlašim, Krásný Dvůr, Rájec nad Svitavou, Čechy pod Kosířem a další).
O podobě parku ze 30.let 19. století se dochovaly tyto popisy:
• Pomník hraběnky Colloredové se nacházel v hustém hájku.
• Mezi pomníkem hraběnky Colloredové a Pramenem se nacházel růžový sad, který sloužil i jako hřiště a byl ozdoben dvěma gloriety s veršovanými nápisy o venkovském štěstí.
• V parku se nacházely stoly, židle, ba i domečky vyrobené ze dřeva.
• Lávka na ostrůvek na rybníku začínala na hrázi rybníka, asi deset metrů severněji od výpustného stavidla. Byla asi 2 m široká a bez zábradlí, vedla těsně nad vodou.
• Čínská vyhlídková pagoda, která stála v severovýchodním cípu parku, na nejvyšším bodě. Dodnes je viditelný pískovcový kvádříkový základ, o rozměrech 6 x 5 m. Na něm byla třípodlažní dřevěná rozhledna
stylizovaná do podoby čínské pagody zdobené s draky a zvonky. Měla polygonální půdorys a jehlanovitou střechu.
• Dále se v parku nacházel pomník římského básníka Horatia, výklenek nad pramenem Géronstere Spa, podzemní grota, v jižní části parku byla umístěna ermitáž s vlastní zahrádkou. Terén, který se na jihu rozevíral do údolní nivy, měl stát Apolónův chrám.
Úpadek parku:
Souvisí se zánikem zámku a dále s narovnáním koryta Ploučnice, neboť v parku bylo prokopáno náhradní koryto řeky a řada ploch byla postižena přesuny zeminy.
|
Není pochyb o tom, že za současného starosty Krále se ve městě udělalo obrovské množství práce. A městu to prospívá a prokouklo. 
Zpět na předešlou stránku
